Nové nebo méně známé léčivé rostliny: Sterculia apetala (Jacq.) Karst.

Sterculia apetala (Jacq.) Karst. – lejnice javorolistá
(Malvaceae – slézovité)

Vytrvalý, opadavý, až 40 metrů vysoký strom. Vyskytuje se ve Střední a Jižní Americe. Listy a květy se vyznačují typickým zápachem. Dřevo je využíváno jako víceúčelový materiál. Příbuzné druhy rostou v tropech Asie a Afriky.

Synonyma: Chichaea acerifolia, Helicteres apetala, Sterculia carthaginensis

Obecný název: camoruco (špaň.), Panama tree (angl.)

Sbíraná část: cortex, gummi, semen

Droga: Sterculiae cortex, Sterculiae gummi, Sterculiae oleum, Sterculiae semen

Obsahové látky: v semenech vyšší mastné kyseliny palmitová a olejová i cyklopropenové mastné kyseliny: sterkulová a malvalová, ve formě methylesterů. Klej (karaya) obsahuje kyselé polysacharidy složené z arabinosy, galaktosy, xylosy a uronových kyselin s převahou galakturonové a glukuronové kyseliny. V kůře flavonoidní deriváty kvercetinu a apigeninu, fenolová kyselina chlorogenová. Skupinově byly prokázány třísloviny, kumariny, steroly, triterpeny, alkaloidy a slabě účinné kardiotonické glykosidy.

Účinky a použití: pražená semena se využívají v potravinářství k přímé konzumaci, dochucování čokolády i jako krmivo pro dobytek. Poraněním kmene uvolňuje strom exsudát (klej), který se pod názvem karaya používá i v Evropě. Je známý pod označením E416 jako potravinářské zahušťovadlo a emulgátor i netoxické lepidlo na zubní protézy a těsnění stomických pomůcek. V tradiční medicíně je klej aplikován jako oblíbené projímadlo, dále při zánětech močových cest, k odstraňování ledvinových kamenů, při anginách nebo obdobných zánětech v dutině ústní a ochranný prostředek při léčbě popálenin.

Odborné studie. Při testech na potkanech byla ověřována pozorování, že užívání oleje ze semen omezuje syntézu tuků. Bylo zjištěno, že především kyselina sterkulová inhibuje aktivitu enzymu stearoyl-CoA desaturázy-1 (SCD1), což je klíčový enzym v metabolismu lipidů a byla doporučena pro další výzkum při řešení problematiky metabolického syndromu, včetně omezení inzulinové rezistence u diabetiků. Závažné byly výsledky studie provedené na potkanech, kterým byl dlouhodobě podáván olej ze semen. Bylo konstatováno, že olej vyvolává anxiogenní účinky, bez závislosti na dávce a bez významných změn v lokomotorické aktivitě nebo chování v testu nuceného plavání. Další studie jsou ovšem nezbytné. Fungicidní účinky kůry byly hodnoceny u houby Trichoderma sp. Pozitivní výsledky dali autoři do souvislosti s obsahem flavonoidů a dalších fenolických sloučenin. Jiné studie prokázaly dobré antioxidační účinky kůry a semen, opět v souvislosti s polyfenoly. Polyfenoly mají zásadní význam i pro vysvětlení protizánětlivých vlastností lejnicových drog. Dále probíhají testy antibakteriální a cytotoxické aktivity.

Do ČR se dováží především klej karaya a využívá se v potra­vinář­ském průmyslu a ve farmacii.

Dávkování: klej (karaya) individuálně.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem. Klej karaya může omezit absorbci léčiv.

Interakce: perorální antidiabetika.

Hlavní zdroje: AISLP; botanika.wendys.cz, Chemical Book,
Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989; Drugs.com; European Medicines Agency; Google Scholar; Hagers Hand­buch der Drogen und Arzneistoffe; Jellin, J. M. et al.:
Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002; Liber Herbarum Minor; Medline; Plants for a future;
PubChem Compound; World Flora Online; Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: Ariel Rodriguez-Vargas (Wikipedia), vzorce: autor