Studentská soutěž Magistraliter aneb jak digoxin zabíjel

Jako každý rok i letos Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity vyhlásila školní kolo soutěže Magistraliter.

Soutěž je určena převážně pro studenty 4. ročníku nebo pro ty, kteří absolvovali předmět Lékové formy a biofarmacie. Do školního kola se přihlašují studenti samostatně nebo na doporučení vyučujícího. Podle množství soutěžících má školní kolo jednu nebo dvě soutěžní části. V první části jsou účastníci rozlosování do dvou laboratoří.

Jedna skupina má na starost magistraliter přípravu dle receptů a vše, co k tomu patří. Letos měli studenti hodinu a čtvrt (protože za hodinu čistého času to dokáže udělat snad jen paní docentka Masteiková, kdo zná, tak ví) na přípravu dvaceti digoxinových tobolek a neoaquasorbu s ureou. Ve skutečnosti šlo o poměrně nenáročné recepty, které se s vypracováním protokolu postupu, kontroly dávky, adjustací a výpočtem taxy laborum značně komplikovaly. Přípravu nezjednodušovala ani hodnotící komise tvořená několika vyučujícími, kteří zkoumali nejen výsledek práce, ale i techniku přípravy a navažování. Tak nějak vám někdo vždy kouknul pod ruku, zakabonil se a rychle si něco zapsal do hodnotícího protokolu. Posledních patnáct minut přípravy proto vypadalo jako finále kuchařských show, kdy studenti pobíhali po laboratoři, aby stihli vše včas odevzdat.

Jak už to tak bývá, stres je mocný činitel a časový tlak spolu s úděsným tichem v laboratoři udělaly své. Ne každému se povedlo rozdělit dávku digoxinu tak, aby pacientovi neublížila, nebo dokonce nezabila. V některých případech navíc špatně zapamatovaný objem tobolek rozhodil soutěžícího natolik, že je nemohl ani připravit. Ztvrdlá směs neoaquasorbu s ureou dokazovala, jak moc pozorní někteří studenti byli na přednáškách.

Zatímco první skupina statečně připravovala, druhá si užívala méně stresově náročnou část složenou ze základních výpočtů, organoleptických zkoušek, navažování a latiny. O výpočtech snad ani psát nemusím, zmíním tedy organoleptickou zkoušku. Před soutěžící postavili patnáct tekutých, sypkých i polotuhých vzorků a seznam padesáti látek k přiřazení. Často se stávalo, že si studenti sami komplikovali situaci, když si ze začátku přivoněli k etheru nebo dehtu a pak už jim nezbývalo než doufat, že se jim čich do konce zkoušky vrátí.

Navažovací část byla jedna z těch zábavných. Zadáním bylo navážit bez váhy jeden gram různých látek. Student odhadem nabral, kolik si myslel, že je jeden gram například zinci oxidas, pak byla jeho navážka zvážena.

Poslední částí úvodního kola bylo jakési latina domino. Soutěžící dostal papírky, kdy na konci každého byl jeden český a jeden latinský název nebo zkratka a měl k němu najít další kousek papírového domina, který by korespondoval s předchozím pojmem. Nakonec k tomu student poskládal dva rozstříhané recepty a komise zapsala dobu skládání.

Skupinky studentů si následně vyměnily svá stanoviště a po poradě proběhlo vyhlášení. Z přihlášených čtrnácti studentů postoupili do finálového rozstřelu čtyři, včetně mé osoby.

Finálová část měla časový limit stejný, napětí ale větší. Obsaho­vala pouze magistraliter přípravu, tentokrát tvorbu karbopolového gelu s mentholem a paracetamolových čípků z cacao oleum pro infantibus.

Po rychlém pročtení receptů a kontrole dávek jsme u nich ne­objevili žádnou inkompatibilitu, tudíž jsme se klidně pustili do navažování a přípravy. Studenti měli žaludek na vodě, zatímco stáli u vodních lázní. Obava, že si přetavíme cacao oleum, byla tak velká, že po čtyřiceti minutách někteří soutěžící pořád stáli u té nejchladnější lázně a koukali na neroztavený čípkový základ. Opocení jsme si odbíhali nabobtnat karbomer a přemýšleli, jak máme ve vyměřeném čase stihnout vychladlé čípky adjustovat do alobalu. Jelikož ne všem se úplně dařilo, nakonec porota hodnotila kladně ty, kteří připravili největší počet z původních dvaceti čípků.

Po krátké konzultaci poroty první dvě místa soutěže obsadily Adéla Zielinská a Veronika Zpěváková, které čeká nadnárodní kolo na podzim tohoto roku a exkurze do společnosti Fagron.

My, ostatní soutěžící, jsme rádi, že jsme si mohli přípravu pro­cvičit a doufáme v naše lepší výkony u praktického zápočtu.         

Bonusový limerik:

Do soutěže se přihlásili
hned tobolky pokazili.
Co se dá dělat
než digoxinu ubrat,
aby dalšího nezabili.
Čípkového základu navážili,
ale nedobře to spočítali.
Dvacet čípků chtěli mít.
Tucet hladce šlo vylít.
A formy poloprázdné zůstaly.

Julie Kubíková

Mistrovství Magistraliter přípravy je soutěž každoročně organizovaná na všech čtyřech farmaceutických fakultách v Česku a na Slovensku pod záštitou společnosti Fagron. Studenti obecně soutěží v přípravě IPLP, ale v závislosti na organizátorech na jednotlivých fakultách mohou být do soutěže zařazeny i další disciplíny, související s problematikou přípravy léčivých přípravků.

Na Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity se letos do soutěže přihlásil rekordní počet studentů čtvrtého ročníku, kteří mají zapsán předmět Lékové formy a biofarmacie. Vzhledem k množství účastníků sestávala soutěž ze dvou kol, z nichž byli následně vybráni čtyři nejlepší studenti, kteří se utkali ve finále.

V prvních kolech čekala na studenty příprava hydrokrému s močovinou a tobolek s digoxinem. Hodnoceno bylo odhalení inkompatibility, kvalita připraveného krému a celkový postup přípravy. U tobolek bylo nejprve třeba zkontrolovat dávkování digoxinu a následně zvolit správný postup při přípravě tobolek. Druhá skupina studentů mezitím prováděla organoleptickou analýzu pevných, polotuhých i kapalných látek a testovala přesnost navažování nebo odlévání surovin tzv. „od oka“ a znalost recepturních zkratek a terminologie.

Porota složená z akademických pracovníků Ústavu farmaceutické technologie a Ústavu aplikované farmacie vybrala na základě pozorování a průběžných výsledků soutěžících čtyři nejlepší, kteří tak postoupili do finále fakultního kola.

Na finalisty čekala po krátké pauze příprava karbopolového gelu s mentholem a dětských čípků z kakaového oleje a paracetamolu. Na přípravu měli studenti hodinu, po které byla hodnocena nejen kvalita připravených IPLP, ale také dodržení časového limitu.

Pořadí finalistů:

1. Adéla Zielinská

2. Veronika Zpěváková

3. Julie Kubíková

4. David Záruba

První dvě studentky čeká nadnárodní kolo soutěže v ­Olomouci, kde se utkají s nejlepšími soutěžícími z fakult v Bratislavě a ­Košicích.

Mgr. Daniela Hlavatá