Ohlédnutí za 1. ročníkem EAHP BOOST

Poměrně dynamický vývoj v oblasti zdravotnictví a péče o pacienty, zejména v oblasti různých technologií, vyžaduje rovněž změnu v zaměření vzdělávacích akcí. Na tuto skutečnost reflektovala Evropská asociace nemocničních farmaceutů vytvořením iniciativy EAHP BOOST. První ročník se uskutečnil 27. a 28. září 2024 ve Florencii. Díky podpoře Sekce nemocničních farmaceutů České farmaceutické společnosti (SNF) se akce mohlo zúčastnit i sedm nemocničních farmaceutů z České republiky. Naše skupina tak patřila mezi nejpočetnější.

Název setkání odborníků z různých zemí Humanizing the hi-tech pharmacy (Zlidšťování vysoce technologické lékárny) velmi výstižně zachycuje její zaměření. Klíčovými tématy bylo představení různých inovativních nástrojů a technologií sloužících ke zvýšení bezpečnosti pacientů a zefektivnění pracovních postupů, zdůraznění významu mezioborové spolupráce a v neposlední řadě rovněž připomenutí důležitosti zachování lidského přístupu k pacientům.

Program byl rozdělen na dvě klíčová témata. První den progra­mu byl zaměřen na automatizaci při rekonstituci a přípravě léčiv. Blok seminářů a workshopů se věnoval zejména nej­novějším technologiím přípravy v nemocničním prostředí. Zde byla pozornost namířena na roli robotů při přípravě totální parenterální výživy a cytostatik. Využití robotické přesnosti může lékárníkům pomoci zajistit přesnost a sterilitu připravovaných léčivých přípravků, snížit riziko chyb a zvýšit bezpečnost pacien­tů. Kromě toho lze automatizované systémy využít ke kontrole kvality, ­optimalizaci efektivity procesů přípravy při současném dodržování stále se zpřísňujících požadavků.

Profesor Hugo van der Kuy z Erasmus MC Rotterdam v úvodním sdělení zdůraznil význam a výhody automatizace procesů v nemocničním prostředí. Vyzdvihl zejména automatické dávkovací systémy, které urychlují podání léčiv pacientům za současného snížení počtu chyb a zefektivnění práce ošetřovatelského personálu. Nastínil, jak automatizované systémy zjednodušují dávkování léčiv, správu zásob a analýzu dat, což v konečném důsledku zvyšuje provozní efektivitu. Snížením pravděpodobnosti lidské chyby a urychlením rutinních procesů automatizace umožňuje zdravotníkům věnovat více času péči o pacienty. Kromě výhod rovněž připomněl i slabé stránky zavádění automatizace a moderních systémů. Jednou z nich je ochrana citlivých dat pacienta a s tím spojené riziko, které stoupá zároveň se stoupajícím podílem automatizace procesů. Další slabinou je dle profesora van der Kuy riziko ztráty personalizovaného přístupu k pacientovi. Proto apeluje, aby zavedení technologií nebylo příčinou odosobnění vztahu mezi pacientem a zdravotníkem, naopak je nutné tyto technologie využít pro lepší zapojení pacienta do jeho léčby.

Velmi zajímavým pokračováním bloku bylo sdělení docentky Francine de Stoppelaar, výkonné ředitelky Cleveland Clinic London, která popsala své zkušenosti s implementací prvního plně automatizovaného modelu řízení medikace ve Velké Británii. Jako nejdůležitější bod zdůraznila nutnost pojmout zavedení automatizace komplexně. Pro vlastní realizaci je z jejího pohledu nutná nejenom plná podpora vedení nemocnice, ale také podpora ostatních zúčastněných složek – zaměstnanců, dodavatelů. Rovněž je nutné nebát se vybočit ze zajetých kolejí a nastavené a zaběhnuté procesy přenastavit.

Druhou polovinu sobotního programu zahájil doktor André Rieutord, vedoucí oddělení klinické farmacie v Gustave Roussy Cancer Campus v Paříži. V příspěvku s názvem Automatizace při rekonstituci a přípravě léčiv pro parenterální podání zdůraznil složité a často manuální procesy, které, i když jsou účinné, představují při přípravě léčiv riziko lidské chyby, variability dávkování a neefektivnosti, což může v konečném důsledku ovlivnit bezpečnost pacienta a výsledky léčby. Jedním z hlavních probíraných témat bylo hledání potenciálu a možností, kterými může automatizace eliminovat tato rizika, zajistit přesné dávkování, minimalizovat potenciální kontaminaci a umožnit zdravotnickým pracovníkům soustředit se na další aspekty péče o pacienty. Doktor Rieutord zmínil i pokrok v robotické technologii a umělé inteligenci při použití ve farmacii. Kromě výhod však velmi objektivně zhodnotil slabé stránky a rizika automatizace. Rovněž zdůraznil potřebu průběžného školení a rozvoje pro zdravotnické pracovníky, aby se přizpůsobovali novým technologiím a zajistili odborné používání automatizovaných systémů.

