Nespavost je problém, který pacient v lékárně často vnímá jako jednoduše řešitelný volně prodejným přípravkem. Klinická realita je však samozřejmě podstatně složitější a farmaceut se v praxi pohybuje na hranici mezi odbornými standardy a očekáváními pacienta. Následující článek se proto věnuje rostlinným látkám a melatoninu z pohledu klinických důkazů účinnosti a bezpečnosti a současně navrhuje možnosti jednoduché edukace, které vycházejí z vědecky podložené kognitivně-behaviorální terapie (KBT) pro insomnii.

V řadě evropských zemí byl za poslední rok zaznamenán nárůst případů spalniček. Proto jsme oslovili Státní zdravotní ústav (SZÚ) s prosbou o zodpovězení častých otázek zdravotníků k tomuto tématu. V následujícím článku se dozvíte, jak postupovat u dospělých s vyvanutou postvakcinační imunitou, kdy má smysl aplikovat postexpozičně MMR vakcínu a co dělat při návštěvě potenciálního nakaženého ve vaší ordinaci či lékárně.

Konfliktní situace s frustrovanými pacienty patří k největším výzvám lékárenské praxe. Jaké jsou časté příčiny jejich nepohody a jak včas rozpoznat verbální i tiché signály narůstajícího napětí ještě před rozvinutím otevřeného střetu? V následujícím prakticky laděném článku prezentujeme komunikační strategie a techniky pro zklidnění emocí, které vedou k udržení kontroly nad situací a profesionálnímu uzavření každé interakce.

Lokální dermální kortikosteroidy jsou nejúčinnějšími látkami pro potlačení zánětu u dermatóz. Jejich efekt však často troskotá na chybách pacientů, ať už plynoucích z obav nebo kvůli předčasnému vysazení. Jak může lékárník v takové situaci ověřit pochopení pokynů lékaře, co přesně zopakovat a která rizika připomenout, shrnuje následující prakticky pojatý článek.

Ketamin patří v psychiatrii mezi látky s rychlým nástupem antidepresivního účinku, jeho podání může vést ke zlepšení klinického stavu v řádu hodin až dnů. Vedle jeho farmakologického využití se v posledních letech rozvíjí ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP), která kombinuje biologický účinek látky s cílenou psychoterapeutickou prací a snaží se o prodloužení a prohloubení antidepresivního účinku.

Pseudoefedrin je široce využívané sympatomimetikum k dekongesci, jehož užívání však může být spojené se závažnými neurologickými nežádoucími účinky. Následující kazuistika popisuje případ 83letého polymorbidního pacienta, u něhož užití kombinovaného přípravku obsahujícího pseudoefedrin vyvolalo epileptický záchvat. Na podkladě kazuistiky a aktuálních farmakovigilančních dat článek shrnuje kontraindikace u pacientů s hypertenzí či renálním selháním a apeluje na zvýšenou opatrnost při preskripci a samoléčbě u geriatrických pacientů.

V druhých únorových „jednohubkách“ se stručně podíváme na několik aktuálních hot topics ve farmakoterapii: Léky z třídy GLP-1RA se postupně posouvají ze subkutánních k neméně účinným perorálním formám. Navíc stále rozšiřují portfolio svých terapeutických i preventivních možností −⁠ například v kombinaci s ženskými hormony dokáží snížit riziko onkologických onemocnění. Dále jsme zaznamenali rozšíření indikace biologické léčby migrény na mladší věkové skupiny a v neposlední řadě nabízíme výsledky zcela nového neuroprotektiva týkající se funkčního…

Urea, kyselina salicylová a kyselina mléčná patří mezi nejčastěji používaná keratolytika, jejichž technologické zpracování v magistraliter přípravě však nebývá vždy jednoduché. Následující článek shrnuje jejich hlavní chemické a technologické vlastnosti a zaměřuje se na specifické postupy při přípravě jednotlivých lékových forem.

Farmaceuti se stále častěji setkávají s nedůvěrou pacientů a jejich zmatkem z množství protichůdných informací. Následující článek nabízí pohled na to, proč v emočně vypjatých situacích často nefungují ani ta nejlépe podložená fakta a proč pouhé přesvědčování ke změně nestačí. Pokud však lékárník dokáže pracovat s obavami pacienta a nabídnout mu podporu místo konfrontace, otevírá si cestu k důvěře i lepší spolupráci.