Tak to vidím já

Nedělejte z toho vědu

„Dobrý den, statin, jednou denně a držte k tomu tu dietu, bez doplatku, nashledanou.“ Dispenzační mini-mininum. A jakou dietu má ten člověk držet? Na warfarin nesmím zeleninu, na fenfix nesmím mastný a k tomu siofonu nesmím cukr. A co tedy mám jíst? A ještě ke všemu mám zhubnout.

Jistě jste se s podobnými situacemi v lékárně setkali. Pamatuji si v lékárně konec devadesátých let, kdy se prodávaly brožury s dietou. Někdo je dával zdarma. Přitom dieta je nedílnou součástí léčby a u lékaře není čas, lékárník taky moc nepomůže, nutriční terapeutky najdete v nemocnici většinou dobře uklizené za patologií a spalovnou.

Co tedy zbývá pacientům? Obrací se o radu na v podstatě laiky, kteří často po třítýdenním kurzu radí, jak zaručeně zhubnout, a za rok budou prodávat pojištění nebo elektriku. Povědomí o biochemii a fyziologii limitně blížící se nule. Řada nutričních programů je zaštítěna výživovým poradcem s vyšším nebo vysokoškolským vzděláním, třeba zootechnikem, ale ten kontakt je nakonec s bůhvíkým. A tak tedy pacienti dietují podle krevních skupin a postavení hvězd. Nechají si doporučit dietu – týden na jáhlech, týden na rýži a týden jenom zelenina. Vynechávají ovoce, nebo se jím přejídají.

A přitom mají po ruce odborníka, který by to všechno mohl zvládnout a předat, a to v nízkoprahovém zařízení, kterým je bezesporu lékárna. Ano, můžeme radit my, nebo si na jeden den v týdnu ­nasmlouvat nutriční terapeutku, ale ­prosím s diplomem ze skutečné vysoké školy.

Rád jsem se proto zúčastnil semináře nazvaného Jídlověda, který pořádá naše kolegyně PharmDr. Margit Slimáková. A přitom to není žádná věda. Jen jde o to sesumírovat poznatky z fyziologie, biochemie a kuchyně do jednoho rozumného celku, který dává smysl. Navíc Margit má svá tvrzení Evidence Based.

Někteří z nás si pamatují tabulky doporučených dávek živin, ať je jejich zdroj jakýkoli, a umí je sypat z rukávu. Počítáme kalorie, kilojouly, I.U., miligramy, gramy a body mass index.

Ruku na srdce, když se pacient zeptá, co si má uvařit, víte, jak mu odpovědět?

Na všechny tyto otázky mi pomohl odpovědět seminář Jídlověda.

Kdo lépe než profesionál ovládá inzulíny, somatotropiny, pepsiny a všechnu tu hormonální pakáž, ale zároveň i glykolýzu, glukoneogenezi, lipolýzu a cesty vzniku a degradace tělesných chemikálií, indukce i inhibice a ovlivňování jídla léky a léků jídly. Kromě nás snad jen (hradečtí pochopí) osmiletá vnučka paní profesorky Kvasničkové.

Nemyslím si, že by poskytování nutričního poradenství byla cesta záchrany českého lékárenství. Je to jedna z možností využití našeho potenciálu. Jedna z možností, jak využít asistentku, která se někde stává nadbytečným „vybavením“. Je to jedna z cest jak ukázat potenciál některých lékáren.

Tak tedy dobrou chuť, a nedělejte z toho vědu!

PharmDr. Přemek CÍSAŘ