Vědecké okénko

1) Inhibice faktoru XIa pomocí milvexianu u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou

Ischemická cévní mozková příhoda (CMP) a tranzitorní ischemická ataka (TIA) jsou závažné zdravotní stavy, které vyžadují efektivní léčbu k minimalizaci recidivy a komplikací. Pacienti s deficitem faktoru XI vykazují nižší výskyt ischemických CMP a infrekventní spontánní krvácení, což naznačuje významnější roli faktoru XI v trombóze než v hemostáze.

Milvexian, perorální inhibitor aktivovaného faktoru XI, by mohl snížit riziko ne-kardioembolických ischemických CMP bez zvýšení rizika krvácení, když je přidán ke standardní antitrombotické terapii.

Cílem studie AXIOMATIC-SSP bylo odhadnout vhodnou dávkovou odpověď milvexianu na rekurentní ischemické cerebrální události a velké krvácení u pacientů s nedávnou ischemickou CMP nebo TIA.

AXIOMATIC-SSP byla fáze 2, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie, prováděná ve 367 nemocnicích ve 27 zemích. Do studie byli zařazeni pacienti ve věku 40 let a starší s akutní ischemickou CMP (do 48 hodin) nebo vysoce rizikovou TIA.

Účastníci byli náhodně přiřazeni k užívání jedné z pěti dávek milvexianu (25 mg jednou denně, 25 mg dvakrát denně, 50 mg dvakrát denně, 100 mg dvakrát denně nebo 200 mg dvakrát denně) nebo placeba po dobu 90 dní. Všichni účastníci dostávali klopidogrel 75 mg denně po dobu prvních 21 dní a aspirin 100 mg denně po dobu 90 dní.

Primárním cílem účinnosti bylo sledování složeného výskytu ischemické CMP nebo skrytého mozkového infarktu na MRI po 90 dnech.

Výsledky

Do studie bylo mezi 27. lednem 2019 a 24. prosincem 2021 zařazeno celkem 2366 účastníků, z nichž bylo 691 přiřazeno k placebu a ostatní k různým dávkám milvexianu. Medián věku účastníků byl 71 let a 36 % tvořily ženy.

Po 90 dnech byl výskyt symptomatické ischemické CMP nebo skrytých mozkových infarktů 16,8 % pro placebo, a pohyboval se mezi 15,3 % a 16,7 % pro různé dávky milvexianu. Nebyla pozorována významná dávková odpověď mezi pěti dávkami milvexianu pro primární složený cíl účinnosti.

Nebyl pozorován ani významný rozdíl v riziku velkého krvácení mezi placebem a různými dávkami milvexianu. Celkově došlo k pěti úmrtím během studie, z nichž čtyři nebyla přisuzována studijnímu léku.

Interpretace

Inhibice faktoru XIa pomocí milvexianu spolu s duální antitrombotickou terapií nezpůsobila významné snížení výskytu symptomatické ischemické CMP nebo skrytého mozkového infarktu a nezvýšila riziko velkého krvácení (1).

2) Genetický marker u chronické pánevní bolesti

Chronická pánevní bolest (CPP) je vyčerpávající stav, který postihuje přibližně jednu ze čtyř žen po celém světě. CPP je přetrvávající a oslabující bolest, která může výrazně ovlivnit kvalitu života. Vzhledem ke komplexní povaze CPP je léčba často náročná a standardní terapeutické přístupy nemusí být vždy účinné.

Studie vedená Univerzitou v Edinburghu ve spolupráci s Univerzitou v Oxfordu se zaměřila na identifikaci genetických faktorů, které ovlivňují odpověď na léčbu CPP pomocí léku Neurontin obsahující gabapentin. Lék je často předepisován na chronickou bolest, protože cílí na centrální nervový systém s cílem snížit zvýšenou citlivost na bolest.

Cílem studie bylo zjistit, zda existuje genetická variace, která by mohla předpovědět, které ženy s CPP budou na léčbu gabapentinem reagovat pozitivně.

Výzkumníci analyzovali genetickou výbavu 71 žen s CPP, které byly léčeny gabapentinem. Tyto ženy byly rozděleny do dvou skupin: ženy, které na léčbu reagovaly (29), a ženy, které nezaznamenaly žádné zlepšení (42).

Studie se zaměřila na identifikaci genetické variace v genu Neuregulin 3 (NRG3), který je přítomen v mozku a míše a je zapojen do vnímání a přenosu bolesti.

Výsledky

Studie zjistila, že přítomnost přirozeně se vyskytující variace genu Neuregulin 3 byla spojena s lepší odpovědí na léčbu gabapentinem. Ženy, které nesly tuto genetickou variaci, měly větší pravděpodobnost, že zaznamenají úlevu od bolesti po užívání Neurontinu, ve srovnání s ženami, které tuto variaci neměly.

