Sladká jablíčka na Lékárnických dnech

Když jsem jel z Hradišťa, říkal jsem si, jaké je to požehnání mít akce jako Lékárnické dny. Který stav něco takového má? Učitelé? Advokáti? Ovocnáři?

Každopádně letošní 39. Lékárnické dny v Uherském Hradišti (4. až 6. října) patřily po všech stránkách k nejlepším sešlostem, jaké jsem mezi lékárníky (a farmaceuty, to teď budu muset vždycky dodávat) zažil. Snad během psaní následujícího textu najdu cosi, čím bych uherskohradišťské jablúčko okyselil. Nebude to ale snadné.

Koncept Lékárnických dnů je poměrně unikátní, skoro aby si ho autoři nechali patentovat. Setkání se konají pokaždé v jiném městě, přičemž město hraje v celé dramaturgii důležitou roli. Při sobotní prohlídce jsme se v doprovodu místních průvodkyň seznámili s historií města, navštívili jsme nádhernou historickou Stanclovu lékárnu, ve které nás uvítal i potomek slavného rodu (příběh lékárny představil hned ráno v úvodní prezentaci novinář a folklorista Jiří Jilík a my se k němu v časopise ještě někdy určitě vrátíme) a také jsme si relaxační procházkou přivodili větší hlad, žízeň a chuť se zahřát na následujícím společenském večeru. Po centru Hradiště se pohybovaly dva houfy lékárníků, já nenápadně přebíhal z jednoho do druhého a v poměrně studeném počasí se maskoval tu holou hlavou, tu hlavou s čepicí. Mohu potvrdit, že obě skupiny slyšely od svých průvodkyň stejnou verzi historie města.

O další propojení města s programem, který probíhal v krásně zrekon­struované barokní jezuitské koleji, se postaralo uvítání starosty Ing. Stanislava Bláhy. Zdravice starostů je taky pravidelnou součástí patentu Lékárnických dnů a dodává odborné konferenci punc jisté nadčasové velkoleposti.

A do třetice příběh, který nevymyslíte. Páteční zahájení pro­gramu Lékárnických dnů obstaralo místní Smyčcové kvinteto Mamma mia. Hned v úvodu ale první houslistka a evidentní šéfová souboru oznámila, že jejich zpěvačka byla při povodních vyplavena, při zachraňování toho, co se dalo, se nastydla, onemocněla, a tudíž nemohla v tento večer vystoupit. A že ji nahradila a repertoár se narychlo doučila naše kolegyně Mgr. Jana Mizerová, lékárnice z uherskohradišťské nemocnice! Myslím, že jsem nebyl jediný, kdo na zlomek vteřiny strnul s otevřenou pusou, než se spustil spontánní bouřlivý potlesk. Náročné skladby operních klasiků zvládla Jana Mizerová s bravurou a patří se smeknout. Lékárníci i lékárnice mají mnoho utajených talentů, jen by se měli naučit víc se prosazovat.

A než se budu věnovat odbornému programu, zmíním ještě sobotní společenský večer, kdy se jedlo, pilo, hodovalo, tančilo, zpívalo, a to za doprovodu skvělé cimbálovky Kunovjan. Jezuité by se divili. Nebo možná ne, někdy si děláme o minulosti falešné představy.

A teď k odbornému programu, který byl zahájen blokem Farmakoterapie v neurologii. Manželé Rektorovi nasadili těžký kalibr. Profesor Ivan Rektor (řadu let i vicerektor Masarykovy univerzity) představil téma Neurobiologické a psychologické markery reakce na extrémní stres: Třígenerační studie přeživších holokaustu a jejich potomků. Válečný stres u ukrajinských uprchlíků. Aneb, jak se jedinec v různých generacích vyrovnává s extrémním stresem, který prožil on nebo jeho předci. Jaké změny na mozku jsou v těchto případech zaznamenatelné i například ve třetí generaci. Zavraždí vám před očima rodiče nebo postupně zplynují celou rodinu, a ještě ve třetí generaci existují neuro­biologické stopy tohoto zážitku. Rozsáhlé studie, které profesora Rektora proslavily po celém světě. Kontrolní srovnání s lidmi, kteří nic takového neprožili. I 75 let po přežití extrémního stresu přetrvávají strukturální změny v mozku. Podobně i se stresem zažitým v prenatálním stadiu. Silná výpověď i s osobním podtónem. Profesor Rektor promítl fotografii ze slovenských lesů, kde jsou v partyzánském oddíle oba jeho rodiče. A pokračují studie s extrémním stresem u ukrajinských válečných uprchlíků. Ty zatím nejsou hotové, ale vše nasvědčuje tomu, že extrémní stres se chová podobně jako v případě holokaustových prožitků.

