První a pracovní, rozhodně ne poslední

Na vzdělávacím a společenském nebi české farmacie se rozsvítila nová hvězdička – 1. Pracovní den Sekce lékárenství ČFS JEP.

„Asi už je trošku překongresováno, ale my jsme chtěli, aby to nebyl kongres, ale aby to byl prostě pracovní den a mně připadlo, že to i pracovní docela bylo,“ přibližuje vznik nové tradice PharmDr. Pavel Grodza. Téma Prvního pracovního dne 16. března tohoto roku byla geriatrie. „Kdysi jsme téma geriatrie chtěli dělat ve Znojmě, ale covid nám zabránil ve všech dalších aktivitách. Později jsme si vzpomněli, že Lékařský dům, kam se vejde 110 lidí, máme vlastně bezplatně jako Česká farma­ceutická společnost. Vyprodáno bylo měsíc předem, takže Praha byla dobrá volba.“

Sál Lékařského domu poblíž stanice metra I. P. Pavlova byl opravdu nabitý. Účastníci využili i zadních, spíše relaxačních míst, gaučů a křesel, a kdyby bylo místo na zemi, seděli by i tam. Vstoupit minutu po zahájení byl trochu šok, protože jsem v tomto prostoru byl pár dní předtím na tiskové konferenci ČOSKF ČLS JEP, kde nás bylo tak maximálně dvakrát do mariáše. I na Prvním pracovním dni bylo ale místo pro klinické farmaceuty, dokonce jejich téma celé setkání zahájilo. (PharmDr. Martina Maříková, Subkatedra klinické farmacie IPVZ, Nástavbový obor „Farmaceutická péče o geriatrické pacienty“ aneb cesta praktického lékárníka ke klinickofarmaceutické péči.)

Pavel Grodza k tomu říká: „Nedá se říct, že bych byl klinický farmaceut, ale fandím tomuto oboru i lidem, kteří v něm působí. Mrzí mě určité animozity mezi klinickými farmaceuty a lékárníky, ale myslím si, že se vztahy zlepšují a potěšilo mě, že na této akci došlo i k symbióze kliniků a praktikujících lékárníků.“

I diskuze ukázala, že se dá najít rozumná míra spolupráce a koexistence a že to obohacuje obě strany. Svým způsobem by se dalo použít toto sympozium jako vzor pro mírumilovné soužití obou specializací farmaceutické péče.

Program 1. Pracovního dne Sekce lékárenství přinesl další zajímavé přednášky. Docentka MUDr. Iva Holmerová z Gerontologického centra představila Zvláštnosti starších a geriatrických pacientů v duchu úvodního citátu „Věřím, že i člověk nesoběstačný a upoutaný na lůžku může být produktivní.“ (Bob Butler). Iva Holmerová se hned v úvodu kriticky vyjádřila k aktuální medikaci lidí žijících v českých domovech seniorů. Podle ní mají tři čtvrtiny obyvatel domovů preskripci antipsychotik a tlumících léků včetně obsoletních, což už se v západních zemích v takové míře dávno opustilo. V přednášce připomněla právě probíhající Dekádu zdravého stárnutí 2021–2031, o které ale prakticky nikdo neví. Docentka Holmerová si nebrala servítky ani v dalších směrech a jen škoda, že tu není místo pro celou její prezentaci.

PharmDr. Milada Halačová z OKF Nemocnice na Homolce přišla s několika kazuistikami v geriatrické péči. Klasické problémy: příliš mnoho léků, špatný psychický stav a usínání, závislost na zolpidemu atd.

Nebyla to první přednáška profesora MUDr. Milan Kvapila z Geriatrické interní kliniky FN Motol, kterou jsem slyšel. Je zapamatovatelný kvalitním obsahem i formou, jakou ho předává. Tady na téma Limity, přínosy a rizika farmakologické terapie diabetu u seniorů. A z prvního slidu na vás vybafne mohutný kulturista a titulek Syndrom svalové slabosti, sarkopenie. Několik rad, jak poznat tzv. křehkého pacienta. Symptomy jako například slabý stisk ruky, pomalá chůze nebo hypomobilita.

Po nezbytném obědě nastoupil mladý a energií nabitý MUDr. Pavel Borský z Ústavu preventivního lékařství LF UK Hradec Králové. Stárnutí jako ovlivnitelný rizikový faktor, bylo jeho téma. Předvedl řadu grafů a tabulek o tom, jak probíhá stárnutí, a co by se dalo dělat, aby probíhalo pomaleji. Metformin jako lék nejen na diabetes, ale i na další nemoci související se stárnutím.

Docentka PharmDr. Daniela Fialová z Katedry sociální a klinické farmacie FaF se věnovala především stárnutí světové populace, demografickým prognózám, vývoji ve střední a východní Evropě. Opět padl termín křehký pacient. Jednotlivé stupně křehkosti coby činitel ovlivňující toleranci k indikovaným intervencím. Řada dalších zajímavých grafů, například o mortalitě seniorů s těžkou kognitivní poruchou v režimu polyfarmakoterapie.

Ohlas v auditoriu i dotazy vyvolala přednáška Mgr. Moniky Makové z litoměřického Hospice Sv. Štěpána Podávání léčiv off label v paliativní péči. Přestože se v posledních letech hospicová péče stala téměř běžnou a společensky velmi oceňovanou, stále jsou v ní mnohá území hic sunt leones. Neschválené indikace i způsoby podání léčiv (např. Ketamin inj.), nutnost používání násobně vyšších než schválených maximálních denních dávek, (např. Buscopan, Morphin) a další střety nedostižné teorie a reality.

Poslední prezentací PharmDr. Elišky Kolmanové z Katedry sociální a klinické farmacie FaF jsme se vrátili do lékárny. Zkušenosti lékárníka z poskytování individuálních odborných konzultací pacientům v lékárně bylo její téma stejně jako průzkum, který si v lékárně v Čáslavi sama vedla.

První pracovní den Sekce lékárenství ČFS JEP nastavil vysokou úroveň, kterou nebude lehké v příštích letech ještě zvyšovat. Kvalitní prezentace, výrazný zájem účastníků a diskuze ­potvrdily, že tento formát má smysl i do příštích let. Myslím, že Pavel Grodza nemusí mít obavy. Pokračovatelé už jsou i budou.

„Chtěli bychom prostředek března každoročně věnovat těmto Pracovním dnům, jestli bude někdo ochoten pokračovat v tom, co jsem nastartoval...“

P. S. V posledních dnech se nějak nedařilo sehnat kvalitního ministra pro vědu, výzkum a inovace. Já jich na této akci v Lékařském domě potkal hned několik, kteří by ostudu rozhodně neudělali.

Zdeněk POKORNÝ