Výdej na zahraniční eRecept
Vyšlo v časopise:
Čas. čes. lék., 96, 2024, č. 9, s. 9
Léto přeje cestování a v lékárnách se ve větší míře setkáváme s cizinci s různými zdravotními potížemi a třeba i doma zapomenutými léky. Všichni takové situace známe a navíc máme již více než rok možnost čelit i nové výzvě: výdeji na zahraniční elektronický recept. Že to není úplně jednoduché naznačuje množství dotazů a SOS telefonických hovorů, na které odpovídám. Následující text si neklade za cíl poskytnout podrobný a úplný návod, spíše jen popsat situaci a předat střípky postřehů, s čím se můžete při výdeji na zahraniční elektronický recept setkat.
Přeshraniční výdej je v naší legislativě popsán a ustanovení zákona o léčivech a zákona o zdravotních službách jsou účinná již od 1. 4. 2021. Výměna dat při výdeji na elektronický recept vystavený v některé z členských zemí EU probíhá prostřednictvím Národního kontaktního místa (NCP), které komunikuje s informačními systémy eReceptu v dalších zemích. Česká republika se úspěšně připojila do přeshraniční výměny dne 12. 6. 2023 a v současnosti je možné v České republice vydávat na eRecepty z Polska, Estonska, Lotyšska, Portugalska, Řecka a Španělska.
Lékárna nemá povinnost zajistit si připojení do NCP a uskutečnit výdej na eRecept vystavený v zahraničí. Pokud se chce do výdeje přeshraničních receptů zapojit, podrobné návody, některé scénáře návštěvy cizince v lékárně a odpovědi na často kladené otázky jsou na webu: www.epreskripce.cz. Při psaní článku jsem řadu informací čerpala nejen z tohoto webu, ale také od kolegů, kteří se mnou sdíleli své zkušenosti.
Cizinec v lékárně předloží doklad totožnosti a (volitelně) identifikátor eReceptu. Každý členský stát může mít vlastní specifikace, takže se výdej na zahraniční recepty se liší vkládanými daty, v některých případech nemusí být identifikátor požadován. Zobrazení a výdej eReceptu neprobíhá v lékárenském informačním systému (LIS), ale ve webové aplikaci.
První podmínkou pro iniciaci přeshraniční výměny eReceptu je uložení certifikátu SÚKL v operačním systému počítače, který bude pro dispenzaci využíván. To většinou vyžaduje konzultaci s IT podporou LIS. Je to jednorázový krok, při kterém je použit certifikát lékárny od SÚKL. Do on-line výdejní aplikace se musí expedující lékárník přihlásit svou elektronickou identitou občana (např. bankovní identita či eObčanka), nikoliv osobním certifikátem jako při běžné vnitrostátní dispenzaci. Po úspěšném ověření oprávněnosti přístupu expedujícího lékárníka je umožněn přístup do NCP, a lékárník vybere zemi, ze které cizinec přichází. Následně je otevřen vstupní formulář, do kterého jsou lékárníkem vkládány požadované údaje k identifikaci občana (případně identifikátor eRp). Po úspěšném ztotožnění pacienta expedující lékárník požádá o zobrazení elektronických receptů a může si prohlédnout detail položek.
Ne ale vždy. Například u polských elektronických receptů musí pacient ve svém digitálním lékovém záznamu vyjádřit výslovný souhlas s výdejem elektronického receptu v zahraničí, bez souhlasu pacienta se předepsaný eRecept vydávajícímu zahraničnímu lékárníkovi nezobrazí. Lékárník provede fyzický výdej a ve webové aplikaci provede záznam o výdeji. Vydávaný léčivý přípravek vybírá z nabídky (seznamu) léčivých přípravků registrovaných v ČR, ale vše probíhá bez návaznosti na skladové hospodářství a LIS.
Farmaceut zaznamenává okolnosti výdeje, dávkování, poznámky ke generické substituci, po dokončení výdeje jsou údaje přeneseny prostřednictvím NCP do systému eReceptu dané země, informace o uskutečněném výdeji na zahraniční eRecept je přístupná předepisujícímu lékaři a je uložena v lékovém záznamu pacienta. Zdá se ale, že vydávající lékárník nemá po uzavření výdeje možnost provedení retaxace, zpětného zobrazení výdeje nebo úprav/stornování výdeje v aplikaci.
Protože výdej neprobíhá v LIS, musí lékárník zajistit, aby byly vydané léčivé přípravky odepsány ze skladových zásob lékárny a vystaven účet. Léky pacient hradí v plné výši, o úhradu nákladů může požádat později zdravotní pojišťovnu ve své zemi.
Komu se jeví proces přeshraničního výdeje eReceptu příliš složitý, může pacientovi doporučit nejbližší lékárnu, která tuto službu poskytuje. Žádná z dosud registrovaných lékáren není v Praze a seznam všech čtrnácti (k 31. 8. 2024) aktivních českých lékáren, kterým se již přístup do NCP podařil (buď registrací nebo uskutečněným výdejem na zahraniční eRecept) je na výše uvedeném webu.
V případě, že naopak máte chuť vaši lékárnu dostat na seznam aktivních lékáren připravených na výdej, můžete se přes formulář na stejném webu registrovat.
Pro více informací a konkrétní odkazy navštivte webové stránky komory (www.lekarnici.cz), v autorizované části najdete v otázkách a odpovědích zpracovaný dotaz na postup při výdeji na zahraniční recept.
Mgr. Dagmar Dubská,
odborný konzultant ČLnK
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistentČlánek vyšel v časopise
Časopis českých lékárníků
- Antibiotika na nachlazení nezabírají! Jak můžeme zpomalit šíření rezistence?
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Osvědčení k výkonu lékárenské praxe
- Molekula měsíce: Ensifentrine
- Editorial
- Doplatky, poplatky a úhrady v rakouské lékárně