Světové dny zdraví - duben

V dubnu si ze světových dnů vy­hla­šo­vaných WHO připomínáme Světový den zdraví, Světový a evropský imunizační týden, Světový den boje proti malárii.

Světový den zdraví

První Světové zdravotnické shromáždění (World Health Assembly, WHA), konané v roce 1948 přijalo rezoluci, ve které se uvádí, že si budeme připomínat den podpisu Ústavy Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) 61 členskými zeměmi (včetně tehdejšího Československa) v New Yorku dne 22. července 1946 jako Světový den zdraví (World Health Day, WHD). Druhé WHA konané v roce 1949 přijalo rezoluci WHA2.35, která mění toto datum – a „usnáší se na tom, že počínaje rokem 1950 a v každém dalším roce poté má být všemi členskými zeměmi přiměřeně slaven WHD dne 7. dubna“. Tedy den, kdy Ústava WHO vstoupila oficiálně v platnost. Od roku 1950 je tak pro WHD zvoleno určité téma nebo námět týkající se zdraví v mezinárodním kontextu a tomu odpovídající slogan. I když je 7. duben oficiálním WHD, je danému tématu věnována soustavná pozornost celý rok. Cílem WHD je orientovat pozornost světové veřejnosti na prioritní zdravotní problém doby, na společensky nejzávažnější aktuální zdravotní problematiku, zvýšit globální povědomí o specifické zdravotní oblasti a zviditelnit hlavní oblasti zájmu WHO.

Vznik WHO byl vyústěním snah zlepšit nedostatečnou spolupráci mezi zeměmi při kontrole šíření nebezpečných onemocnění na celém světě. Proto i v prvních dvou desetiletích své činnosti WHO zahájila masivní kampaně proti přenosným onemocněním (přenos z lidí na lidi nebo ze zvířat na lidi) – tuberkulóze, malárii, frambezii, syfilidě, neštovicím a lepře. Tato problematika se odráží i v obecnějším formulování tematického zaměření WHD.

Pro rok 2018 bylo zvoleno téma WHD „Univerzální pokrytí: kohokoli, kdekoli“, a slogan „Zdraví pro všechny“. Univerzální zdravotní pokrytí (UZP) znamená, že všichni lidé a komunity mají přístup ke kvalitním zdravotním službám, kdekoli a kdykoli je potřebují, aniž by finančně strádali. Zahrnují široké spektrum služeb od podpory zdraví (např. informační kampaně proti kouření), k prevenci (očkování), léčbě, rehabilitaci a paliativní péči. Navzdory určitým pokrokům je před námi ještě dlouhá cesta k dosažení UZP do roku 2030 – jak vyplývá z veřejného globálního závazku přijatého v rámci Cílů udržitelného rozvoje. Valné shromáždění OSN přijalo 25. září 2015 sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs), které tvoří obsah program rozvoje na následujících 15 let (2015–2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals, MDGs).

Zabezpečení zdravého života

Jeden z cílů (SDG 3) se specificky zaměřuje na zabezpečení zdravého života a na zvyšování jeho kvality pro všechny v jakémkoli věku. Rozpadá se do dílčích cílů, např.: Do roku 2030 celosvětově snížit míru mateřské úmrtnosti na méně než 70 na 100 tisíc porodů. Zabránit úmrtím novorozenců a dětí mladších pěti let, jimž je možné předejít. Všechny země budou usilovat o snížení novorozenecké úmrtnosti na úroveň maximálně 12 úmrtí na 1 000 živě narozených dětí a snížení úmrtnosti dětí mladších pěti let na úroveň 25 a méně na 1 000 živě narozených dětí. Ukončit epidemii AIDS, tuberkulózy, malárie a zanedbávaných tropických nemocí a bojovat proti hepatitidě, vodou přenášeným nemocem a ostatním přenosným nemocem. Snížit pomocí prevence a léčby o třetinu předčasnou úmrtnost na nepřenosné choroby; podporovat duševní zdraví a duševní pohodu. Posílit prevenci a léčbu užívání návykových látek, včetně užívání narkotik a škodlivého užívání alkoholu.

Zajistit všeobecný přístup ke službám pro sexuální a reprodukční zdraví, jako jsou programy plánovaného rodičovství, informace a vzdělávání nebo zahrnutí problematiky reprodukčního zdraví do národních strategií a programů.

Docílit všeobecného zabezpečení zdraví, včetně ochrany finančních rizik, přístupu ke kvalitní základní zdravotní péči a přístupu k bezpečným, účinným, kvalitním a cenově dostupným základním léčivům a očkovacím látkám pro všechny. Podstatně snížit počet úmrtí a onemocnění vlivem nebezpečných chemických látek a znečištěného vzduchu, vody a půdy.

Rozdíly v dostupnosti zdravotních služeb

V souvislosti s univerzálním zdravotním po­krytím existují rozdíly v dostupnosti zdra­­vot­­ních služeb:

• nejméně polovina světové populace, tj. ze 7,3 mld. lidí, stále nemá přístup k základním zdravotním službám
• více než 1 mld. jich žije s nekompen­zo­­vanou hypertenzí
• více než 200 mil. žen nemá odpovídající přístup k službám plánovaného rodičovství
• pouze polovině z nich z rozvojových zemí se dostává doporučeného rozsahu zdravotní péče
• téměř 20 mil. dětí nedostalo tři základní očkování
• zdravotní výdaje jsou závažnou příčinou, která přivádí rodiny do stavu nou­ze
• kolem 100 mil. lidí se dostává do stavu extrémní chudoby, v důsledku výdajů na zdravotní péči žijí denně s 1,90 USD ne­bo s menší částkou
• více než 800 mil. lidí (téměř 12 % světové populace) vydá nejméně 10 % jejich rodinného rozpočtu na zdravotní péči, toto číslo roste celosvětově o více než 3 % ročně
• z nich téměř 180 mil. lidí utratí čtvrtinu a více svého rodinného rozpočtu za zdravotní péči, a jejich počet se ročně globálně zvyšuje téměř o 5 %.

A úspěchy?

Každý den umírá o 17 tisíc dětí méně než v roce 1990, ale stále více než šest milionů dětí ročně umírá před svými pátými narozeninami; od roku 2000 zabránilo očkování proti spalničkám téměř 15,6 milionu úmrtí; od roku 1990 klesla mateřská úmrtnost celosvětově o téměř 50 procent, nicméně podíl mateřské úmrtnosti – podíl matek, které nepřežijí porod – je v rozvojových zemích stále 14krát vyšší než v zemích rozvinutých.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.