Světové dny zdraví

V měsíci červenci Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) vyhlašuje Světový den boje proti hepatitidě. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím si připomínáme například Světový den populace, Světový den bezpečnosti pacientů a Mezinárodní den péče o sebe a Světový den informovanosti o benzodiazepinech.

Na měsíc srpen nepřipadá žádný z dní vyhlašovaných WHO. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím to jsou Světový týden kojení, Světový humanitární den, Mezinárodní den zvyšování povědomí o předávkování, Světový den zoonóz, Světový den komárů (boje proti komárům) a Světový den rakoviny plic.

Světový den Sjögrenova syndromu (World Sjögren´s Day, WSD)

Vznik Světového dne Sjögrenova syndromu byl iniciován Sjögrenovou nadací s cílem zvýšit povědomí o Sjögrenově syndromu (SjS). WSD si připomínáme každoročně 23. července, v den narození Dr. Henrika Samuela Konrada Sjögrena (1899–1986), švédského oftalmologa, který syndrom objevil. V roce 1929 se poprvé setkal se 49letou pacientkou, která si stěžovala na sucho v očích, sucho v ústech (xerostomie) a na bolest několika kloubů (polyartritida). Sjögren si uvědomil, že by kombinace těchto příznaků mohla představovat samostatné onemocnění. K označení diagnózy u těchto pacientů začal používat zastřešující termín syndrom suchých očí – keratoconjunctivitis sicca. Do roku 1933 popsal 19 pacientek s uvedenou symptomatologií a své poznatky shrnul v disertační práci napsané německy (1933) „Zur Kenntnis der keratoconjunctivitis sicca“ (O znalostech keratoconjunctivitis sicca). Opíraly se o pečlivě provedená klinická i mikroskopická vyšetření. Práce byla přijata s vel­kým nadšením, ale byla také kritizována oponenty a byla ohodnocena průměrnou známkou 1,5 na stupnici 1–3, což ho diskvalifikovalo od získání pedagogického titulu docent, který byl nutný k tomu, aby mohl následovat svůj sen o akademické kariéře. Pokračoval však ve své klinické činnosti. O celosvětové rozšíření zjištěných poznatků se zasloužil anglický překlad (1943) australského oftalmologa Johna Bruce Hamiltona pod názvem „A New Conception of Keratoconjunctivitis Sicca“ (Nové pojetí keratokonjunktivitis sicca). Henriku Sjögrenovi přinesl mezinárodní reputaci. Jako ocenění jeho práce a renomé mu byl v roce 1957 udělen na univerzitě v Göteborgu titul „docent“ a v roce 1961 mu švédská vláda udělila titul „profesor“.

Henrik Sjögren se narodil Conradu a Emelii Johanssonovým. Příjmení Johansson je ve Švédsku velmi časté a z praktických důvodů si rodina v roce 1923 legálně změnila jméno na méně obvyklé dívčí jméno matky Sjögren. Ve švédštině znamená sjö jezero a gren větev stromu.

Drobné perličky z osobního života:
od šesti let se Henrik učil hrát na klavír. Během studií se zamiloval do spolužačky Marie Hellgrenové, zasnoubili se v roce 1921. V roce 1922 pro ni napsal sonátu: „La Favorita“, pour Mlle Maria Hellgren par Enrico („Oblíbená“ pro slečnu Marii Hellgrenovou od Henrika). S Henrikem se vzali v roce 1928 v římskokatolickém kostele La Madeleine (sv. Marie Magdaléna) v Paříži, přestože oba byli protestanti. Henrik na oslavu jejich svatby složil valčík věnovaný Marii.

Zpět k SjS. Již dříve (1871) Hadden a Hutchinson popsali první případ suchých očí a suchých úst. Henri Gougerot v roce 1925 poprvé popsal tři případy klasické triády a šel ještě dál a uvedl systémové postižení syndromu, protože mohlo být postiženo více žláz. Houwer (1927) a Wissmann (1932) si všimli společného výskytu keratoconjunctivitis sicca a atritidy. Odtud pramení vznik různých eponym. Někteří autoři později nazvali tento stav Gougerotův nebo Gougerotův-Sjögrenův syndrom, přičemž existují i další.

Autorství prvního publikovaného použití eponyma Sjögrenův syndrom, pochází patrně od maďarského oftalmologa Stephana von Grósze z roku 1936.

Aby to nebylo s těmi jmény tak jednoduché. Příjmení Sjögren je mimo ­Švédsko a Finsko vzácné. Dva lékaři s tímto příjmením se proslavili tím, že popsali čtyři syndromy a jednu nemoc. Henrik Sjögren kromě výše uvedeného dále popsal (1950) u osmi dětí pigmentaci sítnice ovlivňující zrakovou ostrost, dnes známou jako Sjögrenova retikulární dystrofie.

Druhým švédským lékařem byl Karl Gustaf Torsten Sjögren (1896–1974). Oba žili ve stejném období, nebyli však příbuzní, s výjimkou jejich významného přínosu pro medicínu. Naposledy jmenovaný přispěl k pochopení Spielmeyer-Sjögrenovy choroby, Marinesco-Sjögrenova a Sjögren-Larssonova syndromu, které souvisejí s genetickými poruchami a neurologickými příznaky.

Významnou součástí a prostředkem zvy­šování povědomí laické i odborné veřejnosti v mnoha oblastech našeho života jsou světové či mezinárodní dny, týdny, měsíce, roky i desetiletí. Také v případě WSD došlo k rozšíření informační a vzdělávací kampaně v USA a vyhlášení Měsíce informovanosti, resp. povědomí o Sjögrenově syndromu. Stalo se tak v roce 1998, kdy jej newyorská kongresmanka Louise Slaughterová přečetla v záznamu Kongresu. Na rozdíl od WSD se „přesunul“ na měsíc duben.

Sjögrenův syndrom je chronické auto­imunitní onemocnění, ke kterému dochází, když imunitní systém napadá a poškozuje žlázy, které vytvářejí vlhkost v očích, ústech a dalších částech těla.

Některá fakta

Z léčiv se k symptomatické léčbě, mírnění příznaků SjS v různých zemích doporučují ta, která:

Pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z. s. (RLČR)

Pacienti se SjS nemají vlastní samostatnou pacientskou organizaci, mají možnost se obrátit na RLČR.

Hlavním cílem spolku RLČR je zlepšování životních podmínek osob trpících revmatickým onemocněním, včetně zajištění dostupnosti efektivní léčby a zvyšování povědomí o revmatických nemocech.

Literatura u autora.
Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.