Den uzavřel velmi pěkný soubor několika interaktivních workshopů. Účastníci byly rozděleni do skupin, kterým byla následně přidělena různá témata (2D/3D tisk léčivých přípravků, jednodávkové roboty/stroje, cyto roboty, roboty pro totální parenterální výživu (TPN), robotické plnění sterilních injekcí pro okamžité použití). V každé ze skupin došlo k výměně zkušeností a názorů na tuto problematiku, základní body byly sepsány a následně umístěny na sdílenou nástěnku. Po uplynutí časového limitu se účastníci přesunuli na další téma, kde pracovali a diskutovali stejným způsobem. Při workshopu tak všichni měli možnost projít různými tématy, prodiskutovat je a načerpat zkušenosti od kolegů z jiných zemí.

Téma druhého dne Bedside dispensing services and pharma­ceutical care (Výdej léků a farmaceutická péče u lůžka pacien­ta) otevřel doktor Benedict Morath z Heidelberg University Hospital. Nejprve stručně a přehledně shrnul výhody automa­tizace a unit-dose (jednodávkového) systému zajištění léčiv pro pa­cienta na lůžkových odděleních. Druhou část sdělení zaměřil na výhody a rizika využití AI (umělé inteligence) pro práci zdravotníků, konkrétně tzv. LLM (large laguage models, velké jazykové modely). Typickým a nejčastěji používaným veřejně dostupným LLM je ChatGPT. Kromě nesporných výhod, které LLM přinášejí pro práci ve zdravotnictví, je ovšem nutné mít na paměti i určitá rizika. Informace, které poskytují, jsou pouze tak spolehlivé, jak spolehlivá jsou data, ze kterých vycházejí. Při použití takových systémů je více než nutné kritické zhodnocení poskytnutých dat.

Dalším bodem programu byla diskuze Special Interest Group (Skupina speciálního zájmu, SIG) nad tématem Interoperabilita v automatizaci. SIG je zřízena EAHP pro hledání řešení konkrétních témat. Členy jsou kromě farmaceutů i odborníci dalších profesí. SIG zaměřená na interoperabilitu v automatizaci má za cíl řešit problémy nedostatečné nebo problematické komunikace mezi jednotlivými automatizačními systémy. Hlavním úkolem je vývoj standardního komunikačního protokolu nezávislého na dodavateli systému.

Stejně jako předchozí den následovala odpolední série několika workshopů, tentokrát byla zvolena tato témata Centralised patient, Drug cabinets, Bed-side scanning, LLM in drug information, CDSS (clinical decision support systém) a CLMM (closed loop medication management). Tady si s prostým překladem do češtiny nevystačíme a mohlo by být užitečné je vysvětlit.

Centralizovaný pacient je koncepce, kdy je péče o pacienta koordinována a soustředěna na jednom místě. Téma lékové skříňky se týká zabezpečení a organizaci skříněk (nebo polic) určených k uchovávání léků na oddělení. Skenování podávaných léků přímo u lůžka pacienta například zlepšuje evidenci a tím i zpětnou terapeutickou odezvu nebo zamezí chybám při podávání. Magisterský titul v informacích o lécích je specializovaný postgraduální studijní program v oblasti farmaceutických informací. Klinický rozhodovací podpůrný systém (CDSS) je software, který pomáhá zdravotnickému personálu při rozhodování o léčbě. Uzavřený okruh řízení léčiv (CLMM) je automatizovaný systém řízení podávání léků pacientovi a slouží k eliminaci lékových chyb způsobených manuálními procesy v systému medikace.

Závěry a poznatky, které jednotlivé skupiny během diskusí při workshopech zaznamenaly a prezentovaly na nástěnce, byly následně zpracovány do souhrnu, ve kterém byly k jednotlivým tématům zdůrazněny nejdůležitější důvody, pro které bychom měly dané technologie nebo procesy využívat, jejich výhody ale i rizika použití.

Celá akce byla zakončena příspěvkem doktorky Isabelle Fran­çois, ředitelky inovací v belgické neziskové instituci Medvia, která podporuje inovace ve zdravotnictví. Tématem byla digitální budoucnost ve zdravotnictví. Integraci různých digitálních technologií uvedla jako jeden z hlavních bodů pro zlepšení péče o pacienta. Stárnutí populace a nárůst chronických onemocnění s sebou přináší zvýšenou poptávku po zdravotní péči. Kapacita tradičních postupů a modelů ve zdravotnictví se zdá být nedostatečná, proto mohou digitalizace a nové technologie přinést zlepšení dostupnosti a zefektivnění péče.

EAHP BOOST byla svým poměrně úzkým zaměřením na velmi aktuální téma velmi přínosnou vzdělávací akcí. I přesto, že se jednalo o první, dá se říci zkušební, ročník, výběr témat i přednášejících si troufáme nazvat skvělým. Pomyslnou třeš­ničkou na dortu byly perfektně zorganizované workshopy. Že technologie mohou selhat a selhávají, se projevilo, když chyba systému při registraci zařadila dva naše kolegy k ru­mun­ské respektive finské výpravě. I tady se potvrdilo, že lidskost v přístupu by měla být rozhodující.

Děkujeme výboru SNF za finanční podporu a úhradu účastnických poplatků z grantového programu České farmaceutické společnosti.

PharmDr. Zuzana Woidigová Ducháčová,
Lékárna Fakultní nemocnice Hradec Králové

PharmDr. Tomáš Pavlík,
Lékárna Fakultní Thomayerovy nemocnice