Zeptali jsme se
Vyšlo v časopise:
Čas. čes. lék., 90, 2018, č. 6, s. 6-7
Po dlouhých letech se dočkáme lékového záznamu. Jeho zprovoznění pro zdravotníky je součástí návrhu novely zákona o léčivech a měl by být zaveden od ledna roku 2019. Jak hodnotíte zpřístupnění lékového záznamu pacienta zdravotníkům? Má jenom výhody, nebo se najde i nevýhoda? Máte názor na ministerstvem navrhovaný režim opt-out (všichni automaticky mají záznam s možností nechat se vyřadit), nebo by se vám víc líbil režim opt-in (jen pro aktivně přihlášené pacienty)?
PharmDr. Lubomír CHUDOBA,prezident České lékárnické komory
Česká lékárnická komora dlouhodobě usiluje o vytvoření státem garantovaného systému lékových záznamů včetně sdílení základních zdravotních dat jednotlivých pacientů. Byli jsme aktivními členy všech pracovních skupin, které byly ustanoveny předcházejícími i současným vedením ministerstva zdravotnictví a připomínky k nedávno zaslanému návrhu novely zákona o léčivech jsou součástí zápisu z jednání představenstva a členům dostupné na našich webových stránkách. Je zde zaznamenán i náš názor, že preferujeme tzv. opt-in systém. Tedy situaci, aby byl lékový záznam přístupný, jen když dá pacient aktivní souhlas. Jedině tak podle nás může lékový záznam odpovídat zásadám ochrany osobních údajů. Zvláště pokud bude pacient moci svůj nesouhlas vyslovit jen prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace podle § 81 odst. 10.
Bez ohledu na neúměrně dlouho trvající přípravu nového systému si stále více lékáren přehled užívaných léčivých přípravků se souhlasem pacienta iniciativně vede a díky tomu může poskytovat odborné konzultace. Tím lékárníci významně pomáhají ke zkvalitnění farmakoterapie již dnes a za to jim patří ohromné poděkování. Vyhodnocení lékového záznamu vyžaduje značnou odbornou erudici a spoustu času. Proto jsme ministerstvu navrhli, a jsme ve shodě, že konzultace s využitím lékového záznamu pacienta budou prováděny samostatně a měly by být honorovány. Komora se nadále bude snažit rozšiřovat nabídku doporučených vzdělávacích akcí typu interaktivní dispenzační semináře, nebo garantované kurzy k lékovým konzultacím a interakcím léčiv. Jde o náročné téma s osobní odpovědností, které nesmí by podceněno.
Mgr. Leona ŠTĚPKOVÁ, Lékárna Medea, Hostomice
To se teprve uvidí, jestli se ho opravdu dočkáme. Pokud to bude třeba jako s elektronickými recepty, které jsou pět měsíců povinné ze zákona, a přitom nepovinné, tak jsem na to docela zvědavá.
Já bych to uvítala. Preferuji systém opt-out, ale jen za podmínky, že si každý bude moci nastavit, kdo do jeho záznamu může nahlížet. A když už to bude, mohly by tam být rovnou i recepty. Nic by se nemuselo tisknout nebo posílat prostřednictvím SMS, ale bylo by krásně připravené u každého pacienta a dalo by se k tomu dostat přes jeho RČ (stejně ho všichni mají na kartičce pojištěnce). Takže by důchodci nemuseli v lékárně deset minut hledat tu správnou SMS, někteří nosit průvodky polité kafem s rozmazaným kódem nebo tisknout z mailu „recepty“ velikosti A4. Ale to by bylo moc jednoduché, elegantní a čisté řešení s ohledem na fakt, že to vymýšlíme v Čechách. Osobně spíš očekávám zmutovaného kočkopsa.
PharmDr. Marcela HEISLEROVÁ, Ph.D.,vedoucí katedry lékárenství IPVZ Praha
Žádný systém nemůže být dokonalý. Obrovskou výhodou pro lékárníky je určitě možnost komplexního a rychlého přístupu k farmakoterapii pacientů, včetně historie. Myslím si, že opt-out je lepší, neboť většina lidí v systému zůstane, a ten, kdo nechce, aby jeho lékové záznamy byly dostupné mimo předepisujícího lékaře, nebo pokud nesouhlasí s nahlížením do svých záznamů, může se snadno nechat vyřadit. Možná by bylo lepší, kdyby ani žádná možnost vyřazení neexistovala, stejně jako neexistuje možnost vystoupit ze zdravotního pojištění, jehož součástí by lékový záznam měl být. Bez lékového záznamu nedosáhneme modernizace zdravotnictví.
Pokud už máme elektronickou preskripci, pak je škoda ji využívat především jako nástroj ke kontrole lékařů a lékárníků. Zejména možnost automatického hlídání kontraindikací a nežádoucích účinků v době rychlého růstu množství registrovaných léčivých přípravků vnímám jako zásadní přínos.
Prof. PharmDr. Alexandr HRABÁLEK, CSc., emeritní děkan Farmaceutické fakulty UK Hradec Králové
Lékový záznam je pro aktivní zasahování do farmakoterapie nemocných zcela jistě zásadní průlom. Bude-li zpřístupněn i lékárníkům, pak bude možné více uplatnit jejich zapojení do celého procesu a budou schopni daleko lépe a kvalifikovaněji s pacienty konzultovat jejich případné problémy. Uplatní tedy své vzdělání a bude to opět jedna z cest, kdy by se mohlo dařit posílit roli lékárníka jako zdravotnického pracovníka v první linii. Samozřejmě za předpokladu, že lékárníkovi personální situace lékárny či zaměstnavatel takovou konzultační činnost umožní.
