Léto v režii cizích i domácích krajů

Prázdniny jsou v plném proudu, letošní brzký nástup jara způsobil buď zmrznutí květů nebo výrazně časnější úrodu a my se s kolegy přeme, co nás vlastně během prázdnin čeká. Můžeme o tom totiž skutečně pouze spekulovat.

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK

V průběhu jarních měsíců probíhalo, stejně jako v předchozích letech, dohodovací řízení. Jestli se v něčem lišilo od předchozích, byl to výrazně restriktivnější přístup zástupců zdravotních pojišťoven k jakékoliv snaze o, byť jen minimální, navýšení částek pro jednotlivé segmenty. Napříč pojišťovnami bylo očekáváno nulové navýšení, což logicky vedlo k plošné nedohodě pojišťoven se všemi segmenty. Při rovném přístupu ke všem by to nemusel být zásadní problém ani pro ten náš, pokud by ovšem neexistovaly fondy pro lékárny v oblastech ohrožených nedostupností péče a na podporu lékárenských pohotovostí. Právě ty totiž nejsou zakotveny v žádném právním předpisu a jejich finanční podpora závisí pouze na vůli pojišťoven, které se v průběhu řízení vyjadřovaly v tom smyslu, že při nedohodě nemusí fondy dále vytvářet. Samy si však na druhou stranu nepochybně uvědomovaly, že jejich zrušením by se vystavovaly velmi nepříjemné veřejné kritice, když by v rozporu se svými úkoly nezajišťovaly dostupnost péče zejména v oblastech s jedinečnými lékárnami. Nakonec byla v červnu uzavřena dohoda zahrnující zmíněné fondy s navýšením pro pohotovosti a výší SiV ve stávající hodnotě.

Osobně jsem přesvědčen, že je nutné přehodnotit nastavení pravidel čerpání fondů nejen ve výši částky, ale i v parametrech pro uplatnění nároku, dojezdová vzdálenost kalkulovaná podle mapy je totiž v prostředí venkova v mnoha případech ryze teoretickou záležitostí. Zároveň by měla být podpora zakotvena v nějakém právním předpisu, aby byl maximálně eliminován nátlak na uzavření jakékoliv dohody na výkonech prostřednictvím fondů k udržení péče. V tuto chvíli nikdo přesně neví, jak se ne­uzavření dohod a požadavky ostatních segmentů promítnou do přípravy úhradové vyhlášky. Zdravotnictví může čekat poměrně náročný začátek školního roku.

To se může stát i s ohledem na další projednávanou legislativu, především zákon o léčivech (ZoL). Po absolvování poslední náročné anabáze se pro jeho otevření prostřednictvím zákonodárné iniciativy rozhodl Jihočeský kraj. Z hlediska postupu krajských samospráv se jedná o velmi neobvyklý krok. Deklarovaným důvodem je zajištění dostupné péče ve venkovských oblastech prostřednictvím umožnění vykonávání funkce vedoucího lékárníka pro více lékáren s časovým omezením otevíracích dob takto vedených lékáren na součet 40 hodin týdně, tedy ve výši jednoho úvazku. Je velmi nešťastné, že se kraj nedokázal vymanit z obvyklého přístupu mnoha politiků a nekontaktoval pro konzultace nad možnostmi řešení Komoru. Protože jsem slyšel i jiné interpretace, znovu opakuji, že nás nikdo z kraje nekontaktoval. Udělali jsme to po zjištění situace my.

Sama podstata návrhu je z našeho pohledu chybná, neboť na jedné straně rozvolňuje odborná pravidla a ani v nejmenším neřeší skutečnou podstatu problému provozování lékáren na venkově: doplatky, odměňování, rovný přístup. Akutním řešením pro výše zmíněné oblasti může být za dodržení stávajících pravidel (absence lékárny a přítomnost lékaře v obci) spíše otevření více OOVL jednou lékárnou. To je však otázkou obsahu a interpretace vyhlášky, pro jejíž tvorbu či novelizaci nemá kraj žádné zákonné zmocnění. Nepochybně nás tedy čeká celá řada dalších jednání, nejen s krajem, v běhu jsou také konzultace s ministerstvem zdravotnictví a SÚKL. Závažným důsledkem otevření zákona může být také předkládání různých pozměňovacích návrhů v průběhu jeho projednávání ve sněmovně.

S otevřeným zákonem o léčivech souvisí nepochybně také akti­vity některých poslanců, investorů a zástupců pacientských organizací k zavedení zásilkového výdeje Rx. Jedni v tom vidí ekonomickou příležitost, jiní zlepšení volebního výsledku, někdo třeba jednodušší doručení léků. Ministerstvo zdravotnictví je veřejně tlačeno do sepsání návrhu, zároveň jsou si minimálně někteří jeho zástupci vědomi mnoha závažných rizik. Poněkud schizofren­ní situace, o níž si každý z nás může myslet, co uzná za vhodné. To však nic nemění na tom, že k otevřenému zákonu může být ryze českou cestou podán pozměňovací návrh, tedy bez ohledu na názor Ústavního soudu na „přílepky“. My sami mezi sebou nemusíme dlouze diskutovat, co znamená lékárenská péče, jaké jsou její úkoly nebo jaké postavení má v systému zdravotnictví zastávat. Různí podporovatelé návrhu mají různé cíle, důsledky v podobě likvidace lékáren znamenají pro jedny omezení dostupnosti, pro druhé vyšší výnos. Najde se ale asi jen málo z nich, kteří by chtěli být přímo spojováni s likvidací a omezováním zdravotní péče na venkově. Proto se setkáváme se zpochybňováním dopadů a lavírováním zastánců zásilkového výdeje ve veřejném vyjadřování. Do systémových změn se však kromě nás prakticky nikomu nechce. Jedná se, odborně i politicky, o velmi složitou situaci. V představenstvu připravujeme různé postupy zohledňující vývoj situace. Proto jsme vás požádali o vy­plnění dotazníku souvisejícího s tímto tématem. Potřebujeme maximum dat a informací, v případě potřeby vás o ně budeme dále žádat. Nejlepší variantou k zažehnání současné situace by bylo zamítnutí či stažení návrhu novely ZoL z projednávání ve sněmovně. O možnostech řešení budeme dále jednat i v průběhu léta.

Zároveň nás čeká další vlna vysvětlování podstaty poskytování lékárenské péče a dopadů neuvážených rozhodnutí na její dostupnost v médiích i na sociálních sítích. Tím současně děkuji všem, kteří se na tom slušně a trpělivě podílí. Není to jednoduché. Je ale velmi důležité, aby ve veřejném prostoru u takto zásadního tématu co nejvíce zněly i názory jednotlivých konkrétních lékárníků z praxe.

Léto je v plném proudu, pro fyzické i duševní zdraví je také důležité najít si čas na dostatečný odpočinek. Proto přeji těm, kteří se chystají v tomto období na dovolenou, aby se jim vydařila a dokázali vypnout. Všem přeji krásné a pohodové léto.