Tak to vidím já: Prostorové rozložení lékárny – čas na změnu?

V roce 2012, tedy před dvanácti lety, nepřišel konec světa, ani žádná apokalypsa. Uběhlo sto let od potopení Titaniku, Microsoft uvedl Windows 8, rozjela se metanolová aféra a byl zatčen David Rath. Jako by to bylo včera.

Prvního dubnového dne roku 2012 také nabyla účinnosti ­Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. V příloze č. 5 vyhlášky jsou uvedeny minimální plochy místností běžné veřejné lékárny v m²: oficína 28, laboratoř 12, umývárna 6, sklad 18, příjem 8, tečka.

Je jedno, jestli je lékárna na rušné ulici v hlavním městě, nebo je lékárna malá, „venkovská“. Pokud třeba v takovéto malé lékárně nemá lékárník spádového kožního lékaře nebo praktika, který IPLP předepisuje, a recept na IPLP do lékárny zabloudí jednou za čas, musí mít i tak dvanáctimetrovou laboratoř a šestimetrovou umývárnu. I když by třeba mnohem spíš uvítal větší sklad na zdravotnické prostředky, protože má hodně pacientů s potřebou inkontinentních pomůcek.

I v lékárně ve větším městě, kam recepty na IPLP třeba také často nezavítají a využívá služeb externí laboratoře, musí být 18 m² vyhrazených pro laboratoř a umývárnu. Přitom by se třeba hodila spíše konzultační místnost pro pacienty, kterým by mohl lékárník poskytovat preventivní péči: měřit tlak, glykémii, cholesterol, konzultovat lékové interakce, redukce hmotnosti, radit při odvykání kouření; v klidu mezi čtyřma očima. A do budoucna třeba i očkovat. Ale kam takovou místnost umístit, aby neukrojila z lékárny příliš prostoru?

Ve velké lékárně se spádovými kožními lékaři nebo nemocnicí s kožním oddělením využije lékárník laboratoř velkou, klidně i 50 m² a víc, protože ji potřebuje, aby zabezpečil služby pro množství pacientů s recepty na IPLP. U nás v lékárně by naopak stačila laboratoř s umývárnou menší, odhaduji tak 8 m², takže nám 365 dní v roce leží 10 m² podlahové plochy lékárny ladem a uměli bychom je využít mnohem líp.

Co kdybychom se v lékárnách mohli rozhodnout, jaké zdravotnické služby chceme poskytovat, jak moc chceme a můžeme pacientům a klientům poskytovat konzultace, připravovat IPLP, jednou třeba i aplikovat vakcíny? A tomu svobodně uzpůsobit rozvržení lékárny? Kdo připravuje hodně, měl by laboratoř větší, kdo připravuje málo, mohl by mít laboratoř menší, případně žádnou, pokud by v malé lékárně nechtěli IPLP připravovat vůbec. Pro úpravu HVLP by stačil koutek o pár metrech čtverečních, stůl a umývadlo.

Co kdyby byla jako v některých evropských zemích stanovena jen celková minimální plocha pro provoz lékárny a její vnitřní uspořádání by bylo jen na úvaze provozovatele, jak se chce profilovat a jaké služby chce pacientům a klientům poskytovat?

Kolegové, co vy na to, nestálo by za to aktualizovat předmětnou vyhlášku? Není nejvyšší čas vzhled našich lékáren přizpůsobit aktuálním potřebám lékárníků i pacientů? Pokud se chceme více aktivně zapojit do systému preventivní péče, myslím, že by to byl do budoucna správný krok.

Mgr. Jan Šalša, lékárna Dr.Max Kyjov