Bezpečnost a potenciální lékové interakce moringy

Moringa olejodárná (Moringa oleifera, Moringaceae) se na evropském trhu stala v posledních letech žádanou „superpotravinou“. Evropský úřad pro bezpečnost potravin má pozitivní názor na použití jejích listů, květů, plodů, kůry a oleje ze semen. Hojně využívána je též v kosmetice. V její domovině ji mají lidé zařazenou ve svém jídelníčku už od starověku. Do mastí ji přidávali už staří Egypťané. Moringa obsahuje mnoho účinných látek, mezi nejvýznamnější patří karotenoidy, tokoferoly, flavonoidy, fenolové kyseliny, foláty, polynenasycené mastné kyseliny, minerální soli a vitamíny. Farmakologické studie potvrdily antimikrobiální, antifungální, protizánětlivé, imunomodulační, antialergické, antioxidační, antidiabetické, antitrombotické, kardioprotektivní, antihypertenzní, hepatoprotektivní, gastroprotektivní, hojivé a protirakovinné účinky.

V souvislosti s rozšiřujícím se využitím moringy se objevuje otázka její bezpečnosti. Toxikologické studie se zvířaty poukazují na bezpečnost až do poměrně vysokých dávek. Například studie s potkaními samicemi naznačuje, že smrtelná dávka vodného extraktu je vyšší než 2 000 mg/kg. Ke stejné hodnotě došli také autoři experimentu s práškem ze sušených listů moringy. Akutní toxicita semen moringy byla pozorována při dávce 4 000 mg/kg, zatímco mortalita byla pozorována při dávce 5 000 mg/kg. Extrakt z kůry stonku neměl žádný toxický účinek ve studiích akutní a subakutní toxicity až do 2 000 mg/kg. Při 60denní studii chronické toxicity dostávali potkani vodný extrakt z listů v dávkách 250, 500 a 1 500 mg/kg. Letální dávka (LD₅₀) byla odhadnuta na 1 585 mg/kg. Extrakt nevyvolal žádný významný rozdíl v kvalitě spermií, hematologických a biochemických parametrech u léčených potkanů ve srovnání s kontrolou. Kromě toho nebyl u kontrolních a léčených zvířat žádný významný rozdíl v přírůstku hmotnosti, přestože došlo k závislému snížení spotřeby potravy na dávce u zvířat léčených 250 až 1 500 mg/kg extraktu. V jiné studii se autoři zaměřili na obsah minerálů v listech moringy. Na základě stanovení hladin jednotlivých minerálů a hodnot doporučených pro jejich denní příjem došli autoři k doporučení omezit konzumaci listů moringy na maximálně 70 gramů denně, aby se zabránilo hromadění některých z těchto základních prvků. Při 70 gramech denně se většina obsažených prvků v listech nacházela v množství blížícímu se limitu doporučené denní dávky. Při in vitro testu cytotoxicity s lidskými mononukleárními buňkami periferní krve byl vodný extrakt moringy toxický při 20 mg/ml. Při zkouškách s potkaními samicemi byl potvrzen abortivní účinek vodných i alkoholových extraktů získaných z kořene a z kůry stonků. Dávka 100 mg/kg způsobovala potrat téměř u 100 % případů. Překvapivě nebyly potvrzeny teratogenní vlastnosti.

V jedné zaslepené studii s 11 dobrovolníky byla testována možnost podráždění pokožky aplikací krému s obsahem extraktu z listů moringy (3 %) ve srovnání s bází. Krém nebyl dráždivý ani při 48hodinové aplikaci náplasti ani při aplikaci na tváře 2x denně po dobu 12 týdnů. Také při dalším testování se 32 účastníky byl krém obsahující olej ze semen moringy nedráždivý jak při aplikaci pod okluzivní náplast po dobu 48 hodin, tak při aplikaci na pokožku předloktí po dobu 4 týdnů. Bylo zjištěno, že úroveň hydratace pokožky osob aplikujících krém s olejem ze semen moringy se významně zvýšila ve srovnání s těmi, kteří používali krémový základ. Množství melaninu a viskoelasticita ale zvýšeny nebyly.

Pro uvažování nad možnými lékovými interakcemi je důležité zjištění, že extrakty moringy mají inhibiční účinky na enzymy cytochromu, které jsou důležité pro správný metabolismus léčiv. Inhibice CYP3A4 byla zaznamenána v dávkách 0,5 mg/ml pro methanolový extrakt z listů moringy a 2,5 mg/ml pro vodný extrakt z listů moringy. Ethanolový extrakt listů moringy měl inhibiční aktivitu na cytochrom P1A2, cytochrom P2D6, cytochrom P2E1 a CYP3A4 v závislosti na dávce. Farmakokinetické interakce lze tedy očekávat u široké škály často užívaných léčiv, jako jsou tricyklická antidepresiva, benzodiazepiny, kortikoidy, antifungální léky (mikonazol), antidiabetika, kontraceptiva, léky na kašel (dextrometorfan, guaifenesin), warfarin, levothyroxin a paracetamol.

Je také zcela na místě uvažovat o farmakodynamických interakcích. Užívání moringy současně s léky na ředění krve může potenciálně vést k interakcím. Moringa obsahuje přírodní látky, které mohou mít antikoagulační účinky, což může dále ředit krev a zvyšovat riziko krvácení. Synergistické působení lze očekávat také u inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu. Antihypertenzní účinek aktivních látek moringy byl prokázán in siliko, in vivo a klinickou studií. Velkým množstvím preklinických studií a několika klinickými studiemi byl potvrzen také antidiabetický účinek moringy. Klinické a preklinické testy potvrzují účinnost moringy na zvýšení hladin hormonů štítné žlázy při primární hypotyreóze.

Během výzkumu, který byl dosud proveden na lidech i zvířa­tech, nebyly u přípravků s obsahem Moringa oleifera zazna­menány žádné nežádoucí účinky. V nízkých dávkách je morin­ga pro člověka relativně bezpečná, pokud jde o nutriční a farmakologické vlastnosti. V případě užívání některých výše uvedených léků je důležité zvážit přínosy a rizika. Vzhledem k možnému abortivnímu účinku by se moringy měly vyvarovat těhotné ženy. U dětí může způsobovat mírnou nevolnost.

Mgr. Věra Klimešová
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje
společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu