V těhotenství raději zcela abstinovat

Bezpečnost reziduálního obsahu ethanolu v lécích a potravinách během těhotenství a kojení.

Ethanol je hojně používané rozpouštědlo a konzervační prostředek ve far­ma­ceutic­kých přípravcích, v některých případech je v podstatě nezastupitelný. Velké využití má i v potravinářství, a to nejen jako primární složka alkoholických nápojů, ale i ja­ko anti­-­mikrobiální činidlo, extrakční rozpouštědlo, ochucovací složka a nosičové roz­pouš­těd­­lo, pomáhá rovnoměrnému zbarvení potravin, stejně jako zvýšení chuti vý­taž­ků. Stopová množství alkoholu jsou i v potravinách, které nemají na obalu vy­zna­čeno, že obsahují ethanol, jedná se o fermentované potraviny (např. jogurty, kefíry, dále chleba a jiné pekařské výrobky) i nefermentované potraviny (např. ovocné džusy).

Pro období těhotenství není stanovena bezpečná dávka ethanolu, a proto je zdravotnickými odborníky těhotným ženám doporučováno během těhotenství pro jistotu zcela abstinovat. Ethanol konzumovaný ve větším množství má jednoznačně prokázaný široký rozsah škodlivých účinků na nenarozené děti, mohou vést až k fetálnímu alkoholovému syndromu (FAS). Ale pro malá množství je nutné uvážit další skutečnosti, např. prostřednictvím anaerobní fermentace je malé množství ethanolu produkováno naší střevní mikroflórou. Ethanol je fyziologicky přítomen v krvi v koncentraci 0,03–0,1 ‰. Podle amerického Úřadu pro potraviny a kontrolu léčiv (FDA) je ethanol povolená přímá přísada do potravin. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES patří ethanol mezi extrakční rozpouštědla, která lze v souladu se správnou výrobní praxí použít při zpracování surovin, potravin, součástí potravin nebo složek potravin. Dále je ethanol zařazen do seznamu, který zmiňuje nařízení 2232/96/ES, a do něhož jsou zařazeny aromatické látky, které při své úrovni dietárního přívodu nevyvolávají žádné obavy z hlediska bezpečnosti. Lékařská literatura doposud neprokázala škodlivost nepravidelné konzumace malého množství ethanolu, na­opak několik populačních studií ukazuje na bezpečnost malých dávek. Např. v ­prospektivní ­kohortě 1 667 těhotných žen, které udávaly nízkou nebo velmi nízkou spotřebu ethanolu, a 1 840 abstinujících žen byly hodnoceny porodnické a fetální výsledky. Ve skupině, která během prvních 4,4 ­týdnů těhotenství konzumovala 0,01–6,0 nápojů týdně, bylo 4krát častější kouření. V obou skupinách se narodilo 2,4 % dětí s malformacemi. V další studii byly využity informace z národní prospektivní longitudinální kohortové studie ve Velké Británii (UK Millennium Cohort study), která sledovala děti narozené v letech 2000–2001, pro vyhodnocení rizika vzniku poruch chování a kognitivního deficitu u tříletých dětí, jejichž matky během těhotenství mírně pily alkohol. Z výsledků této studie vyplynulo, že děti narozené matkám, které pily 1 až 2 nápoje týdně nebo pouze příležitostně, neměly zvýšené riziko klinicky relevantní poruchy chování nebo kognitivního deficitu ve srovnání s dětmi abstinujících matek. V dřívějších dobách se dokonce ethanol používal jako lék proti předčasným kontrakcím dělohy. V jedné retrospektivní studii porovnávali autoři účinky od narození do 14 let u 136 dětí, matek léčených průměrně 38 g ethanolu denně po dobu 2 až 34 dnů, se 103 dětmi, srovnatelných pacientek neléčených ethanolem. Fetální růst, výskyt anomálií a míra úmrtí plodů a novorozenců byly v obou skupinách podobné. Nebyl ani žádný rozdíl v ­postnatálním růstu a vývoji. Autoři studie, která využila údaje z populační kohortní studie těhotných žen (n = 1 061), z toho 172 (16 %) žen mělo potrat, došli k závěru, že výrazný vzrůst rizika potratu byl pouze ve skupině žen, které konzumovaly čtyři a více nápojů týdně a nejčastěji se v této souvislosti potrat vyskytoval do 10 týdne těhotenství.

V mateřském mléku je koncentrace ethanolu podobná jeho koncentraci v krvi matky, jeho množství je stejné v předním i zadním mléku, a v obou typech se objevuje stejně rychle. Vlivem velkého naředění tělem dítěte je výsledná hladina ethanolu v krvi kojeného dítěte velmi nízká i v případech extrémní konzumace ethanolu jeho matkou. V klinické studii byla prokázána snížená systémová dostupnost ethanolu během laktace, jako důsledek fyziologicky upraveného trávicího systému kojících žen. Podle některých autorů je množství alkoholu, které se dostane ke kojenému dítěti skrze mateřské mléko, přibližně 5–6 % váhově upravené mateřské dávky. Příjem ethanolu inhibuje mléčný ejekční reflex, čímž dočasně snižuje množství mléka, ale podle jedné klinické studie ženy při dávce 0,3 g ethanolu/kg po 2 hodinách od konzumace sice produkovaly méně mléka, avšak jeho energetický obsah byl stejný.

Pro lepší představu o množství ethanolu přijatého do těla např. v bylinném sirupu lze provést teoretický výpočet (nezahrnující fyziologické změny způsobené těhotenstvím a kojením) pomocí tohoto vzorce: požitý ethanol v g/tělesná hmotnost ženy x 0,55 = ‰ alkoholu v krvi. Pokud by jedna doporučená dávka byla 20 ml a sirup by obsahoval 5 % obj. ethanolu (uvažujeme o množství, které je spíše větší než bývá reálný obsah v prodávaných sirupech, a měl by v tomto případě stejný obsah ethanolu jako vícestupňová piva), potom by v jedné dávce bylo cca 0,78 g ethanolu. Toto množství by u 70kg ženy způsobilo 0,02 ‰ v krvi.

Mgr. Věra KLIMEŠOVÁ, Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

(Zdroj: www.fytoinstitute.eu)