Kulatý stůl jako lakmusový papírek

Někteří účastníci se vybarvili pěkně do červena, jiní do modra. Obnažení zájmů proběhlo téměř dokonale. Shromáždili jsme další názory účastníků z řad lékárníků, kteří se kulatého stolu
ve sněmovně zúčastnili.

*

Kulatý stůl svolal pan poslanec Philipp, který se netají tím, že je nejen zastáncem zásilkového výdeje léku na předpis, ale také podporovatelem snah o jeho zavedení v ČR. Za velice nestandardní považuji to, že kulatý stůl byl svolán podezřele narychlo. První informaci o něm jsme obdrželi v pátek 14. 6., tedy 12 dnů před konáním. Přitom je běžné, že se konference v Poslanecké Sněmovně plánují několik týdnů až měsíců dopředu. Názory přítomných řečníků pro mě nebyly překvapivé. Oceňuji opatrný postoj představitelů státní správy (MZd, SÚKL i VZP) k překotnému zavedení této novinky bez příslušných analýz dopadu na dostupnost lékárenské péče poskytované v kamenných lékárnách. Ačkoliv zásilkový výdej léků na recept funguje v cca 10 evropských zemích, nelze ho zkratkovitě přenést do českého lékárenství, které v rámci regulace lékáren patří k nej­liberálnějším. Asi si všichni dokážeme představit, co způsobí reklama „nemusíte chodit do lékárny, objednejte si ještě dnes své léky v e-shopu za nejnižší cenu“. Ve svém projevu jsem se především snažil zdůraznit, že je zavedení zásilkového výdeje možné pouze za předpokladu, že bude paralelně se stanovením pravidel zásilkového výdeje (krok B) také upraveno prostředí pro poskytování lékárenské péče (krok A) tak, aby zásilkový výdej neohrozil ­fungující síť kamenných lékáren. Krok B nelze učinit před krokem A. Za nejdůležitější však považuji, že se kulatého stolu zúčastnilo a vystoupilo na něm také několik kolegyň a ko­legů a podělili se s přítomnými o své názory podpořené odkazem na každodenní práci s pacienty v lékárně. Děkuji vám ještě jednou za vaše vystoupení a podporu.

PharmDr. Martin Kopecký, viceprezident ČLnK

Obdobné diskuse se k Rx online odehrávají již od roku 2012, ta dnešní měla poněkud širší spektrum vystupujících, což bylo urči­tě dobře. U většiny řečníků se dalo předem očekávat s jakými podpůrnými stanovisky či protiargumenty budou vystupovat. A bylo by jen ztrátou času na tomto místě vysvětlovat úskalí jejich „ušlechtilých“ pohnutek, „přání“ pacientů, důvody zavedení a skutečného významu Rx online v několika evropských zemích atd. Mě osobně nepříjemně překvapilo velmi povrchní vystoupení náměstka MZd Jakuba Dvořáčka. Za klíčové a přínosné naopak považuji vystoupení ředitelky odboru léčiv MZd, ředitele SÚKL i zástupkyně VZP – ti všichni diskutovali rozumně, se znalostí tématu a s vědomím hlavních rizik pro lékárenskou péči při zavedení Rx online. Do voleb se, myslím, žádná zásadní legislativní změna nepřijme. MZd ale pravděpodobně bude muset nějaký návrh připravit, i když asi ne okamžitě v § znění. A ohledně dalšího vývoje? Podle mého názoru bude velmi záviset na skutečném postoji ředitelů obou největších lékárenských sítí. Zatím se vyjadřují velmi opatrně. Předpokládám, že důvodem jsou zejména jak ohromné investice jejich firem do vybudování sítě „kamenných“ lékáren, tak možná i obavy o výsledek, pokud by se v ČR k Rx online dostali dravci typu Alza, Amazon apod. Závěrem chci vyslovit velké poděkování přítomným lékárníkům za přednesení věcných argumentů, většinou navíc podložených zkušenostmi z jejich lékárenské praxe.