Jiné téma zvolila profesorka Irena Rektorová. Novinky v diag­nostice a terapii Parkinsonovy nemoci a demence s Lewyho tělísky. Včasná diagnostika je základem ovlivnění průběhu nemoci a příznivějšího vývoje. Biomarkery jsou zásadní pro časnou diagnostiku neuronálních synukleinopatií. Kognitivní deficit má dopad na budoucí léčebnou strategii Parkinsonovy nemoci, proto je důležité se zaměřit ještě před onemocnění PN na zlepšování kognitivních funkcí, řešení kardiálních, infekčních, metabolických komorbidit a léčit behaviorální symptomy jako deprese, anxieta, halucinace, psychózy i apatie. Studií ověřený, jednoznačně pozitivní efekt má i tanečně pohybová intervence u zdravých nebo už časně nemocných. Prostě nezlenivět, jsem pochopil já. Co nejvíce se starat o svůj aktivní život, namáhat mozek i tělo. Ovšem faktorem nejvíce ovlivňujícím to, jestli se dožijete ve zdraví sta let, je genetika. Podle profesorky Rektorové je to z 60 %.

Rozsáhlou přednášku uzavřel nadšený potlesk. Což malinko znervóznilo následující přednášející, doktorku Kristýnu Vavruškovou, která byla požádána nepřítomným doktorem Vilémem Novákem z oddělení dětské neurologie FN Ostrava, aby jeho prezentaci představila místo něj. „Kdybych věděla, po kom mám tady vystoupit, navíc s cizí prezentací, vůbec bych sem dneska nepřišla,“ uvítala s úsměvem auditorium Lékárnických dnů. Zvládla to naprosto skvěle, což ocenili i manželé Rektorovi. V prezentaci kromě základní definice epilepsie, klasifikace záchvatů, bylo pro farmaceuty jistě nejzajímavější rozdělení antiepileptik, jejich účinky, farmakokinetika, léčba epilepsie v graviditě. Neuvěřitelných 71 % pacientů zapomene na tabletku alespoň jednou za měsíc, riziko opomenutí roste s počtem denních tablet. A nechyběla ani kazuistika, jak bylo na letošních Lékárnických dnech téměř samozřejmostí. Je třeba poznamenat, že Lékárnické dny byly tentokrát výrazněji klinicko-farmaceutické, ale to není to kyselé jablúčko, které vyhlížíme, protože to podle velkého zájmu nikomu nevadilo. Hranice mezi lékárníkem a klinickým farmaceutem není totiž tak ostrá, jak by si někteří přáli.

Hlavní linkou byla v Uherském Hradišti kardiovaskulární farmakoterapie, kde ve dvou blocích zaznělo několik zajímavých přednášek. Zapřednášel si tentokrát i Pavel Grodza a viditelně ho to těšilo. Nová kardiovaskulární léčiva, zněl název jeho prezentace, a hlavní motto by se dalo shrnout do věty: Výzkum kardiovaskulárních léčiv je zdánlivě u konce, ale objevují se nové mechanismy a možnosti léčby. Pavel Grodza připomněl profesora Špinara a jeho přednášku o gliflozinech a hypertenzi. Zmínil, že glifloziny mají pozitivní metabolický efekt a snižují kardiovaskulární mortalitu. Všímá si aktuální studie účinků baxdrostatu, vysoce selektivního inhibitoru aldosteron syntázy v rámci léčby rezistentní hypertenze. Třetí fáze klinického zkoušení baxdrostatu má skončit 10. 10. 2025. Ne všechna léčiva se ale ve studiích osvědčí, příkladem budiž firibastat, který selhal ve třetí fázi zkoušení v účinnosti. Vzpomenuta byla i Nobelova cena za rok 2006 za objev siRNA (Short Interfering RNA), která předznamenala výrazný nástup siranů do léčby hypertenze. Nelze převyprávět celou přednášku, ale zmiňme ještě trimetazidin, metabolický modulátor k léčbě anginy pectoris, který je od roku 2014 veden jako zakázaná dopingová látka, na což doplatilo několik výrazných sportovců, například tenistka Nikola Bartůňková, krasobruslařka Kamila Valieva nebo plavec Sung Jang.

