Co určitě stojí za přečtení...

Gončarová, K., Ludka, O.: Přímá antikoagulancia a jejich nové indikace

Interní medicína pro praxi č. 2/2018

Přímá antikoagulancia se v poslední době těší velké oblibě pro svou jednoduchou aplikaci, vysokou bezpečnost a absenci potřeby trvalého monitorování účinku. Mezi dosud běžné indikace patří: prevence tromboembolických příhod u pacientů s nevalvulární fibrilací síní, po ortopedických operacích, léčba a prevence hluboké žilní trombózy a plicní embolie.

Přímá antikoagulancia působí inaktivačně na koagulační faktory kolující v plazmě (faktor Xa či trombin). Nepřímá působí na koagulační faktory v játrech.

Podle cíle působení se antikoagulancia dále dělí na nepřímé inhibitory trombinu/faktoru Xa, které aktivují antitrombin III (heparin, LWMH a pentasacharidy), a přímé inhibitory trombinu/faktoru Xa-DOAC (hirudin, gatrany a xabany). Novými indikacemi gatranů a xabanů jsou: kardioverze –⁠ užívá se dabigatran, rivaroxaban, apixaban a edoxaban.

Další indikací podání DOAC je katetrizační ablace radiofrekvenční energií, kryotermicky či laserem. Při tomto zákroku se nepřerušuje podávání DOAC. Používají se rovněž u perkutánních koronárních intervencí. Podáváním DOAC se výrazně zvyšuje bezpečnost a není ohrožena účinnost. Také při léčbě DOAC je třeba respektovat rizikovost a brát v potaz věk pacienta, pohlaví, tělesnou hmotnost, mírnou až střední renální insuficienci.

Češková, E.: Současnost a budoucnost farmakoterapie závažných psychických poruch

Časopis lékařů českých č. 2/2018

Psychická onemocnění představují závažný zdravotní problém. Celoživotní prevalence se pohybuje od 12,2 do 48,6 %. Současná léčba závažných duševních poruch není zdaleka optimální. Hledají se dvě cesty: nové léčebné postupy a optimalizace stávající léčby.

Nové léčebné možnosti v terapii depresí představují: multimodální antidepresiva (mají více mechanismů účinku) –⁠ u nás agomelatin, vortioxetin a trazodon. Dále jsou to látky ovlivňující glutamátergní systém (ketamin a jeho nové formy, např. nazální esketamin, dále selektivní glutamátergní modulátory –⁠ rapastinel), dále opioidy, jejich antidepresivní potenciál je znám po staletí, ale potenciál závislosti limituje jejich použití, určitou perspektivu představuje současné použití buprenorfinu a samidorfanu (antagonista receptorů μ). Možné je i použití psychedelik LSD a psilocybinu, která destabilizují neuronové sítě s následným „resetováním“.

Další metodou je tzv. augmentační strategie, kdy se k dosavadní léčbě přidává další farmakum primárně neurčené k léčbě deprese (např. antipsychotika přidaná k SSRI).

U schizofrenie se uplatňují hlavně dva noví parciální dopaminoví agonisté brexpiprazol a karizapin. Pátrá se rovněž mezi látkami ovlivňujícími endokanabinoidní systém obsaženými v konopí. Dále rovněž jako u deprese mezi látkami modulujícími glutamátergní systém (některé deriváty aminokyselin: D-cykloserin a D-serin). Poslední zkoumanou skupinou jsou látky působící na nikotinových receptorech.

Stránku připravil:

PharmDr. Pavel GRODZA

panacea@iol.cz