Málo pacientů, málo konopí!?

Na konci června by měla být k dispozici historicky druhá dodávka léčebného konopí vypěstovaná v České republice. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v září 2017 objednal od vítěze výběrového řízení, firmy Elkoplast Slušovice s. r. o., rovných 5 kilogramů za 800 tisíc korun. Rámcová dohoda na dodávky konopí přitom počítá s celkovým objemem 40 kg v průběhu čtyř let.

Je to málo konopí, nebo je to příliš?

SÚKL ve svých výpočtech vychází ze spotřeby konopí v uplynulých letech. Zákon sice platí už od roku 2013, ale reálně bylo v lékárnách vydáno něco málo pod 5 kilogramů. Nejdříve byly od listopadu 2014 do října 2015 dostupné asi tři varianty konopí z Holandska v orientační ceně 300 korun za gram. Vzhledem k tomu, že velká část dovezeného množství proexspirovala, nebylo pak půl roku konopí k dispozici vůbec. Až od dubna 2016 se začala používat jedna varianta českého konopí a cenu zhruba 100 korun za gram, ale i tomu skončila doba použitelnosti v lednu 2017 a od února do května 2017 měli pacienti smůlu. V květnu 2017 se podařilo znovu dovézt malé množství konopí od firmy Bedrocan z Holandska, bohužel znovu s vyšší cenou 300 Kč/gram a s velmi krátkou exspirací do poloviny července 2017. Na dalších půl roku byli pacienti zase bez legální terapie a teprve v lednu 2018 se na českém trhu objevil necelý kilogram konopí kanadské firmy Tilray ve dvou variantách za cenu 200 ­respektive 250 korun za gram. Další konopí z Kanady mělo ­dorazit na přelomu května a června v množství, které mírně převyšuje očekávanou českou dodávku. Reálně bylo, za 5 let účinnosti zákona, české konopí dostupné zhruba šest měsíců a konopí z dovozu dvojnásobek té doby. Za celý rok 2017 se u nás prodalo přesně 1 228 gramů (legálního) konopí.

Holandský producent hlásí „vyprodáno“

Na SÚKL a SAKL (Státní agentura pro konopí pro léčebné použití) se za to snesla vlny kritiky, ale zastupující ředitelka SÚKL Irena Storová není přesvědčená, že váznou dodávky léčebného konopí pro české pacienty, naopak je přesvědčená, že SÚKL/SAKL udělal v posledních pěti letech všechno, co mohl… Alespoň tak se v březnu vyjádřila pro Český rozhlas. Na stránkách SAKL je toto přesvědčení podpořeno odkazem na ministerstvem vydaná povolení k dovozu konopí. SAKL proto předpokládá, že doba, po kterou nebude dostupné konopí vypěstované v ČR, bude překlenuta konopím dovezeným ze zahraničí.

Možná. Ale možná ne. Holandský producent je vzhledem k vysoké ceně nejméně vhodnou alternativou a navíc kvůli zvýšenému zájmu v Evropě hlásí „vyprodáno“. Sousední Německo s 80 miliony obyvateli má zákon o léčebném konopí 2 roky a odhaduje spotřebu do roku 2020 na šest a půl tuny (6 600 kilogramů). Jenom v roce 2017 byla německá spotřeba legálního konopí 983 kg a také pro letošní rok Německo objednalo v Kanadě další tunu. Cena konopí z Kanady (včetně transportních nákladů) totiž zhruba odpovídá očekávané ceně českého konopí a dvojnásobku ceny na černém trhu.

Jenom prostým přepočtem na počet obyvatel ČR dostaneme očekávanou základní roční spotřebu zhruba 125 kg s možným nárůstem k 300 kilogramům v roce 2020. Celkem by teoretická kumulativní spotřeba do roku 2020 mohla i v ČR dosáhnout zhruba jednu tunu. SÚKL objednal 40 kilogramů.

Nelze se mu moc divit. Pro předepisování jsou registrovány necelé tři desítky lékařů a pravidelně (v mezích dodávek do lékáren) konopí užívá zhruba stejný počet pacientů. Ano, je jich málo.

Vlastní zahrádka to jistí

Konopí většinou není, a pokud je, tak drahé. Při současných cenách a výpadcích v zásobování upřednostňují pacienti černý trh a vlastní zahrádky. SÚKL nechce riskovat ztrátu v případě, že by se mu konopí nepodařilo prodat, proto objednává množství, které zdaleka nepokryje českou potřebu. Vedle toho předpokládá, že případný nedostatek vykryje dovozce, který ovšem nese stejné podnikatelské riziko ztráty. A protože se to v minulosti opakovaně stalo, ztratili dovozci a distributoři zájem. Jen to tak testují po malých množstvích a čekají, jestli se něco nezmění k lepšímu. Zatím je málo pacientů, málo konopí. Ale pro SÚKL je zadání splněno, přesně podle zákona. Jen ti pacienti zůstávají neuspokojeni.

