Zeptali jsme se

Ministerstvo zdravotnictví se chystá vyřešit nedostatek některých léků zavedením emergenčního systému dodávek po vzoru Slovenska. Autor návrhu, náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel k tomu říká, že na lékárny by systém neměl dopadnout administrativně ani finančně a pacient by měl dostat do své lékárny lék nejpozději do dvou pracovních dnů. Co si o návrhu myslíte?

PharmDr. Lubomír CHUDOBA,prezident České lékárnické komory

Teze svého návrhu diskutoval náměstek ministra se členy představenstva komory na jeho srpnovém zasedání. Z našeho předběžného vyjádření vyplývá, že ČLnK za dostatečně účinnou regulaci reexportu vnímá kompetenci držitele registrace reexport svých přípravků zakázat. A že nadále požadujeme distribuovat léčivé přípravky způsobem, který je pacientům zajistí k výdeji v okamžiku předložení receptu v lékárně, a že nesouhlasíme se stávajícím systémem monopolních DTP kanálů. Emergenční systém může být podle nás pouze výjimečným způsobem distribuce a podmínkou jeho zavedení musí být zastropování distribuční obchodní přirážky podle návrhu ČLnK. Objednávání léčivých přípravků v tomto systému navíc zvýší náklady na provoz lékáren, které jim musí být uhrazeny.

Klíčové pro naše posouzení návrhu Ministerstva zdravotnictví ale bude až předložení paragrafového znění novely.

Mgr. Leona ŠTĚPKOVÁ, Lékárna Medea, Hostomice

Myslím si, že vlk se nažere a koza zůstane celá. Všichni vědí, proč máme problém, tedy léky máme extrémně levné. A dokud to tak bude, budou se vesele vyvážet. A dokud se budou vyvážet, budou výpadky, bez ohledu na všechna možná nařízení, vyhlášky, výmysly a zákony.

Slibu, že pacient dostane lék do dvou pracovních dnů, moc nevěřím. Všichni jsme v lékárnách zvyklí na příhody s objednáváním léčiv, která podléhají nějakým limitům. Když večer zjistíte, že vám nějaký lék dodavatel vyškrtl z důvodu překročeného limitu (světe div se, pacienti jsou nemocní nepravidelně), napíšete firmě e-mail (večer už vám telefon nikdo nezvedne). Když máte štěstí, zvýšení limitu vám zařídí následující pracovní den a ten den si teprve můžete znovu objednat. Tyhle věci se v souladu s Murphyho zákony dějí zásadně v pátek před Velikonocemi a podobně. A upřímně řečeno, pokud jste v roli člověka, který shání mamince léky, je mu úplně jedno, kdo má jaké problémy a že limit na dodávku se počítá v pracovních dnech, když maminka musí léky užívat už o víkendu.

Klasik by řekl, že my lékárníci máme smůlu, protože většinou umíme číst. Když to totiž slyšíte, většinou to tak blbě nevypadá, ale když to vidíte černé na bílém...

PharmDr. Marcela HEISLEROVÁ, Ph.D.,vedoucí katedry lékárenství IPVZ Praha

Jestliže bude systém využíván jen výjimečně, pak to považuji za jednu z možností, jak některé nedostatky vyřešit. Jasněji budeme mít, až uvidíme konkrétní znění návrhu. Zajímalo by mne např., zda bude možné lék vrátit, jestliže si jej pacient nevyzvedne. Pokud půjde využít potenciálu eReceptu, tak by navrhovaný systém opravdu nemusel být pro lékárníky zátěží.

Mgr. Jakub DVOŘÁČEK, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Vítáme jakoukoli snahu o zlepšení dostupnosti léků pro pacienty. Jestliže zákon ukládá výrobcům zajistit dostupnost léčiv pro české pacienty, musí také existovat prostředí a nástroje, které to umožní. Podle plánu ministerstva by v případě nedostupnosti přes distributora dodal léčivo do lékárny přímo výrobce – již by se tedy nemělo stát, že lék bude nedostupný kvůli reexportu.

Co se týká administrativní náročnosti, tu by mohlo výrazně snížit využití elektronického receptu. Slovenským vzorem je možné se inspirovat, a pokud možno systém postavit ještě lépe.

