Trocha stimulace

Následující text se týká hokejového klubu Mountfield HK, kolem jehož zimního stadionu zhruba polovina čtenářů tohoto časopisu (včetně mě) za svých studií musela občas projít. Je po cestě mezi Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové a historickým centrem města. Je proto mou povinností hned na začátku přiznat, že jsem prakticky celý život fanouškem rivalského Dynama Pardubice. V názorech na hokej a zejména hradecký klub tedy nemohu být zcela objektivní. Protože však kromě hokeje patří mezi mé zájmy i organická chemie a farmacie, nemohu nesledovat kauzu, která v sobě nese všechny tři předměty mého zájmu. Jelikož byla kauza před nedávnem příslušnými orgány (alespoň prozatímně) vyřešena, dává smysl ji zrekapitulovat i na stránkách tohoto časopisu.

Píše se 9. duben 2023. Na vyprodaném zimním stadionu pod Bílou Věží nastupuje domácí Mountfield HK ke čtvrtému semifinále extraligového play-off proti HC Vítkovice Ridera. Ač byl ostravský tým před sérií bookmakery favorizován, situace na ledě vypadá jinak. Vítkovice, udivující celou sezonu líbivou úspěšnou útočnou hrou, tentokrát narazily. Vyrovnané, často prodlužované, takticky svázané a tvrdou hrou prodchnuté zápasy play-off svědčí bojovnějším hradeckým. Domácí v sérii vedou 3:0 na zápasy. Zbývá jediný vyhraný zápas, aby postoupili do finále extraligy. Dosavadní vývoj série je překvapením i proto, že hradecký tým hraje oslaben. Během předchozí čtvrtfinálové série s Libercem tým postihla epidemie střevního virového onemocnění, které načas vyřadilo ze hry velkou část klíčových hráčů. Někteří z nich se na semifinále vrátili, ale Mountfield látá sestavu narychlo sehnanými posilami z juniorských týmů a nižších soutěží. Přesto vyhrává.

Dnes ovšem ne. Hosté se v první třetině ujímají vedení, které už do konce zápasu nepustí. Slovenský veterán a někdejší hradecká opora Rastislav Dej v dresu hostujících Vítkovic dává své jediné dvě branky v play-off a po výsledku 1:2 zařídí stěhování série zpět do Ostravy. V následujících dvou zápasech Vítkovice sérii dokonce vyrovnají, aby v rozhodujícím sedmém utkání tragicky prohrály před ostravským publikem gólem v 19. minutě prodloužení.

Hradecký neúspěch ve čtvrtém zápase ovšem nic nemění na tom, že Antidopingový výbor ČR vybral k namátkové dopingové kontrole Mountfield HK. Los vybírá tři hradecké hráče: Kevina Klímu, Graeme McCormacka a Martina Štohanzla. První dva jsou hvězdami letošního play-off, dost možná aktuální výkoností nejlepší hráči týmu. Třetí, mladý hráč, je spíš takovým „dělníkem ledu“. Do protokolu všichni shodně uvádějí několik sportovních potravinových doplňků, které v poslední době užívali. Mezi nimi Mesomorph® V4 Pre-Workout, který (jako všechny ostatní) měli schválený od klubového lékaře. Následně jsou jim odebrány vzorky moči A a B. Nikdo ze zúčastněných nejspíš netuší, že tímto velmi standardním postupem právě začal největší skandál špinící extraligu až do současnosti.

30. května 2023, asi měsíc poté, co Mountfield HK ve ­­finále extraligy podlehl obhajujícímu Třinci 2:4 na zápasy, propuká skandál naplno. V krátké tiskové zprávě zveřejní Antidopingový výbor, že byli všichni tři hradečtí hráči testováni pozitivně. Hráčům je v souladu s pravidly soutěže pozastavena pro­fesionální licence. Řešení celé kauzy se přesouvá za ­zavře­né dveře rozličných sportovně-právních orgánů, zejména Národního rozhodčího soudu pro sport. Tělesa, jenž bylo založeno pouhých osm dní před inkriminovaným zápasem, tedy 1. dubna 2023.

Protože se veřejnost oficiálně dozví další informace až na konci ledna 2024, zbývá dost času na probrání teorie:

Trh se sportovními výživovými doplňky je vzhledem k celému farmaceutickému segmentu (1,5 bilionu dolarů) trpaslíkem. V závislosti na metodologii výpočtu činí 30 až 45 miliard dolarů. Ani to ale není částka, která by nelákala ukrojit si krajíc. Všímáte si správně, že se vyhýbám zákonnému pojmu „doplněk stravy“. Některé sportovní doplňky jsou ohlášenými doplňky stravy, velká část však ne. Z hlediska právního postavení je asi největší část z nich potravinami. To se dá pochopit třeba u izotonických (iontových) nápojů, sacharidových gelů k doplnění energie nebo proteinových tyčinek, které tvoří významnou část tohoto trhu.