První blok kardiovaskulární farmakoterapie dále ovládl dvěma přednáškami profesor Přemysl Mladěnka. První Přehled protidestičkových léčiv se zaměřila na receptory a signální kaskády v destičkách, klinicky používaná protidestičková léčiva s důrazem na praktické aspekty a na další protidestičková léčiva. Jeden ze zajímavých poznatků zněl: Léčba 1 000 pacientů kyselinou acetylsalicylovou po období 3 let by měla zabránit 22 kardiovaskulárním událostem, zatímco způsobí 9 velkých krvácení. Ve druhé přednášce se profesor Mladěnka věnoval vlivu léčiv na QT interval (Prodloužení QT intervalu jako nežádoucí účinek některých léčiv). Nelze převyprávět ve dvou větách. Prodloužení QT intervalu může způsobit potenciálně fatální komorové polymorfní dysrytmie typu „torsade de pointes“. Některá léčiva byla stažena právě pro tento nežádoucí účinek, například antihistaminika terfenadin a astemisol, prokinetikum cisaprid, chinolonové antibiotikum grepafloxacin.

Druhý blok kardiovaskulární farmakoterapie obsahoval dvě přednášky. Profesor David Karásek seznámil účastníky Lékárnických dnů s Novinkami ve farmakoterapii dyslipidémií. Vyjádřil se k určité protistatinové atmosféře, která se začala šířit mezi lidmi, s tím, že statiny sice nejsou dneska jedinou léčbou ke snížení hladin cholesterolu v krvi, ale pořád zůstávají tou hlavní a vysoce účinnou. Věnoval se pak biologické léčbě dyslipidémie, využití siRANů atd. Závěr je ten, že v současné době lze snižovat hladiny cholesterolu i za těch nejkomplikovanějších podmínek, nabídka způsobů léčby je tak široká, že není třeba na řešení rezignovat.

Profesor Jiří Pařenica se věnoval Akutnímu koronárnímu syndromu a jeho léčbě. Jaké jsou příznaky, jak funguje antitrombotická a antikoagulační léčba. LDL nadále jako primární cíl léčby. Nebát se co nejdříve zahájit léčbu vysokými dávkami statinu a pokud se nedaří, nasadit ezetimib. V naší zemi existuje jeden z nejlepších systémů řešení koronárních příhod, jen je potřeba reagovat včas a rychle volat záchranku. Zmíněn případ bojovníka-boxera, který se snažil srdeční kolaps několik hodin překonávat takříkajíc silou vůle, naště stí byla jeho žena rozumnější a přivoláním pomoci mu zachránila život.

Sobotní odpolední blok Novinky ve farmaceutickém školství a současném lékárenství obsahoval vystoupení osobností, jejichž texty můžete číst i na stránkách našeho časopisu. O problémech, které ve svých prezentacích zmínili, se často diskutuje při mnoha příležitostech a diskutovalo se i v Uherském Hradišti. Diskuzi vyvolala i přednáška proděkanky Tünde Ambrus Student FaF na praxi v lékárně – co čekat a na co být připraven? Za dobu pětiletého studia absolvuje student 6 měsíců povinné praxe a také 4 týdny povinně volitelné praxe. Na to, jak má tato praxe konkrétně vypadat, se názory liší a velmi otevřeně se o tom mluvilo i v Uherském Hradišti. Taky o tom, jaké pravomoci a způsobilosti má takový student na praxi a co vše nemůže vykonávat bez dohledu lékárníka. Prakticky nic.