Vedoucí autor studie, Dr. Scott Mackenzie z Centra pro reprodukční zdraví Univerzity v Edinburghu, uvedl: „Doufáme, že tento genetický marker bude moci být využit pro optimalizaci personalizovaných rozhodnutí o léčbě a minimalizaci nežádoucích účinků u žen s CPP.“

Interpretace

Studie poskytla nový vhled do mechanismů, které stojí za chronickou pánevní bolestí, s možným využitím gabapentinu v její léčbě. Identifikace genetické variace, která ovlivňuje odpověď na léčbu, by mohla pomoci při vývoji personalizovaných terapeutických přístupů a zlepšit kvalitu života žen s tímto onemocněním (2).

3) Souvislost mezi užíváním inhibitorů protonové pumpy a rizikem vzniku žaludečních polypů

Vývoj polypů žlázového fundu (FGP) je nejčastějším vedlejším účinkem dlouhodobého užívání inhibitorů protonové pumpy (PPI). Dopad dlouhodobého užívání těchto léků na riziko vzniku dalších typů žaludečních polypů však nejsou dosud jasné.

Cílem studie českých autorů bylo identifikovat vliv podávání PPI, stejně jako jeho délky a dávky, na vývoj žaludečních
polypů.

Byla provedena prospektivní kohortová studie na skupině pacientů, kteří podstoupili gastroskopii mezi zářím 2017 a srpnem 2019. Analyzovány byly podrobné charakteristiky žaludečních polypů, infekce Helicobacter pylori a užívání PPI.

Výsledky

Mezi 2 723 zahrnutými pacienty byly žaludeční polypy detekovány u 16,4 % pacientů, z toho 75 % bylo FGP a 22 % hyperplastických polypů.

Riziko vzniku FGP a hyperplastických polypů v závislosti na délce užívání PPI bylo následující: 2–5 let [poměr šancí (95% interval spolehlivosti); 2,86 (2,00–4,11) a 2,82 (1,69–4,78)]; 6–9 let [7,42 (5,03–11,01) a 2,32 (1,05–4,78)]; ≥10 let [14,94 (10,36–21,80) a 3,52 (1,67–7,03)].

Multivariační analýza potvrdila, že riziko vzniku FGP bylo 17,16 (11,35–26,23) pro užívání PPI po dobu ≥10 let. Podmínky spojené s portální hypertenzí byly spojeny s hyperplastickými polypy [4,99 (2,71–9,20)].

Interpretace

Délka užívání PPI je prediktivním faktorem pro vznik žaludečních polypů. Vysoce selektivní pacienti mohou vyžadovat zvláštní péči, i přes minimální riziko dysplazie a krvácení (3).

PharmDr. Marek Lapka, Ph.D.

Literatura

1) Sharma M, Molina CA, Toyoda K, Bereczki D, Bangdiwala SI, Kasner SE, Lutsep HL, Tsivgoulis G, Ntaios G, Czlonkowska A, Shuaib A, Amarenco P, Endres M, Yoon BW, Tanne D, Toni D, Yperzeele L, von Weitzel-Mudersbach P, Sampaio Silva G, Avezum A, Dawson J, Strbian D, Tatlisumak T, Eckstein J, Ameriso SF, Weber JR, Sandset EC, Goar Pogosova N, Lavados PM, Arauz A, Gailani D, Diener HC, Bernstein RA, Cordonnier C, Kahl A, Abelian G, Donovan M, Pachai C, Li D, Hankey GJ. Safety and efficacy of factor XIa inhibition with milvexian for secondary stroke prevention (AXIOMATIC-SSP): a phase 2, international, randomised, double-blind, placebo-controlled, dose-finding trial. Lancet Neurol. 2024 Jan; 23(1):46–59. doi: 10.1016/S1474–4422(23)00403–9. PMID: 38101902; PMCID: PMC10822143.

2) Gao J, Nie R, Chang H, Yang W, Ren Q. A meta-analysis of microbiome therapies for hepatic encephalopathy. Eur J Gastroenterol Hepatol. 2023 Sep 1; 35(9):927–937. doi: 10.1097/MEG.0000000000002596. Epub 2023 Jul 3. PMID: 37505972.

3) Radek Kroupa, Tomas Pavlik, Stefan Konecny, Barbora Packova, Milan Dastych, Zdenek Pavlovsky, Jiri Dolina. The association between duration of and indications for proton pump inhibitor use and risk of gastric polyps. Eur J Gastroenterol Hepatol. 2023 Aug 1; 35(8):829–835. doi:10.1097/MEG.0000000000002587. Epub 2023 Jun 6.