Světové dny zdraví

V měsíci dubnu si z významných dnů ve zdravotnictví, resp. z mezinárodních či světových dní věnovaných problematice zdraví připomínáme Světový den zdraví, Světový a evropský imunizační týden, Světový den boje proti malárii. Z jiných mezinárodních dnů souvisejících se zdravím Světový den informovanosti (povědomí) o autismu, Světový den Parkin­sonovy choroby, Světový den hemofilie, Evropský den práv pacientů a Světový den pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Z dalších významných dní je to například Světový den boje proti meningitidě, Mezinárodní/světový den imunologie, Světový den Chagasovy choroby, Světový den hlasu, Světový veterinární den, Světový den homeopatie a Světový týden primárních imunodeficiencí.

Světový den fyzické aktivity
(World Day for Physical Activity, WDPA)

Fyzická nečinnost je považována za hlavní rizikový faktor vzniku nepřenosných nemocí a v západních zemích se řadí na druhé až šesté místo mezi nejvýznamnějšími rizikovými faktory, které přispívají k zátěži obyvatelstva nemocemi. Tato skutečnost vedla k tomu, že se Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) začala zajímat o prevenci neinfekčních onemocnění jako o globální zdravotní problém.

WHO definuje fyzickou aktivitu jako jakýkoli tělesný pohyb vykonávaný kosterními svaly, který vede k energetickému výdeji. Energetický výdej lze měřit či vyjadřovat v kilokaloriích (kcal) nebo kilojoulech (kJ). K odhadu nebo stanovení celkového energetického výdeje (Total Energy Expenditure, TEE) za 24 hodin lze využít různé vzorce, tabulky, kalkulačky, kilometrické metody. TEE je součtem bazálního metabolismu (Basal Metabolic Rate, BMR), tepelného účinku potravin (Thermic Effect of Meal, TEF) a fyzické aktivity (Physical Activity, PA). Energetický výdej spojený s fyzickou aktivitou lze rozdělit na vlastní fyzickou aktivitu – cvičení a spontánní fyzickou aktivitu (Non-Exercise Activity Thermogenesis, NEAT). Energetický výdej při pohybové aktivitě se na celkovém energetickém výdeji podílí z 20–40 %. Část energetického příjmu je potřebná na podporu tělesných funkcí, udržení tělesné teploty a dalších aktivit.

K optimalizaci energetické rovnováhy (tělesné hmotnosti – nezapomínejme na další faktory, např. celkový metabolismus, bazální, klidový, pracovní…) je potřebné věnovat pozornost oběma stranám rovnice, tedy příjmu a výdeji.

Fyzickou aktivitu v každodenním životě lze rozdělit na pracovní, sportovní, kondiční, domácí nebo jiné činnosti. Cvičení je podmnožinou tělesné aktivity, která je plánovaná, strukturovaná a opakovaná a jejímž konečným nebo dílčím cílem je zlepšení nebo udržení tělesné zdatnosti. Fyzická zdatnost je soubor vlastností, které souvisejí buď se zdravím, nebo s dovednostmi. Míru, do jaké lidé tyto vlastnosti mají, lze měřit pomocí specifických testů. Obecně se tak fyzická aktivita vztahuje na veškerý pohyb, včetně pohybu ve volném čase, při dopravě na místo a z místa nebo v rámci pracovních či domácích činností. Mezi oblíbené způsoby pohybové aktivity patří chůze, jízda na kole, sport, aktivní odpočinek a hra.

Fyzická neaktivita je na základě doporučení WHO definována jako neschopnost dosáhnout alespoň 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity nebo 75 minut intenzivní fyzické aktivity nebo kombinace obou intenzit za týden.

Vývoj aktivit vedoucích ke vzniku WDPA ilustruje schéma:

Padesáté třetí Světové zdravotnické shromáždění (World Health Assembly, WHA) přijalo v roce 2000 rezoluci WHA53.17 o prevenci a kontrole nepřenosných nemocí. V důsledku těchto snah a zmíněné rezoluce doporučil v roce 2001 v pořadí pátý generální ředitel WHO, v období 1998 až 2003 tuto funkci zastávala první žena – norská lékařka Gro Harlem Brundtlandová, aby byl Světový den zdraví (World Health Day, WHD) v roce 2002 zaměřen na tělesnou aktivitu. Na padesátém pátém WHA 13. května 2002 uvedla, proč vybrala téma WHD „Pohyb pro zdraví“ (Move for health). Byla to pozitivní reflexe jejího pobytu v Brazílii. „Byla jsem svědkem působivého masového hnutí za „pohyb“. Je to inspirace, z níž si může vzít příklad mnoho zemí. Zisky, pokud jde o počet chronických onemocnění, kterým se podaří zabránit, budou obrovské.“ Byla tak zahájena iniciativa „Pohyb pro zdraví“ někdy překládaná jako „Pohybem ke zdraví“. WHD si každoročně připomínáme vždy 7. dubna s různým tematickým zaměřením. Pro letošní rok bylo zvoleno motto WHD: „Zdravé začátky, nadějná budoucnost“.

Takřka ve stejný den byl vyhlášen Světový den fyzické aktivity (World Day for Physical Activity, WDPA), konkrétně 6. ­dubna 2002. Každý rok má tento den specifické téma zaměřené na propagaci významu fyzické aktivity pro zdraví a pohodu (viz ­tabulka).