Stále významnější část trhu ovšem tvoří posilovací (workoutové) suplementy. Jsou to nejčastěji prášky distribuované v cha­rak­teristických pestrobarevných plastových nádobách. Velmi často jsou prodávány ve specializovaných obchodech, typicky umístěných ve velkých obchodních centrech (zpravidla jako součást posilovny, či nedaleko od ní). Prášek je většinou dávkovaný pomocí přiložené odměrky do předepsaného množství vody (jídla, polévky, čaje apod.). Nejobecněji se dělí na post-workoutové a pre-workoutové preparáty. Post-workoutové se, jak název napovídá, mají užívat po tréninku. Zahrnují všemožné multivitamíny a proteinové přípravky, jejichž marketing uvádí, že urychlují regeneraci po tréninku, případně vylepšují růst svalové hmoty. Existuje jich celé spektrum, od na­hlášených doplňků stravy splňujících všechny zákonné i do­pingové regule, přes šedou zónu „potravin“, které by vzhledem k charakteru měly být spíše doplňky stravy a kte­ré často obsahují kreatin či inosin, látky, které v rozumném dávkování pravděpodobně nejsou škodlivé, jakkoli je jejich přínos pro zlepšení sportovního výkonu spíše sporný. Na druhé straně spektra jsou takové přípravky, které obsahují látky v profesionálním sportu považované za doping, v případě post-workoutů typicky steroidy (např. stanozol) či růstové hormony.

V posledních letech ovšem stoupá obliba pre-workoutových přípravků. To jsou přípravky užívané před tréninkem s cílem nabudit trénovanou osobu k vyšším tréninkovým dávkám, zvýšit její výkon při tréninku a zvýšit účinnost tréninkových dávek na tělo. Typický (legální) pre-workout obsahuje nějakou kombinaci látek zvyšujících genezi oxidu dusnatého (soli L-argininu, L-citrulinu, či L-ornithinu) či jinak posilující prokrvení svalstva (např. extrakt z Gingko biloba), extraktů z rostlin, o nichž se věří, že jsou androgenními agonisty (kotvičník zemní, řeřicha peruánská), stimulujících nebo údajně stimulujících látek (kofein, taurin, extrakty ženšenů, koenzym Q10) a látek komerčně označovaných jako adaptogeny, tedy látky, které mají snižovat únavu či zvyšovat odolnost vůči oxidačnímu stresu (niacin, beta-alanin, L-karnitin, kys. askorbová, kobalaminy, atd.). Někdy se v pre-workoutech objevují i nesacharidové nízkomolekulární zdroje energie (například glycerol).

Víceméně se tedy jedná o ekvivalent běžně dostupných doplňků stravy pro vylepšení erekce či potence, zapitých energetickým nápojem. Vztaženo na obsah argininu lze mluvit o třech tabletách odpovídajícího doplňku stravy a zapitých jednou plechovkou energetického nápoje. Je zřejmé, že
­pre-workouty nezvyšují výkonnost pouze při sportovních aktivitách a jejich obliba nemusí být dána jen zvyšujícím se zájmem o fitness.

I pre-workoutů existuje celé spektrum. Od nahlášených a všem regulím vyhovujících doplňků stravy, přes většinovou šedou zónu až po přípravky částečně nebo zcela nelegální, u kterých jsou jedněmi z nejčastěji zneužívaných látek tzv. methylované amylaminy. Látky, na jejichž začátku byl výzkum firmy Eli Lilly ve 40. letech 20. století. Eli Lilly tehdy hledala levná sympatomimetika, zejména jako nasální dekongestanty. Vedly k tomu dva důvody: zuřící druhá světová válka znamenala spoustu lidí (zejména vojáků), kteří byli nuceni pohybovat se v nepříznivém počasí (v zákopech bývá chladno) a kteří znamenali poměrně zajímavý trh pro nová léčiva (armáda platí dobře, zvlášť při válečné situaci). Druhým důvodem byl samozřejmě fakt, že v té době mezi sympatomimetiky převládaly deriváty efedrinu, případně amfetaminy, a na oboje měly monopol němečtí výrobci. Přestože sankce ani zuřící válka zcela nepřerušily obchodní styky nacistického Německa a USA, závislost na německých dodavatelích se americké společnosti poněkud příčila.

