Kosmetické změny systém nezachrání

Blíží se evropské volby, necelý rok a půl po nich přijdou na řadu i sněmovní, a tak se aktivity na politickém poli dostávají do někdy až závratných otáček. Někdo (s někým) orá, jiný (jiného) vláčí v pomluvách, třeba představitele Komory ze spolčení s distributory nebo řetězci.
V atmosféře pomluv a podezírání se pak za zády lékárníků mnohem jednodušeji prosazují prodejní boxy, zásilkový výdej Rx nebo jiné zhůvěřilosti. Lidmi slibujícími jim k získání důvěry zářné zítřky a jednoduchá řešení.
Nakolik budou zítřky skutečně zářné, se stejně jako kdykoli dříve ukáže až po volbách při plnění slibů.

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK

V poslední době se sešlo několik věcí a událostí z pohledu laika vzájemně nesouvisejících. Opakovaně a velmi intenzivně je zejména Národní asociací pacientských organizací (NAPO) požadováno zavedení zásilkového výdeje Rx, v poslanecké sněmovně je projednávána transpoziční novela zákona o léčivech a Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo první verzi strategické analýzy potřeb českého zdravotnictví. Se svou odbornou zkušeností víme, že je vše provázáno právě prostřednictvím našeho ryze českého systému poskytování lékárenské péče.

NAPO si nechala vypracovat průzkum týkající se vstřícnosti pacientů k zásilkovému výdeji léčiv a jeho výsledky prezentovala široké veřejnosti prostřednictvím novinářů. Je pro mě velkým překvapením, jak nekriticky k prezentovaným výsledkům někteří z nich přistupovali a zcela automaticky je prezentovali, aniž by se pravděpodobně do podstatných částí zveřejněného průzkumu podívali. Jedna z prvních věcí vyvolávajících pozvednuté obočí je veřejně deklarovaná obecná reprezentativnost respondentů. Uvážíme-li, že průzkum provedený pouze prostřednictvím internetového dotazníku trpí pro získání reprezentativního názoru celé populace hrubou metodologickou chybou, lze směřovat zásadní výtku k vynechání respondentů nad 75 let, tedy části populace hojně využívající zdravotní služby. Každý lékárník ve své praxi potkává celou řadu pacientů, kteří se s internetem příliš nepřátelí a byli z daného průzkumu vynecháni. Takové chyby mají velký potenciál významně ovlivnit výsledky a průzkum nelze považovat za obecně reprezentativní, jakkoli by si to zadavatelé nepochybně přáli. Porovnáme-li si výsledky našich předchozích průzkumů prostřednictvím obecně kvalitnější metody CATI (telefonické dotazování), dojdeme i bez dalšího zkoumání k výrazně rozdílným výsledkům u kompatibilních otázek. Diametrálně se například liší procento respondentů, kteří chtějí zásilkový výdej nebo mají obavy o jeho bezpečnost. Avšak i u dotazované internetové populace je pouze 1 % (!) respondentů, kteří uvádějí vážnější problém s fyzickou dostupností kamenné lékárny. Pak je více než jasné, že překotné a nepromyšlené zavedení zásilkového výdeje není z hlediska zajištění dostupnosti nutné. Je nebezpečné zejména v okamžiku, kdy by se tento princip jednotlivě vytrhl z modelu některé evropské země bez přijetí dalších systémových úprav pro poskytování péče v českém extrémně liberálním prostředí. I o konkrétních příkladech ze zemí EU jsme v únoru mluvili na kulatém stolu uspořádaném v prostorách ministerstva zdravotnictví a opakovaně na to upozorňujeme naše politiky.

S některými z nich jsme se opět potkali k projednání adaptační novely zákona o léčivech. Víc, než vlastnímu zákonu, se zhruba hodinové jednání ve sněmovně za přítomnosti lékárníků z praxe věnovalo obecným problémům českého lékárenství, především s ohledem na udržitelnost a dostupnost námi poskytované péče. Opakovaně byly zmiňovány i evropské modely v porovnání s českým liberálním systémem, s ohledem na financování, rovný přístup jednotlivých poskytovatelů k možnosti zajistit pro své pacienty léčivé přípravky nebo rovnoměrnost sítě prostřednictvím stanovení demografických a geografických kritérií pro vznik nových lékáren. I to je jedna z pravidelných a opakovaných připomínek Komory k novelám zákona o zdra­votních službách.

Ostatních opakovaně zamítaných připomínek k mnoha legislativním předpisům jsou za poslední desítky let doslova kvanta. V tomto kontextu nechápu, jak se vůbec mohou někteří politici divit našim výtkám i u problémů opakovaně medializovaných a jak někdo z nich komentuje, co se má udělat, aniž by to v kterémkoli předchozím období při účasti své strany ve vládě jasně veřejně i legislativně podpořil. Nakonec, i přes vše námi opakované, hledají jednoduchou cestu vedoucí přes drobnou parametrickou změnu místo celkové revize systému. A to dokonce i v případě zásadně rizikových legislativních návrhů souvisejících s lékárenskou péčí, jako je tomu u výše zmíněného požadavku NAPO.

Ministerstvo zdravotnictví představilo strategickou analýzu potřeb zdravotnictví, která vychází mimo jiné z poměrně širokých datových podkladů ÚZIS. Materiál, zveřejněný na webu Národního zdravotnického informačního portálu, by měl být dlouhodobějším základem koncepce zdravotnictví. I proto je podkladem k veřejným připomínkám, které v rámci představenstva Komory připravíme a uplatníme. Vlastní při­po­mínky může podat i široká veřejnost, v našem segmentu i s ohledem na dostupnost, udržitelnost, rozvoj odborných činností nebo financování lékárenské péče. Na základě připomínek by pak měla být analýza aktualizována pravděpodobně do začátku letních prázdnin. Proto je maximálně vhodné vyjádřit se co nejdříve. Pokud by se společnými silami podařila do koncepce včlenit aspoň část našich dlouholetých požadavků, mohlo by to být dobrým signálem pro další jednání s politiky napříč celým spektrem.

Uvidíme, co nakonec v politických hlavách vyklíčí a uzraje. Každý z nás může k poživatelnosti jejich produkce pomoci svým „argumentačním hnojivem“. Za to vám předem děkuji.