Tak to vidím já

Atestace –⁠ aneb povinnost potřebná k výkonu vedoucího lékárníka

• Už máš podanou přihlášku na ministerstvu zdravotnictví do atestačního programu?
• Proč? Kolega mi říkal, ať si všechno zapíšu po čtyřech letech praxe a pak udělám všechno během tří měsíců…

Připadá vám obsah rozhovoru povědomý? Mně naště stí ne, protože nám během studia na katedře sociální a klinické farmacie doporučovali podat si přihlášku hned po nástupu do prvního zaměstnání. Dovolte mi malé zamyšlení nad atestací z veřejného lékárenství.

Svým kolegům, čerstvým absolventům doporučuji přihlásit se do atestačního vzdělávacího programu co nejdříve po ukončení studia. Benevolence IPVZ uznávat praxi zpětně již skončila, i když vlastně nikdy nebyla oficiální. Šlo pouze o dobrou vůli hodných kolegyň z IPVZ. Ve výsledku jde o logický krok a jsem za něj rád. Já osobně jsem zařazen do předchozího vzdělávacího programu, takže mám za sebou dva roky společného základu ukončeného testem. Můj (ne)oblíbený multiple-choice test, ve kterém najdeme otázky z celé farmacie.

Bohužel považuji za velmi nešťastné, že o postupu do specia­li­začního vzdělávání rozhoduje test. Vím, že výsledkem je rozdělení na úspěšné a neúspěšné a pochopitelně test je nejrychlejší možný proces selekce, ale nevypovídá nic o zkušenostech daného lékárníka.

Upřímně jsem u táry nemusel řešit hodnoty glomerulární filtrace pacienta a na jejich základě vydat/nevydat léky na bolest. Myslím si, že kolegové by určitě ocenili, aby společný základ mohl být ukončen pouze na základě splněné praxe. Protože právě práce v lékárně nás nejvíce naučí. Nebo uvedený společný základ zrušit a rovnou nahradit specializačním vzděláváním.

Proč nejít ještě dál a změnit studijní program Farmacie, během kterého by již například od 4. ročníku docházelo k profilování jednotlivých absolventů i za podmínek prodloužení studia na 6 let a ukončeného titulem PharmDr. –⁠ klinického farmaceuta, farmaceuta do veřejné lékárny, do nemocniční lékárny, technologa, výzkumného pracovníka atd.

Ve veřejné lékárně se stáváme většími odborníky na marketing, management, motivaci podřízených, správné vystavení, komunikaci, ovšem stále nezapomínáme na odbornou stránku našeho krásného povolání, jako poskytovatele lékárenské péče. Právě zmíněné dovednosti mi nejvíce chybí v rámci získání atestace z veřejného lékárenství. Naopak rozumím náročnému programu specializačního vzdělávání klinických farmaceutů, kterých si za jejich neuvěřitelné znalosti velmi vážím. Stejně jako kolegů z nemocničních lékáren, ale opět se dostávám k závěru, že tyto programy by měly být od sebe odděleny již v samotném začátku. Už díky síle k vyjednávání proplácení a zavedení nových výkonů, které jsou schopni prosadit. Za to si zaslouží velký kredit.

Zpět k atestaci, momentálně jsem ve specializačním programu Veřejné lékárenství, splňuji všechny povinné náležitosti a na podzim se přihlašuji k samotné atestační zkoušce. Jak mi bylo sděleno, vlastně k poslední velké zkoušce.

Ovšem naše skvělé povolání vyžaduje celoživotní vzdělávání, nelze usnout a spoléhat na znalosti čtyři roky staré, a proto by měl každý lékárník pracovat především sám na sobě. Naště stí mám zaměstnavatele, který mě maximálně podporuje v přípravě k atestaci a financuje i velmi drahé kurzy.

Opět se zamýšlím nad významem atestační zkoušky. Udělá ze mě dobrého, v kolektivu oblíbeného, lege artis pracujícího vedoucího lékárníka, který nebude souhlasit s batohy, reexporty, špatnou IPLP přípravou a absolutní generickou substitucí na základě vidiny vlastního zisku?

Dovolím si tedy tvrdit, že složení testu a ústní zkouška to ze mě neudělá. A velmi nesrovnatelné jsou nároky na nově atestované lékárníky s těmi, kteří již atestaci získali dříve. Všechny novinky k atestaci jsou uvedeny na stránkách IPVZ, popřípadě je dostupná velmi přehledná prezentace PharmDr. Marcely Heislerové, Ph.D., na stránkách komory.

Závěrem bych rád zmínil situaci v Ra­kous­ku, kde k pozici vedoucího lékárníka stačí splnit pět let odpracovaných v lékárně. Rádi poukazujeme na různé odchylky, které se nám líbí v systému lékárenství v zahraničí.

Mně se líbí možnost vést lékárnu na základě praxe, a to tak, že vedoucí bude plnit předepsané celoživotní vzdělávání za stávajících podmínek –⁠ získávání bodů z akreditovaných kurzů, osvědčení vydávané pouze na dobu určitou.

Mgr. Josef NEJEDLÝ, Břeclav

(červen 2018)