Několik látek, mezi nimi 1,3-dimethylamylamin (správněji organicky 4-methylheptan-2-amin; známý pod zkratkou DMAA) a oktodrin (6-methylheptan-2-amin; DMHA) si našlo cestu i do klinické praxe, odkud byly v 80. letech dobrovolně staženy výrobcem. Jednak proto, že nebyly nijak klinicky významné (později vynalezeným imidazolinům jako xylometazolin či oxymetazolin se rovnat nemohly) a jednak proto, že měly hodně hlášených nežádoucích účinků (včetně psychoaktivních – halucinogenních). V neposlední řadě neměla společnost Eli Lilly po vypršení patentů zájem usnadňovat případným konkurentům komerční úspěch u „jejich“ variací těchto látek.

Komerční úspěch methylovaných amylaminů našli začátkem 21. století až výrobci sportovních doplňků. Stimulanty, které tou dobou nebyly ani zakázané ani součástí dopingových seznamů, nabyly obrovské obliby. Přestože nakonec začala tyto látky zakazovat antidopingová WADA a posléze i far­ma­ceutická autorita FDA, nijak to jejich užívání nesnížilo. Většina konzumentů workoutových přípravků, zejména pre-workoutů, totiž nejsou profesionálními sportovci. Z více než 90 % jsou konzumenty těchto přípravků amatérští sportovci, bodybuildingoví nadšenci, a zejména pak lidé, kteří dobrou fyzickou kondici potřebují ke své každodenní práci (policisté, vojáci, hasiči, zaměstnanci bezpečnostních agentur, nebo třeba kurýři rozvážející zásilky na jízdním kole). Jen málokdo z nich podstupuje dopingové zkoušky.

To všechno je důležité pro kauzu hradeckých hokejistů.

Na konci ledna letošního roku se veřejnost konečně dozvě­dě­la výsledek rozhodnutí Národního rozhodčího soudu pro sport. V případě kanadského kreativního obránce Graeme McCormacka bylo potvrzeno, že v jeho moči byl nalezen okto­drin (názvoslovně nesprávně popsán jako 1,5-di­me­thyl­hexylamin), heptaminol (produkt metabolické oxidace oktodrinu) a oxilofrin (látka podobná efedrinu). Hráči byla uznána celá řada polehčujících okolností, které se všechny opíraly o to, že výše produkt Mesomorph® V4 Pre-workout použil v dobré víře, měl ho schválený klubovým lékařem a jeho použití nahlásil. I tak byl „odsouzen“ k desetiměsíčnímu zákazu činnosti. V případě jeho kolegů následovaly podobná rozhodnutí.

Hradecký klub, který jako jediný o vývoji veřejně informoval, poté dodal, že zjevně šlo o kontaminaci výrobku. V4 v názvu Mesomorphu® totiž znamená verzi, která, na rozdíl od před­cho­zích, už neměla obsahovat oxilofrin. Hráči (nebo klub v jejich zastoupení) se chystali žalovat výrobce, který kontaminací výrobku a ne­do­držením jeho dopingové konzistence poškodil hráče v jejich kariéře a přeneseně i dobrou pověst klubu.

Deklarovaným výrobcem Mesomorphu® je údajně APS Nutrition. Jednoduchým hledáním na internetu lze zjistit, že APS Nutrition ve skutečnosti není výrobcem, ale „produktovou řadou“ výrobce Hi-Tech Pharma. To je společnost, která má mnoho důvodů se k výrobě všemožných přípravků nehlásit. Jednak proto, že její jméno nápadně připomíná jinou firmu Hi-Tech Pharmacal, která na rozdíl od Hi-Tech Pharma, nesídlí v americké Georgii, ale v regulovanějším (přísnějším) státě Illinois, kde je dnes součástí likvidace farmabráchovského koncernu Akorn, spojeného s kontroverzním Johnem Kapoorem. Druhým důvodem je samozřejmě fakt, že samotná Hi-Tech Pharma, přestože se ráda chlubí statusem FDA-aproved společnosti (tedy licencí FDA vyrábět a distribuovat některé léčivé látky), měla s FDA od svého založení (1979) několik „nedorozumnění“ ohledně toho, co konkrétně prodávat smí a jak to může marketovat. V této souvislosti se stal „nejslavnějším“ přípravek na hubnutí Fastin, s účinnou látkou fentermin (v Česku známý a také kontroverzní Adipex), proti kterému FDA jako proti doplňku stravy zasáhla.

