Léky na předpis od výrobce až domů

Zatímco v české kotlině a na moravských polích hýbe lékárníkům žlučí už bůhví kolikátý návrh na umožnění zásilkového výdeje léčivých přípravků na lékařský předpis, ve Spojených státech se začala psát ještě mnohem dravější kapitola téže knihy. Možná mám příliš konzervativní pohled na terapii a farmakoterapii. Měl jsem za to, že lékař určí diagnózu a z dostupného portfolia terapeutických možností vybere tu nejvhodnější pro pacienta, a pokud je to nezbytné, vybere (a předepíše) z léčivých přípravků ten, který je pro konkrétního pacienta nejvhodnější. Nové trendy převracejí tento konzervativní model naruby, respektive jej přibližují cílenému dealování na principech drogových trhů.

Do konce roku 2023 to byli především poskytovatelé programů na snižování hmotnosti (Noom a WeightWatchers), kteří v USA nabízeli služby telemedicíny, aby lidem pomohli získat přístup k receptům na tirzepatid (Zepbound od Eli Lilly) nebo na ­semaglutid (Wegovy od Novo Nordisk). Výrobci léků se zatím ­drželi na své straně hřiště, vyvíjeli a vyráběli léky, aniž by se snažili zprostředkovat předepisování a zajišťovali doručování produktů do domovů pacientů. Na začátku roku 2024 se to změnilo, když webovou stránku, která má pacientům „usnadnit“ přístup k lékům, spustila přímo farmaceutická firma Eli Lilly. Služba LillyDirect kombinuje telemedicínu a lékárenské služby, aby prostřednictvím webové stránky poskytovala přístup k portfoliu Eli Lilly v oblasti léčby diabetes, migrény a obezity, včetně horké novinky Zepbound.

Stránky obsahují sekce, které pomáhají lidem získat přístup ke zdravotní péči a předepisování, ať už na dálku nebo osobně. Také obsahuje podrobnosti, jak zasílat jinde předepsané recepty společnosti LillyDirect Pharmacy Solutions, aby mohly být léky vyráběné v Eli Lilly doručeny až domů.

Generální ředitel společnosti Eli Lilly David Ricks ke spuštění ­LillyDirect uvedl, že „jde o reakci na složitý systém zdravotní péče v USA, který zvyšuje zátěž pacientů při zvládání chro­nic­­­kého onemocnění. Cílem LillyDirect je ulevit pacientům, zjednodušit jim obstarávání léků a pomáhat zlepšit terapeutické výsledky. LillyDirect nabízí více možností přístupu ke zdravotní péči, včetně pohodlného doručení léků, které jim byly předepsány, zdarma až domů.“

Stránka LillyDirect spolupracuje s lékárnami a poskytovateli služeb telemedicíny. Uživatelé, kteří chtějí získat telehealth pro diabetes, migrénu nebo obezitu, jsou přesměrováni na ­9amHealth, Cove a Form. Online lékárny Amazon Pharmacy a Truepill již prostřednictvím LillyDirect nabízejí zásilkovou službu a výrobce léčiv plánuje přidat další poskytovatele.

Spuštění LillyDirect znamená posun ve strategii výrobců. ­Další firmou, která po vzoru Eli Lilly plánuje zavést službu přímé distribuce zákazníkům (direct to customer, DTC), je Pfizer. Chce tak obejít distribuci a některé ze svých produktů prodávat přímo pro spotřebitele. Jde o přípravek na léčbu covid-19 (Paxlovid) a nosní sprej proti migréně (ZAVZPRET, zavegepant). Pfizer očekává, že webové stránky budou spuštěny do konce tohoto roku. Propojí pacienty s konzultanty, aby předepisovali léky, s dodavatelem, který vydá a odešle léčivé přípravky na základě receptů vygenerovaných v tomto online systému.

Systém DTC je součástí širší snahy výrobců snížit náklady spojené s prostředníky (velkoobchodníky), zjednodušit distribuci produktů (léčivých přípravků), zejména těch, po kterých je vysoká poptávka (například léčba obezity). Jinými slovy lze říct, že u přípravků, u nichž existuje společenská poptávka a jejich užívání je „moderní“, „trendy“ a navíc podpořené (infuencované) celebritami na sociálních sítích, se výrobci nechtějí dělit o zisky s distribucí a lékárnami. Distribuci tedy vynechávají úplně a lékárny, pokud neprovozují vlastní, prioritizují podle nejnižší možné marže, kterou jsou ochotné akceptovat.

Víc, než jen trochu to připomíná scénář dystopických cyber­pun­kových filmů konce devadesátých let minulého století. Byly o světě budoucnosti, o světě, ve kterém farma­ceutický průmysl ovládá nejen výrobu, ale i přímou distribuci, předepisování a dávkování svých produktů konečným spotřebitelům. Je asi zbytečné doplňovat, že všem, kteří takové přebujelé distribuci brání, například vyptáváním se na vedlejší účinky nebo zby­tečnou zátěž a ochranou zdraví pacienta, se v budoucím systé­mu moc dobře nedaří a lidem, kteří se odmítají v systému registrovat, nezbývá mnoho jiných možností, jak získat svoje léky.

Stanislav Havlíček