Uvádí se, že iniciativa vznikla pod vedením brazilské organizace Agita Mundo v Sao Paulo s podporou WHO. Agita Mundo je celosvětovou sítí na podporu fyzické aktivity. Zrodila se v roce 1996 v Centru pro laboratorní studie tělesné zdatnosti v Sao Caetano do Sul (Centro de Estudos do Laboratório de Aptidão Física de São Caetano do Sul, CELAFISCS). Cílem programu bylo dosáhnout změny v oblasti fyzické aktivity obyvatelstva. Jeho zaměření na sociální mobilizaci, potěšení a začlenění odráží jeho brazilský původ. Jinými slovy zvýšit kvalitu života obyvatel prostřednictvím pohybové aktivity.

Někdy se vznik organizace datuje rokem 2002 patrně v souvislosti se založením WDPA.

Agita je portugalské slovo, které znamená „hýbat tělem“, ale znamená také stimulovat mysl, změnit způsob myšlení a stát se aktivnějším občanem.

Mundo znamená v portugalštině svět. Agita Mundo potom
něco ve smyslu „Pohyb pro zdraví“, „Hýbající se svět“ nebo „Svět ­v pohybu“.

Rok       Téma / kampaň

2011    Společně pro aktivní a šťastný život.

2012    Společně pro aktivní a šťastný život.

2013    Žádné překážky pro fyzickou aktivitu.

2014    Fyzická aktivita: Zlatý cíl pro zdraví.

2015    Pohyb pro zdraví. / Pohybem ke zdraví.

2016    Aktivní dítě; zdravý dospělý.

2017    Aktivní člověk! Šťastný člověk!

2018    Buďte aktivní každý den!

2019    Aktivní život! Delší život!

2020    Každý krok se počítá.

2021    Každý krok se počítá, buďte aktivní každý den!

2022   
Zajištění udržitelné a mírové budoucnosti pro všechny: Přínos sportu. Pohybem k životu.

2023    Bavte se dobře! Buďte aktivní!

2024    Dobře se bavte! Buďte aktivní!

Začátkem roku 2003 navrhla WHO, aby členské státy každoročně slavily 10. květen jako Den pohybu pro zdraví (Move for Health Day), ale načasování akcí bylo ponecháno na uvážení a zdrojích jednotlivých zemí. Podporovat aktivity v rámci programu Pohyb pro zdraví je „povinností každého z nás“ uvedla dr. Brundtlandová, a je třeba, aby je vhodným způsobem podpořily vládní agentury a rozvojové sektory, občanská společnost včetně nevládních organizací, politické a profesní organizace a příslušné oblasti soukromého sektoru. Výsledkem individuálního přístupu je, že některé země si Den pohybu pro zdraví připomínají 6. dubna, jiné 10. května.

Hlavními cíli národních a celosvětových akcí v rámci
Dne pohybu pro zdraví jsou:

-      zvýšit povědomí veřejnosti o přínosech fyzické aktivity v prevenci nepřenosných onemocnění,

-      propagovat přínosy pohybové aktivity a upozornit na osvědčené postupy,

-       zvýšit účast celé populace na pohybové aktivitě ve všech oblastech (volný čas, doprava, práce) a prostředích (škola, komunita, domov, pracoviště),

-       propagovat zdravé chování a životní styl a prostřednictvím sportu a pohybové aktivity řešit problémy související se zdravím, jako je například zákaz užívání tabáku, zdravá strava, omezení násilí, stresu a sociální izolace.

WHO vydává globální doporučení týkající se fyzické aktivity pro zdraví, globální akční plány pro fyzickou aktivitu, pokyny k fyzické aktivitě a sedavému chování a další dokumenty. Tyto pokyny poskytují doporučení založená na důkazech pro veřejné zdraví týkající se množství (frekvence, intenzity, trvání) a druhů fyzické aktivity, které přinášejí významné zdravotní výhody a zmírňují zdravotní rizika.

Některá fakta o fyzické aktivitě:

-    pravidelná fyzická aktivita přináší významné výhody pro fyzické i duševní zdraví,

-     u dospělých přispívá fyzická aktivita k prevenci a léčbě nepřenosných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární nemoci, onkologická onemocnění, diabetes, snižuje příznaky deprese a úzkosti, zlepšuje zdraví mozku a může zlepšit celkovou pohodu, snižuje riziko úmrtí ze všech příčin (kardiovaskulární onemocnění, výskyt hypertenze, výskyt rakoviny specifické pro danou lokalitu, výskytu diabetu 2. typu), pádů a zlepšení duševního zdraví, kognitivního zdraví, spánku,

-     u těhotných žen a žen po porodu snižuje riziko preeklampsie, těhotenské hypertenze, těhotenské cukrovky, nadměrného přírůstku těhotenské hmotnosti, porodních komplikací, poporodní deprese a komplikací u novorozenců. Fyzická aktivita nemá nepříznivý vliv na porodní hmotnost novorozence, ani na zvýšené riziko narození mrtvého dítěte.

-     u dětí a dospívajících fyzická aktivita zlepšuje fyzickou kondici, podporuje zdraví kostí, podporuje zdravý růst a vývoj svalů a zlepšuje motorický a kognitivní vývoj, kardiometabolické zdraví, duševního zdraví a snižuje množství tělesného tuku;

-     31 % dospělých a 80 % dospívajících nesplňuje doporučenou úroveň fyzické aktivity,

-      globální cíl stanovený pro snížení úrovně fyzické nečinnosti u dospělých a dospívajících je relativní snížení o 10 % do roku 2025 a o 15 % do roku 2030 oproti výchozímu stavu v roce 2010,

-     celosvětový odhad nákladů na systémy veřejné zdravotní péče v důsledku fyzické nečinnosti v letech 2020 až 2030 činí přibližně 300 miliard USD (přibližně 27 miliard USD ročně), pokud se úroveň fyzické nečinnosti nesníží.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.