Co určitě stojí za přečtení...

Kašák, V., Kašáková, E.: Intranazální aplikace léků u dětí

Pediatrie pro praxi č. 1/2018

Intranazální aplikace léčiv představuje hlavně topickou léčbu problémů v nosní dutině. Léčiva mají rychlý nástup účinku a v mikrogramových dávkách nemají téměř žádné systémové účinky. Intranazálně se podávají přípravky k léčbě rýmy resp. rinosinusitidy, nosní polypózy – antihistaminika, kortikoidy. Intranazálně se však podávají i léčiva určená k systémovému působení, a to hormony (parathormon), imunomodulancia (IRS). Nově se rovněž používá speciální nosní aplikátor LMA MAD NASAL. Na jeho konci je tryska, která vytváří jemný aerosol. Celý systém je v nose utěsněn, dochází k úplnému vstřebání léčiva a je znemožněn zpětný únik z nosní dírky.

Nosem se aplikují i některé návykové látky – tabák, kokain, pervitin. K nazálnímu podání léčiv slouží i celá řada dalších aplikačních systémů: kapátko s nosními kapkami, nosní spreje. Nedoporučuje se kojencům aplikovat nosní kapky formou vytírání tamponem namočeným v kapkách, vhodnější je forma spreje. U batolat a dospělých se doporučuje aplikovat nosní kapky vleže a opět se doporučuje spíše forma spreje. Nejčastější chybou při aplikaci je nevyčištění nosu před podáním. Naopak při podání nosního spreje je poloha vleže chybou.

Špác, J.: Antikoagulační léčba ve stáří

Interní medicína pro praxi č. 1/2018

Starší pacienti s fibrilací síní a žilním tromboembolismem mají zvýšené riziko tromboembolických příhod a krvácení oproti mladším pacientům. Někdy se u starších pacientů vysazují antikoagulancia v obavě z pádu a následného krvácení. Musí se přistupovat k terapii individuálně podle fyzické kondice pacienta. Za posledních sto let se délka života téměř zdvojnásobila, dá se tedy předpokládat další stárnutí populace a s tím spojený vyšší výskyt tromboembolických příhod (hluboká žilní trombóza, plicní embolie). Léčba warfarinem např. snižuje výskyt cévní mozkové příhody při fibrilaci síní o 60 %. Největšími komplikacemi u seniorů jsou krvácivé stavy, hlavně do mozku (nad 85 let je výskyt 2,5x vyšší). Ze seniorských adeptů léčby warfarinem jej však zhruba polovina nemůže dostat pro možná rizika. Mají labilní INR s kolísáním hypokoagulace, jsou cilivější k interakcím s potravinami i s léčivy a mají obtížně předvídatelnou reakci na vztah mezi dávkou a účinkem, při INR<3 je incidence velkého krvácení dvojnásobná.

Jako alternativa k warfarinu se dnes u seniorů dají použít NOAK (nová nebo nepřímá antikoagulancia). Přednost v účinnosti oproti warfarinu u nich nebyla prokázána, výhodou je větší bezpečnost hlavně z hlediska možného rizika pádů s krvácivou příhodou. Pro seniora je u NOAK nespornou výhodou i jednodušší dávkovací schéma než u warfarinu. Malou nevýhodou je jejich kratší biologický poločas a větší nebezpečí v případě vynechání dávky.

Stránku připravil: PharmDr. Pavel GRODZA, panacea@iol.c