V republice je asi 28 pacientů legálně užívajících konopí z lékárny. SÚKL pro ně objednal 5 kg na půl roku, přičemž maximální dávka na měsíc je 180 g. Podle údajů pacientského spolku KOPAC je to sice průměrná dávka, ale pojďme počítat s polovinou, tedy s 90 gramy. Polovinu objednaného množství spotřebují stávající pacienti za jeden měsíc. Zakázka SÚKL při stávajícím počtu pacientů teoreticky profičí lékárnami za necelé dva měsíce a dovozové konopí překlene nedostatek na další dva. Nebo při vyšším dávkování i dvakrát rychleji. Takhle nevypadá splněné zadání, zabezpečit léčbu pro české pacienty. Jenom základní matematické úkony stačí, aby bylo zřejmé, že přístup státu nedává pacientům jinou možnost než se pohybovat v jakési šedé zóně. A to se vůbec nezamýšlím, jaká bude v tomhle prostředí ochota nasazovat nějaké nové pacienty.

Tolik realita současnosti. Jak to s konopím bude dál, jsem se chtěl dozvědět na semináři „Konopí pro léčebné použití“, který v polovině května pořádalo Ministerstvo zdravotnictví.

Nic nového jsem se nedozvěděl. Na opakovanou kritiku, že SÚKL ani po letech nedosáhl základního cíle – naplnit české lékárny léčebným konopím za přijatelnou cenu, zaznívá stejná kolovrátková písnička. Ministerstvo a SÚKL postupují zcela v souladu s legislativou, konopí na trhu je (a jestli není, tak bude), dostupnost je dobrá, pacientů je málo.

Budoucnost úhrady je stále nevyjasněná a zdravotní pojišťovny nejsou spokojeny s individuálním řešením úhrady podle § 16 (pacienti také nejsou spokojeni). Zaznělo i hypotetické (a eticky úplně neférové) srovnání, kolik by šlo pořídit umělých srdcí za částku, kterou by pojišťovny vyplatily za tunu konopí, kdyby náhodou nějakou úhradu dostalo, což se pravděpodobně nestane, protože úhradu, vzhledem k absenci kvalitních dat z klinických výzkumů a medicíny založené na důkazech, nepodporuje žádná odborná společnost. Jak také zaznělo, nelze přiznávat úhradu podle několika kasuistik.

Celý ten seminář vlastně shrnul ministr zdravotnictví hned v úvodní řeči: Velkou část léčebného konopí určeného do českých lékáren je nutné po čase spálit, protože mu vypršela doba použitelnosti. Mezi lékaři není úplně dostatečné povědomí o konopí a je jen málo těch, kteří jej mohou předepisovat. Odborné společnosti, neurologická a onkologická, se k používání konopí a jeho úhradě ze zdravotního pojištění staví velmi rezervovaně. Legální konopí je natolik drahé, že je pro naprostou většinu možných pacientů nedosažitelné a konopí si radši (nelegálně) pěstují.

Jinde ve světě to jde lépe

A tady by to mohlo zase na nějakou dobu skončit. Ale nemusí. Ukazuje se, že jinde na světě to jde i lépe. A možná by se volbou nějakého takového řešení mohla výrazně zlevnit i cena českého konopí.

V roce 2013 došlo k legalizaci léčebného konopí nejenom v České republice, ale také v americkém státě Colorado s pětimilionovou populací. Vloni se tam prodalo 30 tun legálního léčebného konopí.

Velkým producentem konopí je Kanada, kde ve třetím čtení prošel zákon na úplnou legalizaci konopí. Jointy budou prodávat státní obchody a v některých provinciích budou mít soukromí pěstitelé možnost pěstovat doma až 4 rostliny (v Kalifornii je legálních rostlin 6). Ke schválení zákona už je nutný pouze souhlas senátu. Státní autority v Kanadě nahlížejí na omezení konopí podobně jako na tabákové výrobky, regulace místa ke konzumaci (domácí prostředí), regulace obchodních míst a také – daně. Při ceně 7 až 8 dolarů za gram hovoří odhady o daňovém výnosu přes 7 miliard dolarů pro rok 2019. Jediní, kdo se zákona obávají, jsou výrobci alkoholických nápojů, piva, vína a destilátů. Podle nich může mít legalizace konopí na příjmy státu negativní dopady právě v oblasti výroby a prodeje alkoholu.

Tak daleko ale ještě nejsme. U nás by pro začátek pomohlo víc vypěstovat a nebát se o odbyt. Větší produkce by se zcela jistě projevila na koncové ceně. Jestliže Německo objednává tuny konopí z Kanady, je nasnadě, že by mohlo odebírat i od českých pěstitelů. A jestliže s českým konopím obchoduje stát, mohl by se realizovaný zisk použít na zajištění úhrady pro české pacienty. Ale, jak s oblibou říkají na SÚKL a SAKL, zatím chybí legislativa.

Nebo ochota a chuť.