PharmDr. Lubomír Chudoba, bývalý prezident ČLnK

Aktivity k prosazení Rx online se objevují opakovaně a dlouhodobě, taktika iniciátorů se však mění, stále více se „mlží“. Některé řetězce své expanzní záměry nechtějí úplně přiznat, protože si uvědomují riziko projevů nespokojenosti u lékárníků ve svých kamenných lékárnách, navíc v poslední době roste zájem o oblast léčiv ze strany velkých komerčních e-shopů. Jiným subjektům na opatrnější taktice tolik nezáleží, potřebují otevřít další kanál toku léčiv co nejdříve kvůli vlastním ekonomickým problémům nebo proto, že hustou síť kamenných lékáren nemají (Pilulka, Lékárna.cz). Kdyby situace nebyla tak vážná, připadalo by mi snažení propagátorů Rx online komické. Starostlivostí o pacienty se snaží zakrýt zájem o byznys s léčivy. Je úplně jedno, zda se jedná o subjekt s názvem pacientské organizace ve své hlavičce nebo o prodejce léčiv přímo. Vše se podřídilo prosazení Rx online za každou cenu s využitím účelových prezentací a účelově zavádějícího průzkumu. Například stejná starostlivost o spravedlivé a předvídatelné doplatky ze strany pacientské organizace NAPO mi scházela (a to navzdory průzkumu mezi pacienty) podobně jako pochybnost nad rozvratem lékárenské péče v menších obcích v důsledku zániku kamenných lékáren.

Lékárenství v ČR má co dohánět, aby se přiblížilo ostatním státům EU. Nikde v EU neexistuje jako u nás souběh provozování lékáren nelékárníky, nulová pravidla pro vznik nových lékáren a rozdílná spoluúčast pacientů. Rád jsem vyslechnul příspěvky o nutnosti zajistit bezpečnost léčby ze strany ředitelky odboru léčiv MZd, ředitele SÚKL a zástupkyně VZP. Očekávám také, že ČLnK předloží návrhy na řešení poskytování lékárenské péče v krizových případech, kdy pacient nebude schopen lékárnu navštívit a bude nutná návštěva u pacienta. Rx online je třeba vnímat ze třech úhlů pohledu: bezpečnost pacienta, dopady na zachování sítě kamenných lékáren (riziko nejen v menších obcích) a riziko nedostatku léčiv pro český trh (v důsledku volného pohybu zboží a výrazně nižších cen se léčiva legálně vyexpedují do zahraničí).

Závěrem mě překvapily mediální výstupy, které často neodpovídaly skutečné atmosféře a reakcím lékárníků na semináři. To by měl být varující signál nejen pro vedení Komory, ale pro nás všechny. A to i s vědomím na zavádějící argumentaci, která na kulatém stolu zaznívala. Účel světí prostředky, tak abychom se na podzim nedivili.

PharmDr. Petr Krpálek, Medicentrum lékárna Mělník

Diskuze u kulatého stolu začala ze strany organizátorů poměrně optimisticky. Z různých stran bylo opakováno, že se zavedením zásilkového výdeje léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis panuje všeobecný souhlas. Pacienti si přejí, aby mohli své léčivé přípravky dostávat až domů a ministerstvo zvažuje, že už je možná třeba přehodnotit způsob zajištění lékárenské péče ve všech částech ČR, a pokud si to pacienti žádají, je zásilkový výdej léčiv vázaných na recept možným řešením.

I pro farmaceuta může být doprovodná online komunikace s pa­cientem druhem farmaceutické péče, kterou bude dělat rád. Bude mít čas se pacientovi v dostatečné míře věnovat, jde vlastně o individualizaci zdravotní péče.

