Vědecké okénko

Genetické testy pro diagnózu kolorektálního karcinomu zlepšují senzitivitu a specificitu.

Kolorektální karcinom patří mezi nejčastější nádory a je příčinou vysokého počtu úmrtí. Ačkoli se většina kolorektálních karcinomů objevuje u osob starších 50 let, přibližně 12 % případů je zachycováno u mladších jedinců a by bylo proto vhodné posunout screening i do nižších věkových kategorií (alespoň nad 40 let věku).

Screening kolorektálního karcinomu pomocí kolonoskopie má stále nedostatečnou adherenci pacientů a například v USA se podíl vyšetřených pohybuje kolem 60 %. Metody využívající biomarkery jsou pacienty spíše akceptovány a při jejich pozitivitě je následně snazší pacienta přesvědčit k absolvování ověřující kolonoskopie.

V současné době je v USA k dispozici test založený na bázi DNA. U pacientů starších 50 let má sensitivitu pro zachycení kolorektálního karcinomu 92 % a pro průkaz pokročilých adenomů 42 %. U osob mladších 50 let nebyl tento test dostatečně ověřen.

Nyní publikovaná studie o výsledcích nového testu na bázi RNA – multitarget stool RNA s názvem ColoSense, jehož sensitivita a specificita byla ověřována na 8 009 vhodných osobách starších 45 let. Sensitivita testu pro detekci kolorektálního karcinomu byla 94 % a pro detekci pokročilých adenomů 46 %. Specificita testu ukazující na normální nález byla 88 %.

Interpretace z pohledu autorů: S přibývající sensitivitou a specificitou testů založených na biomarkerech se otevírá cesta k rozšíření screeningu kolorektálního karcinomu minimálně i na pacienty odmítající preventivní kolonoskopii. Tyto osoby spíše akceptují tento způsob detekce kolorektálního karcinomu a při positivním výsledku jsou s vyšší pravděpodobností ochotny souhlasit s ověřovacím kolonoskopickým vyšetřením. Neinvazivní testy by v budoucnu mohly nahradit kolonoskopii v široké screeningové oblasti a náročná endoskopická vyšetřovací metoda by se kapacitně uvolnila pro upřesnění diagnostiky a preventivní zákroky odstraňující prekancerózní léze (1).

Bude léčba hypertenze zahrnovat intermitentní aplikace siRNA?

Vzhledem k tomu, že pacienti průměrně užívají jen 75 % ordinované medikace, není překvapivá nedostatečná kontrola hypertenze v léčené populaci. Léčba, která by dlouhodobě zajišťovala pokles krevního tlaku (KT) bez denního užívání farmak, by byla schopna zajistit lepší kontrolu KT.

Do klinického zkoušení vstoupil zilebesiran, což je malá interferující RNA (siRNA – small interfering RNA). Tento krátký řetězec RNA je komplementární pro cílovou messenger RNA (mRNA), se kterou se specificky váže, a tento komplex je pak v buňce rozložen, čímž se zabrání syntéze určitého proteinu. V případě zilebesiranu se tato látka váže na mRNA zprostředkující syntézu angiotenzinogenu, prekurzoru pro angiotenzin II, který je významným mediátorem zvýšení KT. Tato látka je navíc navázána na N-acetylgalaktosamin, který zajišťuje specifickou vazbu na jaterní receptor a zajišťuje, že zilebesiran vstupuje prakticky výhradně do jater a nepůsobí v jiných tkáních. Zajímavé je, že v játrech dokáže působit dlouhodobě a je možné jej podávat jednou za 6 měsíců, možná i v delším intervalu.

V listopadu 2023 byly na vědeckém setkání Americké kardiologické společnosti předneseny výsledky studie KARDIA-1. Do studie bylo zařazeno 394 pacientů s mírnou nebo střední hypertenzí, kteří buďto nebyli léčeni nebo měli stabilní terapii s využitím maximálně dvou antihypertenziv. Tito pacienti byli randomizovaně rozděleni pro podání různých dávek zilebesiranu (150 mg, 300 mg nebo 600 mg) jednou za 6 měsíců nebo 300 mg jednou za 2 měsíce. Srovnávací skupina dostala placebo. Po 6 měsících byl pokles systolického KT v průměru o 10 mm Hg a u vyšších dávek 14 mm Hg v porovnání s placebem. Pacienti v aktivní léčbě mnohem častěji dosáhli poklesu KT po celou dobu 24 hodin, takže nedocházelo k překročení systolického KT přes 130 mm Hg během monitorování.

U čtyř pacientů ve skupině zilebesiranu bylo nutné ukončit léčbu. U dvou pacientů se jednalo o ortostatickou hypotenzi, v jednom případě šlo o paradoxní vzestup KT a jednou to byla významnější reakce v místě vpichu po aplikaci. Hyperkalémie se objevila u 6 % pacientů, byla však mírná a nevyžadovala intervenci. Nedošlo k žádnému případu zhoršení renálních funkcí. Jeden pacient, který dostával 300 mg preparátu, zemřel v průběhu studie, ale komisí to nebylo kvalifikováno jako nežádoucí účinek terapie. Studie bude pokračovat ve větším rozsahu pod názvem KARDIA-2 (2).

PharmDr. Marek Lapka, Ph.D.

Literatura

1)                                                       
Barnell EK, Wurtzler EM, La Rocca J, Fitzgerald T, Petrone J, Hao Y, Kang Y, Holmes FL, Lieberman DA. Multitarget Stool RNA Test for Colorectal Cancer Screening. JAMA. 2023 Nov 14;330(18):1760–1768. doi: 10.1001/jama.2023.22231. Erratum in: JAMA. 2024 Mar 12;331(10):888. doi: 10.1001/jama.2024.1637. PMID: 37870871; PMCID: PMC10594178.

2)                                                       
Hughes S. Single Injection Reduces Blood Pressure for 6 Months: KARDIA-1. Medscape –20.11.2023
(citováno 18. 10. 2024).