Atestace: přijďte se podívat, ať víte, co vás na podzim čeká

V květnovém termínu bylo k atestacím z veřejného lékárenství přihlášeno zhruba 80 kolegů a kolegyň, rovným dílem do Prahy a Brna. Čtvrtina se omluvila (někteří z nich takticky přišli jenom na praktickou) a z šedesáti úspěšně prošlo atestační zkouškou 55 zkoušených. Z pěti neúspěšných připadá větší polovina (tři) na komisi v Brně. Za těch deset, co zkouším, asi nejpovedenější semestr.

Mám za ty roky několik statisticky ne­ověřitelných postřehů. Třeba, že některé otázky jsou losovány častěji než jiné. Pravidelně se stává, že alespoň jedna, ale spíš dvě i tři jsou vylosovány v pondělí, úterý i ve středu. Někdy dokonce i ve stejné nebo skoro stejné kombinaci, ­jakou měl zkoušený o den dříve. U zkoušky úplně neplatí „nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“. Letos přišla na opakování vloni neúspěšná kolegyně a ze tří otázek si vylosovala dvě stejné.

Nejvíce problémů dělají zkoušeným otázky, které se v přípravě označují „to nějak vymyslím“. Typickou „to vymyslím“ otázkou jsou: Pregraduální a postgraduální výchova farmaceutů, Etické problémy lékárnické profese, psychologie v práci farmaceuta nebo Příčiny a projevy růstu nákladů na zdravotní péči. Opakovaně se ukazuje, že vymyslet se dá, když má ten zkoušený nějaký základní všeobecný přehled alespoň z denního tisku, případně ví, o jakých základních tématech chce ten obsah vymýšlet.

Ve farmakologii se ukázal obrovský posun znalostí. A jak jsme se v komisi několikrát shodli, někteří zkoušení by mohli vylosovanou otázku přímo vyučovat. O to horší jsou pak kontrasty ve dnech, kdy se stejná otázka opakuje z pondělka na úterý. Zatímco jedno pondělí jsme u otázky Hormony hypotalamu, hypofýzy a štítné žlázy, antithyreoidální látky vyslechli téměř profesorskou přednášku na téma hormonální regulace a jejího farmakologického ovlivnění, hned o den později se celá komise snažila dostat ze zkoušené něco víc než jenom substituční terapii při hypotyreóze.

Na druhou stranu samotné znalosti nejsou pro veřejného lékárníka všechno, pokud je nedokáže správně interpretovat a vztáhnout ke stavu, případně stížnostem pacienta. Vědět, že blokátory kalciového kanálu snižují tok kalcia přes buněčnou membránu blokem L-typu vápníkového kanálu, a tím způsobují dlouhodobou dilataci hladkého svalu, je výborné. Užitečná je i znalost, že nejcitlivější ovlivněný hladký sval je sval cévní, čímž dochází k poklesu krevního tlaku. Ale při analýze nežádoucích účinků je pro praxi potřebné umět také odpovědět na otázku, jak takovou rychlou vasodilataci vnímá pacient. Jinými slovy, na co si bude nejčastěji stěžovat. Jednoduchá odpověď, že pacientovi právě kvůli dilataci zrudne obličej, otečou kotníky a může ho bolet hlava, byla hluboko pod rozlišovací schopností atestanta. U zkoušky úplně nejde o detailní znalosti mechanismu účinku na biochemické úrovni, vlastně se od takového zkoušeného vždycky dozvídám, kolik už jsem toho zapomněl. Ale veřejné lékárenství se teď nově jmenuje praktické a proto je třeba při zpracování znalostí vidět pacienta jako celého člověka, ne jako pouhou strukturu buněk organizovanou do různých fyziologických systémů.

Na druhou stranu se to s tím zjednodušováním nesmí úplně přehánět. Režimová opatření (třeba u pacientů s metabolickým syndromem) sice zahrnují pohyb a cvičení, ale jde o cvičení aerobní, nikoliv aerodynamické. Aerodynamické jsou tvary, ne pohyby. A do ideálního aerodynamického tvaru kapky orientované zakulacením ve směru pohybu mají tito pacienti (tvarů hrušek a jablek) přeci jenom trochu daleko.

A co se týká aerobního cvičení, jde o cvičení se střední zátěží při zvýšené tepové frekvenci za přístupu kyslíku. Nemělo by docházet k fyzické námaze za hranicí aerobního prahu. A pozor, k aerobnímu cvičení může docházet i uvnitř budovy. I když je to venku lepší, aerobní cvičení nelze definovat jako pobyt na „zdravém vzduchu“.

A když už jsem u toho vzduchu, Pseudomonas aeruginoza je sice aerobní bakterie, ale rozhodně nevyvolává pseudomembranózní kolitidu. Za tu je zodpovědné Clostridium difficile, které je striktně anaerobním mikroorganismem (a proto se mu daří právě ve střevech).

Jak vidíte, bývá u zkoušky i zábava. Nejbližší termíny jsou na podzim, přijďte se podívat. Zkouška je veřejná a pro diváka je účast asi tou nejlepší formou přípravy na vlastní zkoušku.

A ať už se přijdete podívat nebo ne, rozhodně nám u zkoušky neříkejte, že k sulfonamidům se nesmí kyselé okurky nebo citrusy. Tenhle zažitý blud tam totiž opakuje úplně každý.

Stanislav HAVLÍČEK