Rozhodně bych byl pro to, aby do systému byli vzati všichni pacienti s vytvořením automatického záznamu. Využil by jej přirozeně jen ten, kdo by chtěl, a neumím si představit, že by lékárník stejně jako lékař, oba výsostní profesionálové, osobní údaje včetně konkrétní terapie komukoliv vyzradili. V lékovém záznamu tedy spatřuji velkou výhodu a snad jen malé a pouze potenciální nevýhody.
Mgr. Jakub DVOŘÁČEK, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
Přínosy jsou tak obrovské, že daný nástroj musíme podporovat. Debata nemá být vedena o tom, zda zavést, či nezavést, ale jak nejlépe využívat. A jak co nejlépe bránit případně hrozícímu zneužití.
Opt-in nedoporučuji. Pokud bychom od lidí vyžadovali nějakou akci, nedá se počítat s vysokým zapojením, celá snaha by vyšla vniveč. Opt-out je v pořádku. Nikdo by se nemusel cítit být systémem poškozován. Každý by měl právo z něj vystoupit, pokud s ním nesouhlasí.
PharmDr. Aleš NOVOSÁD, předseda, Mladí lékárníci
Zpřístupnění lékového záznamu zdravotníkům je krok, který je ve vyspělém zdravotnickém systému zcela běžný, a já jako farmaceut ho rozhodně vítám. Farmaceutické fakulty nás pro náš obor dobře připravily, proto nevidím problém v tom, aby si lékárník zcela běžně poradil se základními problémy pacienta, které stejně musí řešit každý den. Od začátku příštího roku bude mít alespoň možnost získat informace snadnější a hlavně rychlejší cestou.
Opt-out systém by byl snadnější – přístup k informacím o více pacientech, ale opt-in systém je demokraticky lépe přijatelný, proto bych raději volil druhou variantu.
Mgr. Marek HAMPEL, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren
Všechno má své výhody a nevýhody. Tzv. lékový záznam pacienta je krokem správným směrem. Mě zajímá, zda zdravotní pojišťovny zaplatí nutné úpravy lékárenského SW, abychom nedopadli jako v minulosti, kdy jsme celý systém elektronizace zaplatili sami. Doufám, že systém bude odzkoušen na nějakém pilotním projektu, a trnu hrůzou, co na nás všechno v roce 2019 bude „naloženo“ a nikdo to nebude chtít zaplatit.
Spíše se ale kloním k systému otp-out. Ale nedělám si žádné iluze, že o tuto službu bude ze strany pacientů velký zájem. Konzultace nad lékovým záznamem pacienta vnímám jen jako doplňkovou konzultační službu pro pacienta.
Co se týká lékových interakcí, ani se nepočítá s tím, že by to kontrolovali v lékárnách lékárníci, půjde jen o úroveň kontroly při předepisování léčiv. V lékárnách budeme využívat pouze informace o vydaných léčivech, ale předpokládám, že v systému lékového záznamu budou všechny předepsané a vydané léky. Jinak to postrádá logiku.
PharmDr. Petr HORÁK, vedoucí lékárník Nemocniční lékárny FN Motol
Lékový záznam, respektive jeho zpřístupnění, je logickým krokem v elektronizaci zdravotnictví a může přinést spoustu benefitů pacientům i systému, pokud bude správně nastaven a používán. Osobně považuji systém opt-out za lepší, ovšem s tou podmínkou, že možnost nechat se vyřadit bude patřičně jednoduchá, uživatelsky přívětivá a zvládnutelná pro všechny, kdo si to budou přát.
Mgr. Martin MÁTL, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem
Lékový záznam pacienta určitě zkvalitní poskytované zdravotnické služby a bude prospěšný. Zvolená varianta opt-out, tedy že všichni budou automaticky do systému zařazeni a teprve na aktivní žádost budou ze systému případně vyřazeni, se mi zdá naprosto logická.
Překvapuje mě ale, že se ani nediskutují, a ani předložený legislativní návrh neřeší, hlubší souvislosti. Např. zda bude mít příslušný zdravotnický profesionál povinnost při předepisování či výdeji léků kontrolovat údaje v pacientském záznamu a vyhodnocovat případná rizika, nebo to bude jenom dobrovolná možnost.
Také postrádám řešení situace, kdy se např. při výdeji v lékárně pohledem do pacientského záznamu zjistí riziko pro pacienta, které bude vyžadovat další vysvětlení od lékaře, a ten nebude dostupný. Obávám se, že i v případě lékového záznamu pacienta se události rozeběhly vlastním životem rychleji, než byly vyřešeny všechny souvislosti, což může způsobit problémy v okamžiku uvedení do praxe.
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistentČlánek vyšel v časopise
Časopis českých lékárníků
2018 Číslo 6
- Jak a kdy u celiakie začíná reakce na lepek? Možnou odpověď poodkryla čerstvá kanadská studie
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Tak to vidím já
- Atestace: přijďte se podívat, ať víte, co vás na podzim čeká
- Osvědčení k výkonu soukromé lékárenské praxe
- Znak byl tím posledním, o čem si rozhodli lékárníci, hlasovali v ČČL