Postupně se tento optimisticky vykreslený obraz začal bortit pod argumentací nejen přítomných lékárníků, ale i zástupců státní správy, kteří upozorňovali na specifika českého prostředí, ve kterém nejsou žádné demografické regulace počtu a rozmístění lékáren, plus české specifikum: konkurence cenou (výší doplatku) mezi lékárnami. Zavedení zásilkového výdeje Rx vyžaduje komplexní změnu zákona o léčivech. Ministerstvo zdravotnictví má připraven první návrh, který dá k dispozici k připomínkám všem zúčastněným.

Je dobře, že se kulatého stolu aktivně účastnilo několik lékárníků, provozovatelů lékáren, kteří přednesli své zkušenosti s podnikáním v českém prostředí vedle řetězcových a virtuálních lékáren s vypracovanou cílenou reklamou a marketingem.

Mgr. Dagmar Dubská, odborná konzultantka ČLnK

Kulatý stůl k zásilkovému výdeji, který se v PSP ČR konal 26. 6. 2024 proběhl z mého pohledu dle nastaveného scénáře pořadatele Dr. Philippa. Poměrně hodně prostoru k prezentaci dostali zástupci pacientských organizací a „příznivci“ zásilkového výdeje. Velkým překvapením pro mne bylo, že na poslední chvíli nebylo umožněno přednést připravenou prezentaci našemu viceprezidentovi. Za vylepšení celkového dojmu z předpřipravené lobbyistické akce vnímám velice zdrženlivý postoj sekce léčiv MZd i SÚKL. Přítomní lékárníci, až na výjimky, reagovali věcně, bez přehnaných emocí a srozumitelně, vesměs se společnou argumentací, jakou Komora razí dlouhodobě. Pro nás jako Komoru z toho plyne potvrzení (alespoň z mého pohledu), že aktivity lobby okolo zásilkového výdeje budou i nadále akcentovat. Naším úkolem je pokračovat v argumentaci, kterou vedeme dlouhodobě, společně s jejím mediálním rozšířením směrem k pacientům i zákonodárcům.

Na závěr bych rád sdělil ještě jeden dojem. Ačkoliv se na mnoha interních fórech lékárníci rozčilují a vyjadřují nespokojenost, když jsme požádali o přítomnost na tomto kulatém stole, přišli prakticky jen ti, kteří „chodí vždy“. Proto si pokládám otázku, jestli by se každý z lékárníků, kterému záleží na dalším vývoji, neměl zamyslet, jestli než lamentovat na sociálních sítích, není lepší nabídnout pomocnou ruku.

Mgr. Filip Škarda, lékárna Neveklov,
člen představenstva ČLnK

Přestože pro mnohé byl den 26. 6. 2024 jako každý jiný, pro lékárníky takovým dnem být nemusí. Je to den, kdy na půdě Poslanecké sněmovny znovu začal lobbying za zasílání léků vázaných na předpis kurýrem. Možná to nic nezmění. ­Možná to zcela změní fungování lékárenství v České republice. Jak to nakonec dopadne, ukáže budoucnost a já sama jsem ­zvědavá. ­Přežijí ­kamenné lékárny tuto radikální změnu? Dokáží se přizpůsobit? Dokáží lékárníci prosadit pravidla systému tak, aby kamenné lékárny byly konkurenceschopné a zaměstnanci lékáren nepřišli o práci?

Přiznejme si, že pokud by k likvidaci, byť jen čtvrtiny lékáren došlo, máme v tu chvíli na trhu práce poměrně hodně úzce profilovaných pracovníků, jejichž hodnota na trhu práce pravděpodobně rapidně klesne. Ohrozilo by to tedy příjmy mnoha rodin. Já toto riziko vnímám jako veliký problém, pokud bude Rx online spuštěn za současných podmínek, kdy různé lékárny nakupují a prodávají léky za různé ceny. Tomu se dá jen těžko konkurovat a i proto jsem předpokládala, že po výzvě vedení České lékárnické komory bude jednací sál plný právě lékárníků, jichž se tato změna týká především.

