Hlaváčova lékárna byla centrem života v Chocni

Až do konce 60. let 19. století neměla Choceň žádnou veřejnou lékárnu. Léky do té doby připravoval a ve své ordinaci prodával místní lékař MUDr. Vincenc Tomek (1832–1893).

S příchodem rodiny Hlaváčových, kteří se do Chocně přestěhovali z Dobrušky v roce 1867, se však situace mění. Magistr farmacie František Hlaváč (1833–1910) v Chocni otevřel první veřejnou lékárnu 20. září 1869. Jednalo se o přízemní pronajaté prostory v domě „U Petříčků“ v Jungmannově ulici 307. Pro větší povědomost o novém lékárenském zařízení si nechal uveřejnit inzerát v dobových novinách (Národní listy, datum vydání 5. října 1869).

V roce 1876 přestěhoval magistr Hlaváč lékárnu do větších ­prostor do domu č. p. 220 na náměstí (tzv. Houdkův palác). O dva roky později František Hlaváč zakoupil bývalý hostinec „U České koruny“ na severní straně choceňského náměstí v domě č. p. 143. Zboural ho a nechal na jeho místě postavit nový dům pro svoji novou lékárnu. Jeho dispozice se ­zachovala do dnešních dob včetně zdobné novorenesanční fasády. ­Oficiální název lékárny byl: Lékárna u anděla strážce – Fr. Hlaváč v Chocni.

Lékárník Hlaváč byl na počátku 70. let 19. století zakládajícím členem Farmaceutické společnosti v Praze. Přispíval finančně na různé spolkové akce, například na 2. mezinárodní výstavu lékárnickou v Praze v roce 1896. Měl široký zájem o poznání a ve volném čase se s oblibou věnoval přírodním vědám a archeologii. Lidé mu přinášeli různé zkameněliny z okolí Chocně. V roce 1880 se lékárník František Hlaváč zapsal do historie velkým objevem, když byl u nálezu zkamenělých kůstek neznámého živočicha. Tento nález zaslal svému příteli, profesoru přírodovědy a paleontologie Antonínu Fričovi do Prahy, který nález popsal a zveřejnil ve vědeckém světě jako nález ptakoještěra. Na počest lékárníka Hlaváče se tento nově objevený druh pojmenoval ­Cretornis hlavaci. Později byly kůstky podrobeny dalšímu odbornému zkoumání a tento nalezený druh ptakoještěra se přejmenoval na Ornithocheirus hlavaci. Je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze. Doposud se jedná o jediný nález ptakoještěra na území České republiky.

V roce 1902 stárnoucí František Hlaváč definitivně předal lékárenskou živnost synovi Karlovi. PhMr. Karel Hlaváč (1867–1938) šel v otcových šlépějích a rovněž vystudoval farmacii. Byl rázo­vitou choceňskou postavou – bělovlasý, usměvavý elegán, který byl vlídný ke všem lidem. Byl velkým mecenášem místních spolků a sportovních klubů (plovárny, tenisu, kopané či házené). Rovněž podporoval zdejší umělce. Přátelil se s malířem Janem Honsou (1876–1937), který byl ceněným krajinářem, impre­sionistou a žákem slavného Julia Mařáka. Rovněž s medailérem a sochařem Josefem Augustinem Paukertem (1879–1960), jenž za svůj život vytvořil stovky plastik, které můžeme obdivovat nejen u nás, ale i v zahraničí.

Oblíbený lékárník Karel Hlaváč zemřel náhle. Ještě v den své smrti pracoval v lékárně, poté ho vzrůstající bolesti donutily k ulehnutí a následně upadl do bezvědomí, z kterého se již neprobral. Pohřeb měl za velké účasti obyvatel 25. ledna 1938 v Chocni a potom byl převezen ke zpopelnění do krematoria v Pardubicích. Jeho smrtí odešel poslední z rodu Hlaváčů.

Lékárnická rodina Hlaváčových patřila k tehdejším elitám ­Chocně a nesmazatelně se zapsala svými počiny do historie zdejšího východočeského města.

Seznam použitých pramenů a periodik:

Archiv Orlického muzea v Chocni – fond: Osobnosti Chocně (1870–2012).
Tabla MUDr. Vincence Tomka (1865–1928) – Zdravotnictví, 1918.
Národní listy, 5. říjen 1869, číslo 275, s. 4.
Stráž českého východu, 29. leden 1938, číslo 5, s. 6.

Mgr. Michal Hofman