Nechceme úlevy, jen rovné podmínky

Dobrý den, mé jméno je Helena Slámová, jsem absolventkou Farmaceutické fakulty v Brně, mám atestaci z veřejného lékárenství, 25 let praxe a šestým rokem provozuji dvě lékárny v Brně.

Děkuji Vám za Vaši ochotu se s námi setkat a pochopit, s čím se v českých nezávislých lékárnách potýkáme. Je toho mnoho a pár minut nestačí. Proto jsem připravila podklady alespoň o hlavním tématu dnešního setkání, a to je navrácení chráněného distri­bučního systému do zákona. Podrobné materiály a podklady k pochopení problematiky předám panu asistentovi poslance Telekyho, jehož pozvání jsem přijala.

Nejvíce Vás zajímají konkrétní případy z lékáren, tady je ten můj.

Jedna z mých lékáren je ve zdravotním středisku, kde jsou mimo jiné také ambulance diabetologie a alergologie. To znamená, že pro své pacienty potřebuju větší množství úplně běžných léků jako jsou Atrovent, Jardiance, Synjardy, Trajenta a mno­ho dalších. Bohužel jsou to všechno léky, které spadají do objed­návkového systému DTP, tedy od výrobce přímo do lékárny, prostřednictvím konsignačního skladu. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by tento systém v ČR nebyl monopolní. Tušíte, že monopol nikdy nevěstí nic dobrého. V praxi se to projevuje tak, že mi výrobce, kdo ví podle čeho, stanoví nějaký limit. Do dosažení tohoto limitu se objednávky realizují víceméně normálně. Problém nastává po dosažení jeho limitu. Další objednávky mi nejsou vykryty.

V současné době, tedy již po platnosti novely, mám problémy například s Jardiance nebo Synjardy. Měsíčně potřebuji zhruba od 40–400 kusů, podle toho, jak má paní doktorka dovolenou nebo třeba také když je v pracovní neschopnosti, tak pochopitelně ten objem je menší. V závislosti na tom pak po svém návratu musí pacienty opět saturovat léky a vypíše i víc jak dvojnásobné množství.

Takže konkrétně mi dodavatel dodá třeba 50 kusů. Jenže já jich potřebuji 300. Začíná nekonečná korespondence a dožadování pár krabiček. Požádám o 20, dostanu 5 a tak dokola, dokud mně výrobce nenapíše, že už mi nedodá nic. To znamená třeba 50 pacientů bez svých léků, které nelze nahradit.

Mé možnosti jsou minimální.

1. 
Dopisovat si obden s výrobcem a poníženě se dožadovat toho, co mi má bez okolků dodat automaticky v takovém množství, jaké potřebuji.

2. 
Další možnosti nemám. Jde o monopol, proto se nemohu obrátit na jiného distributora, čehož také monopolní dodavatel zneužívá.

3. Podnět na SÚKL podat nemohu, protože:

     A.
Podepisuji VOP, kde souhlasím, že mi může distributor objednávky krátit nebo nedodat. Tak já pochopitelně nesouhlasím, ale když nepodepíšu, nedostanu nic.

     B.

Povinnost výrobce dodat distributorovi, povinnost distributora dodat do lékárny, a to v množství, které konkrétní lékárna potřebuje pro konkrétní pacienty, byla v zákoně o léčivech teď od 1. 1. zrušena.

Na co si mám tedy dle ministerstva a ČLnK stěžovat? Jak dlouho bude trvat šetření? Měsíce? Tak dlouho pacient čekat nemůže.

Přišla jsem o všechny nástroje, jak zajistit tyto léky. Na tyto praktiky doplácí především pacienti, ale také já, jako provo­zo­vatel, který nemůže poskytovat péči za stejných podmínek jako jiní. Stávám se nekonkurenceschopnou, žiju v neustálé nejistotě, jak dlouho lékárnu udržím.

Když jsem se stala provozovatelkou, musela jsem přijmout i pod­nikatelské riziko. Byla jsem na to připravena, ale za férových podmínek, které v lékárenství v ČR na rozdíl od jiných vyspělých zemí bohužel chybí, jak jsem záhy zjistila.

Nebojuji za byznys, ale za spravedlivé prostředí pro podnikání v poskytování zdravotních služeb, bojuji za svůj krásný důležitý obor, ale také za obyčejný zdroj obživy. Zaměstnávám 17 lidí, muž a otec zemřeli, jsem samoživitelka, mám 2 děti, mámu. Je na mně závislých mnoho lidí. Nechci žádné úlevy ani zvláštní zacházení, ale byla bych ráda za rovné podmínky a srovnatelné šance obstát.

Říkám to proto, že za těmi nespokojenými remcajícími českými lékárníky se skrývají skutečné osudy Vašich spoluobčanů. Nemá tady jít o anonymní majitele korporátů a daňové ráje, ale o české zdravotníky, kteří se snaží tvořit hodnoty a být pro společnost prospěšní, a především o pacienty, Vaše voliče.

Děkuji za pozornost.

Helena Slámová na setkání poslanců s nezávislými lékárníky v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 6. května 2024.