Co mě tedy překvapilo nejvíc? Sál byl téměř prázdný a jednání se neúčastnil ani sám prezident ČLnK. Převaha lobbistů byla zcela evidentní. Očekávala jsem, že zde bude tolik lékárníků, že ani nepůjdou zavřít dveře. Že budou usilovat o svoji roli v měnícím se systému. Že vyšlou vzkaz směrem k zákonodárcům i veřejnosti, že jich především se tato problematika týká, a chtějí být u tvorby podmínek zásilkového systému. Ale ne. Někoho to nejspíš nezajímá, někdo si nejspíš našel důvod, proč tam nejít a někdo řekne, že neví, jak se tam vůbec dostat. Alibi si vytvořme každý svoje. Ale pak si jednoho dne nestěžujme, že se na lékárníky zapomnělo. I v naší lékárně bylo extrémně těžké vyslat dva zástupce. Ale díky pomoci a vstřícnosti našich kolegů se to povedlo. Jde jen o to chtít.

Na tuto akci plynule navazuje mediální nátlak, kdy se téma bude postupně připomínat v různých médiích, dokud sama veřejnost nevytvoří poptávku po této službě. Otázka není, zda se Rx online spustí, ale kdy a za jakých podmínek. Jakmile veřejnost bude tuto službu požadovat, pak už to nabere rychlý spád. Předpokládám, že, jak je tady zvykem, bude schválen nějaký návrh sepsaný horkou jehlou stylem o nás bez nás. A nebudu se divit. Pokud sami lékárníci nebudou dostatečně aktivní a nedají sami najevo, že se chtějí zapojit, nikdo se jich ptát nebude. Ta ­představa je zcela naivní. Pokud si myslíte, že to někdo vyřeší za vás, jste nepoučitelní optimisté.

PharmDr. Kristýna Pilátová, lékárna ve Voticích

Na kulaté stoly na různá témata ve zdravotnictví jsem zvyklý chodit relativně pravidelně od doby, kdy jsem byl zván profesorem Vyzulou jako nezávislý lékárnický poradce a konzultant do parlamentního výboru Poslanecké sněmovny PČR pro digitalizaci eRp a ePreskribce. Předpokládal jsem, že se budou na této platformě „precizovat“ postupy, které již budou v nějaké fázi rozpracovanosti nebo připravenosti. Tento předpoklad se však velmi rychle rozplynul, protože na rozdíl od digitalizace papírových receptů, je dle mého názoru online výdej Rx léčiv zcela nepřipraven. O co hůře, jednotlivé exekutivní a legislativní složky státu mají na tento alternativní způsob lékárenské péče zcela odlišný názor, natož aby se dalo hovořit o nějakém konsensuálním návrhu, který by nyní měl být zakotven v legislativě tohoto státu.

Prosím, vzpomeňte na našeho pradávného kolegu Paracelsa, který učil své žáky slavnou poučku, že jen dávka dělá z léku lék a z jedu jed! Mnoho politiků nemá univerzitní historické vzdělání jako my lékárníci, tuto poučku neznají, a proto asi nechápou, že online výdej neregulovaných léčiv, není stejný jako online výdej Rx léčiv ve stejném e-shopu. Nemějme jim to za zlé. Pojďme jim to vysvětlit třeba na příkladu toho, že bychom určitě někde na Google našli průzkum, podle kterého by taky chtělo 70–90 % občanů populace v produktivním věku vlastnit střelnou zbraň pro ochranu sebe a svých dětí, nicméně všichni víme, proč je prodej zbraní a střeliva přísně regulován a kontrolován, přesto se stanou takové katastrofy jako na Filozofické fakultě UK v Praze před loňskými Vánocemi. A právě srovnávání spotřebitele s pacientem, je pro laiky právě tak zavádějící jako srovnávat online prodej rohlíků s online prodejem střeliva do samopalu v běžném e-shopu typu rohlik.cz.

Mgr. Aleš Nedopil, lékárník Lékárny U bílého lva
a předseda spolku Vaši Lékárníci.CZ