Hi-Tech Pharma je, kromě jiného také průkopníkem praktiky, které někteří FDA komisaři říkají „herbwashing“, tedy „legalizování“ používání jinak kontroverzních látek tím, že je vydáváte za „extrakty“ přírodnin. Díky zvláštnostem americké regulatorní politiky (doplňky stravy obsahující bylinné extrakty zpravidla nespadají do jurisdikce FDA) to může být i úspěšná taktika, přestože nám z pohledu EU nepřijde reálné, abychom např. přípravek s obsahem efedrinu „maskovali“ jako „obsahující extrakt z chvojníku“. Podobným způsobem byla Hi-Tech Pharma přistižena, že „herbwashovala“ výše zmíněnou látku DMAA, jako „Geranium extract“, případně „Geranium oil“, protože některé kakosty (Geranium) opravdu obsahují látky podobné methylovaným amylaminům (jakkoli přímo DMAA nikdy mezi obsahovými látkami nalezen nebyl). Proti tomuto konkrétnímu „herbwashingu“ chtěla FDA zasáhnout, ale výsledek řízení nelze dohledat. Přes očividnou nedůvěryhodnost se Hi-Tech Pharma jeví velmi odolná k tlaku ze strany FDA. Koneckonců dál prodává i zmiňovaný Fastin, tentokrát s účinnou látkou fenetylaminem. U společnosti směle odolávající i přísnému národnímu regulátorovi si lze těžko představit, že by se děsila žaloby hokejisty nebo jeho českého provinčního klubu.

Tím se dostáváme k zakončení celé sledované kauzy. Disciplinární komise české Asociace profesionálních klubů potrestala hradecký klub pokutou dva miliony korun, místo odpočtu bodů, či ztráty druhého místa v inkriminované sezoně, pak byla jediným „sportovním“ trestem kontumace příslušného zápasu s Vítkovicemi výsledkem 0:5. Vzhledem k předpokládanému hradeckému rozpočtu (140 mil. Kč) i k to­mu, že kontumovaný zápas Vítkovice stejně vyhrály a v play-off se počítají toliko výhry, jde o trest vysloveně kosmetický.

Zatímco u hráčů lze s jejich, relativně mírným, trestem souhlasit, v případě Mountfieldu HK jako klubu si nelze představit, že nedošlo k nějakému zásadnímu pochybení. Obhajobou hráčů bylo totiž celou dobu (jak zmíněno výše, už od odběru vzorku) tvrzení, že přípravek měli schválený od klubového lékaře. A ten by zrovna přípravek typu Mesomorph® schválit neměl. Když pomineme demonstrovanou nedůvěryhodnost jeho výrobce a fakt, že přípravek není v ČR ani EU oficiálně distribuován, i na jeho obalu se vyskytuje několik „červených vlajek“. Na všech fotkách z roku 2022 a 2023 deklarujících obsah Mesomorphu® V4, je patrná nejen položka „Geranium Extract“ odkazující na herbwashing DMAA ale i látka deklarovaná jako „2-aminoisoheptane“, kterou WADA uvádí jako synonymní k oktodrinu (přestože se jedná o nesprávný název, použitím izo-konvence by se jednalo o 2-aminoizooktan). Sportovní lékař, který by před schválením přípravku použil internetové vyhledávání, by nemohl profesionálnímu sportovci takový přípravek nikdy schválit. Přihlédneme-li tedy k tomu, že heptaminol je metabolitem DMHA, který byl v moči hráčů nalezen, jedinou „nedeklarovanou“ příměsí byl pouze oxilofrin. DMAA měl přípravek obsahovat, laboratorní rozbor (jak tvrdí Mountfield HK) ho nepotvrdil.

Jenže i zde jsou nuance. WADA (potažmo tedy český anti­do­pin­go­vý výbor) zakazuje stimulanty jako DMAA jen při samotném výkonu (při zápase, závodu). Při tréninku jsou povoleny, jakkoli je jejich distribuce v EU nelegální. Je dost možné, že se zásadní právnická bitva neodehrávala ohledně schválení lékařem, ale o „nepochopení“ lékařských instrukcí, že hráči mohou přípravek užívat s výjimkou „nakopnutí“ před zápasem. To už je ovšem čistě moje spekulace.

Případ ukazuje, jak složitým se právně i odborně jeví prostředí „optimalizace“ (rozuměj „ovlivňování“) sportovního výkonu potravinovými doplňky. Methylované amylaminy možná spor­tov­nímu lékaři nepřijdou podezřelé, farmaceut ovšem zbystří okamžitě.

Často se na stránkách tohoto časopisu diskutuje o budoucnosti našeho oboru. Jak tradiční lékárenství podstupuje změny, u kte­rých je víceméně jisté, že povedou směrem, kdy se v něm sníží uplatnění absolventů farmaceutických fakult, stejně překotně vznikají obory nové, u nichž se naopak očekává, že budou na far­maceutické odborníky stále více spoléhat. Kromě dynamicky se rozvíjející klinické farmacie, může být dalším slibným oborem farmacie sportovní či antidopingová.

Daniel Cvejn