Molekula měsíce: Elafibranor (GFT505)

IUPAC: 2-[2,6 Dimethyl-4-[3-[4-(methylthio)phenyl]-3-oxo-1(E)-propenyl]phenoxyl]-2-methylpropanoic acid
Sumární vzorec: C22H24O4S
Molekulová hmotnost: 384,49 g/mol

Elafibranor (Ela) je duální agonista jaderných receptorů PPARα/δ. Ela a jeho hlavní aktivní metabolit GFT1007 jsou agonisté receptoru aktivovaného peroxisomovým proliferátorem (PPAR), oba in vitro aktivují PPAR-α, PPAR-γ a PPAR-δ. Ela blokuje tvorbu žluči a je indikován k léčbě primární biliární cholangitidy v kombinaci s kyselinou ursodeoxycholovou u dospělých, kteří nemají adekvátní odpověď na kyselinu ursodeoxycholovou, nebo jako monoterapie u osob neschopných tolerovat kyselinu ursodeoxycholovou. Primární biliární cholangitida je vzácné chronické cholestatické onemocnění jater charakterizované destrukcí interlobulárních žlučovodů, což vede k cholestáze a jaterní fibróze.

Mezi nejčastější nežádoucí účinky Ela patří přibývání na váze, průjem, bolesti břicha, nevolnost, zvracení, artralgie, zácpa, poranění svalů, zlomenina, gastroezofageální reflux, sucho v ústech, hubnutí a vyrážka.

Na základě údajů z klinického testování fáze II udělila FDA v roce 2019 Ela označení průlomová terapie pro léčbu primární biliární cholangitidy u dospělých ve věku 18 let a starších s nedostatečnou odpovědí na kyselinu ursodeoxycholovou. Až na základě III. fáze klinické studie ELATIVE byl v červnu 2024 Ela urychleným schvá­lením zaregistrován pod názvem Iqirvo®.
Držitelem registrace je globální farmaceutická firma Ipsen Biopharmaceuticals. Přípravek se vyrábí ve formě potahovaných tablet s obsahem 80 mg Ela. Podává se tableta 1x denně nezávisle na jídle.

CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ...

Bělohlávková, P.: Asciminib v léčbě chronické myeloidní leukémie
Onkologie č. 3/2024

Pro léčbu chronické myeloidní leukémie (CML) jsou schváleny čtyři tyrozinkinázové inhibitory – imatinib (1. generace), bosutinib, dasatinib a nilotinib (2. generace). Prognóza pacientů se po zavedení tyrozinkinázových inhibitorů výrazně změnila k lepšímu. Již po zavedení prvního – imatinibu v roce 2001 nastal zlom v léčbě. Pro pacienty refrakterní k léčbě těmito čtyřmi léčivy se může použít 3. generace inhibitorů reprezentovaná posatinibem. U starších pacientů je lékem volby imatinib, u mladších některý z 2. generace, stejně jako u mladých žen plánujících těhotenství s přerušením léčby.

Novou léčebnou možnost představuje asciminib (Scemblix®tbl. 20 a 40 mg), který je prvním alosterickým STAMP (Specifically Targeting the ABL Myristoyl Pocket) inhibitorem. Látka se rychle a kompletně vstřebává, biologická dostupnost je 73 %, snižuje ji potrava. 97.3 % se váže na plazmatické bílkoviny, metabolizován je CYP3A4, 80 % je vylučováno stolicí. Všechny tři velké klinické studie prokázaly výborné léčebné odpovědi u pacientů refrakterních k předchozí terapii inhibitory tyrozinkinázy.

Léčba touto terapeutickou skupinou přinesla dramaticky zlepšené výsledky přežití pacientů. Komplikací bývá časem narůstající rezistence k léčbě (30–50 % u imatinibu, 30–40 % u druhé generace) a bohužel u 60–70 % pacientů neúspěš­nost léčby. Proto je nutné hledat nová léčiva s jiným mechanismem působení a tuto možnost právě představuje asciminib, který zatím vykazuje vynikající léčebné výsledky.

Češková, E., Šilhán, P.: Současnost a budoucnost farmakogenetického testování se zaměřením na farmakoterapii deprese
Psychiatrie pro praxi č. 2/2024

Farmakogenetické testování představuje nové možnosti ovlivnění farmakoterapie duševních nemocí vedle terapeutického monitorování plazmatických hladin. Nejvíce se zatím uplatňuje u léčby deprese. Odborné společnosti se dnes vážně zabývají touto možností a stanovují léčebná doporučení.

V současné době komerčně vyráběné testy mohou pomoci ve výběru vhodného antidepresiva pro konkrétního pacienta. Je to příklad personalizované medicíny v psychiatrické praxi. Genetická výbava jednotlivých pacientů se značně liší, ovlivňuje důležité parametry léčiva (absorpce, transport, metabolismus a exkrece). Například jedinci s malou či nulovou aktivitou metabolizujících enzymů jsou v riziku nízkých či příliš vysokých koncentrací léčiv v séru a s tím souvisejících nežádoucích účinků. Prvním FDA schváleným testem farmakogenetiky byl AmliChip CYP P450, který stanovuje genotyp spojený s metabolizačními fenotypy izoenzymů CYP2D6 a CYP2C19. Ty jsou důležité pro účinek antipsychotik a antidepresiv.

Tzv. PGx testování se doporučuje při monitorování závažných nežádoucích účinků nebo neúčinnosti léčiv metabolizovaných právě cestou CYP2D6 a CYP 2C19 především u pacientů s farmakorezistentní depresí. Individuální metabolické odchylky představují druhou nejčastější příčinu snížené či nadměrné účinnosti léčiv, první v pořadí je nonadherence. PGx testování nabývá na důležitosti i v souvislosti s migrací, kdy se objevují nová etnika s odlišnými metabolickými cestami léčiv.

Stránku připravil: PharmDr. Pavel GRODZA, panacea@iol.cz
Zdroje: internet