V léčbě pomáhají léky i elektronika
Vyšlo v časopise:
Čas. čes. lék., 90, 2018, č. 4, s. 11
V posledních dekádách se podařilo významně omezit úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Lví podíl na tom mají hlavně dva faktory: klesající spotřeba tabáku ve vyspělých zemích a pokroky v medicíně. Byla vyvinuta řada účinných léčiv proti hypertenzi a vysokému cholesterolu.
Mnoho rizikových faktorů z hlediska kardiovaskulárních nemocí je spjatých s moderním životním stylem. Jedná se o obezitu, vysoký krevní tlak, vysokou hladinu tuků v krvi či diabetes. Většina kardiovaskulárních onemocnění se tedy vyvine v závislosti na našem chování, přesto jsou i takové, s nimiž se pacient narodí, a jsou podmíněny geneticky.
Evropská kampaň We won’t rest upozorňuje na úspěchy, jichž věda dosáhla, anebo které jsou „na spadnutí“. Zkoumají se například možnosti genové terapie. Pacientům mohou pomáhat nejen léky, ale třeba i chytrý telefon. Přes pokroky zůstávají nemoci srdce a cév podle WHO stále nejčastější příčinou úmrtí.
Vysoký krevní tlak patří k vůbec nejzávažnějším zdravotním komplikacím. Díky moderním lékům se daří hypertenzi u pacientů držet na uzdě, stejně jako vysoké hladiny cholesterolu. „I v kardiologii se nyní používají monoklonální protilátky, jež patří mezi velmi úspěšné biologické léky. Velké pokroky jsou v léčbě ischemické choroby srdeční,“ uvedl před nedávnem příklady výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.
Důležitou roli hrají poznatky z oblasti genetiky. Díky nim se výzkumníkům pracujícím na inovativních lécích otevřely zcela nové obzory. „Chceme změnit paradigma léčby kardiovaskulárních chorob: z pouhého léčení symptomů směrem k léčbě zaměřené na příčinu chorob,“ řekla doktorka Kirsten Leineweber, která v rámci společnosti Bayer v Německu vede oddělení zkoumající souvislosti mezi genomem člověka a chorobami. Její multidisciplinární tým složený z lékařů, biologů či odborníků na bioinformatiku pátrá po genetických variacích, jež by mohly sloužit k odhalení predispozice určitého člověka ke kardiovaskulárním chorobám a k chorobám ledvin. Finálním cílem je nalezení cesty, jak pomoci pacientům anebo lidem, kteří jsou kvůli genetické predispozici ohroženi.
(dop)
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistentČlánek vyšel v časopise
Časopis českých lékárníků
2018 Číslo 4
- Jak a kdy u celiakie začíná reakce na lepek? Možnou odpověď poodkryla čerstvá kanadská studie
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Osvědčení k výkonu soukromé lékárenské praxe
- významná JUBILEA - duben 2018
- Praha a Brno – rozdílné pojetí farmaceutické chemie
- Interaktivní dispenzační semináře za podpory společnosti Teva