Děkan hradecké farmaceutické fakulty Jaroslav Roh pak pod titulkem Novinky z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové přiblížil aktuální stav výstavby nového kampusu, společně s přítomnými se zamyslel nad úrovní a počtem nově přicházejících studentů farmacie, a aby nekončil příliš pesimisticky, představil několik výrazných úspěchů fakulty, studentů i zaměstnanců na vědeckém poli. Na konci tajemně oznámil jakýsi velký úspěch v soutěži Česká hlava, který ale odmítl před veřejným vyhlášením výsledků soutěže prozradit. Ctihodný čtenář, který dočetl až sem, jistě už ví, kdo konkrétní v tomto klání uspěl za farmacii.

Předseda České farmaceutické společnosti ČLS JEP Martin Doležal mi příspěvkem Česká farmaceutická společnost je tu pro vás připomněl, že jsem se už dávno chtěl stát členem, ale pořád to odkládám. ČFS je tu totiž i pro nefarmaceuty, i když ti mají vyšší roční příspěvky. Martin Doležal se ale ve své prezentaci věnoval především výrobě a rozdělení API – active pharmaceutical ingredients, chemických entit zodpovědných za biologický účinek léčiv. Běžně se jich využívá tak 2 000, vyrábějí se ve velkých továrnách (například v Samsung Biologics) a dodávají se farmaceutickým gigantům jako Roche, Pfizer atd. Moc zajímavé. Farmaprůmyslu bychom se asi v časopisu měli taky víc věnovat.

Prezident ČlnK Aleš Krebs seznámil účastníky Lékárnických dnů s anketou, která proběhla ve většině jedinečných lékáren na téma zásilkového výdeje Rx. Výsledek asi nikoho nepřekvapil. Na otázku Souhlasíte se zavedením zásilkové služby pro léky na předpis odpovědělo „Rozhodně ne“ a „Spíše nesouhlasím“ 94,6 % z 2 246 českých lékárníků.

Pak se ještě dlouho diskutovalo a posléze vyrazilo na již zmiňované vlastivědné procházky po městě.

V neděli proběhly dva paralelní workshopy. Měření tlaku krve v lékárnách pod vedením doktora Aleše Marečka a Role stravy v prevenci a při léčbě kardiovaskulárních chorob s doktorkou Dagmar Štruncovou.

Současně se v hlavním sále jezuitské koleje odehrávala přednáška docenta Josefa Malého na téma Lékové problémy léčiv používaných v terapii kardiovaskulárních onemocnění. Představena byla konkrétní léčiva, jejich interakce (lék-lék, lék-doplněk stravy, lék-potrava), lékové problémy i adherence, sdíleny byly i zajímavé informační zdroje na posuzování interakcí, online databáze i knihy.

Posledním blokem, který podtrhl klinicko-farmaceutický charakter programu i vazbu na region setkání, byla Klinická farmacie v uherskohradišťské nemocnici. O zdejších mladých farmaceutech Pavle Koláčkové, Nikole Jankovýchové, Ivě Obadal Kučerové a Gabrielu Galčanovi jistě v budoucnosti uslyšíme.

Poslední přednášku přednesl Mgr. Ondřej Šimandl na téma Když dva dělají totéž, nemusí to být vždy totéž aneb Od registrace až k (ne)vhodnosti generické substituce léčiv.

Kyselá jablúčka se v Uherském Hradišti nakonec nenašla.

Díky všem, kteří se na letošních Lékárnických dnech podíleli. Pavel Grodza, Tonda Svoboda, Ivana Sokolová (během akce oslavila významné životní jubileum a na závěr obdržela záplavu květin), Aleš Mareček a Jirka Kotlář, který měl naště stí nenaplněné obavy z fungování stravovacího zázemí.
Poděkování patří jistě i společnosti Solen s. r. o.

Zdeněk Pokorný