Prof. PharmDr. Alexandr HRABÁLEK, CSc., emeritní děkan Farmaceutické fakulty UK Hradec Králové

Nedostatek některých léků v lékárnách a obecně v distribuci je jedním z faktorů, který vrhá špatné světlo na lékárníky. Je jistě dobře, že se ministerstvo snaží tento problém řešit. Zatím ale máme k dispozici pouze jakýsi náčrt možného řešení, resp. vyhlášky. Ministerstvo zatím neudává jasná pravidla, za jakých se léky v tomto režimu budou vlastně objednávat. Nezbývá než doufat, že se při jejich finalizaci bude zabývat připomínkami České lékárnické komory a dalších odborníků. Je skoro jisté, že firmy budou klást spoustu překážek, což se do jisté míry objevuje již teď. Jako příklad budiž uvedeno to, že mj. navrhují posílat kopii receptu jako doklad toho, že si lékárna potřebu daného léku „nevymyslela“.

Neumím si ovšem představit, že bude-li lékárna shánět lék, který nebude mít na skladě ani distributor, nebude to pro ni znamenat zvýšené náklady. Podle mého názoru – jednoznačně bude. A v tomto případě musí lékárna tyto výdaje dostat uhrazeny, protože jí vznikly takříkajíc „ne její vinou“.

Na druhou stranu, kde nic není, ani čert nebere, takže v případě objektivního výpadku výroby (věřme tomu, že vždy skutečně objektivního) asi ani tato bohulibá snaha ministerstva nepomůže.

Mgr. Marek HAMPEL, předseda představenstvaGrémia majitelů lékáren

Jde o návrh na řešení neexistujícího problému s reexporty. Paralelní obchod mezi ČR a zbytkem světa je za posledních 5 let stejný (zhruba 5 až 6 mld. Kč za rok) a dokonce v posledním roce mírně poklesl. Není proto potřeba tuto oblast nějak v zákoně o léčivech řešit či dokonce měnit na nějaký emergenční systém.

Zajímavé je, jaká léčiva jsou vyvážena. Podle oficiálních údajů SÚKL je v prvních TOP 30 názvech většina léků se symbolem „s“ – tedy na recept, ale s výdejem v centrech. Monopolní distributor s vlastním řetězcem lékáren má tzv. DTP kanály, které neslouží jako ochrana proti reexportům, jak nám tvrdí zástupci farmaceutického průmyslu, ale naopak zajišťují vhodný počet balení pro vývoz, viz oficiální dokumenty SÚKL. Opatření proti zajištění plynulých a rovnoměrných dodávek léčiv do lékáren je zajištěno v současném znění zákona o léčivech dostatečně.

V předložených tezích MZd se zcela přehlíží definování veřejného zájmu a jeho naplnění prostřednictvím dodávek léčiv do lékáren pro potřeby pacientů. Za vyloženě lživé tvrzení však považuji v tezích konstatování, že výrobce nemá možnost ovlivnit, zda se jeho lék vyveze, či zda se dodá do lékárny. Současné znění zákona jasně vymezuje pravomoci a odpovědnost distributora, lékárny, kontrolní a sankční mechanismy SÚKL, a jak dokládá praxe, tato opatření fungují. Předání zodpovědnosti za dodávky léků do lékáren jen na výrobce povede ke zhoršení situace v zásobování lékáren, protože zde budou lékárny zvýhodněné pravidelnými dodávkami léčiv na sklad a ty druhé, které budou muset tytéž léky složitě objednávat, a ještě podmínkou bude zasílat identifikátor eReceptu na distributora a následně čekat dva dny. Pacienti budou jistě chodit tam, kde mají léky hned k vyzvednutí.

Alarmující je tvrzení, že se toto opatření bude týkat všech léčiv na recept a hrazených z veřejného pojištění, např. Euphyllin cps , jak jsme svědky nyní – lze objednat jen u monopolního distributora, a ten nám ještě krátí naše oprávněné objednávky. To v praxi povede k tomu, že lékárny bez majetkového propojení s distribucí během pár měsíců svůj provoz uzavřou. A to je zřejmě cílem předložených tezí! Výrobce si totiž vybere monopolního distributora. Ten pak do své sítě lékáren bude dodávat za jiných finančních podmínek než do nezávislých lékáren, a ty postupně zkrachují, protože nebudou moci konkurovat řetězcovým lékárnám. Nečekejme, že díky těmto tezím dosáhneme stejných nákupních cen v lékárnách včetně zpětných bonusů. Monopolní distributor dostane vždy zpětný finanční bonus od výrobce, a ještě se s ním rozdělí o podíl z reexportovaných léků. Ostatní lékárny nedostanou nic.

To se tak již dnes běžně při nákupu v lékárnách děje a vede to k postupné ekonomické likvidaci nezávislých veřejných lékáren. Teze emergenčního modelu a omezení reexportu podle Slovenska je potřeba odmítnout. Zákonem by se tak zakonzervovala ekonomická výhoda distributora s vlastním řetězcem lékáren.

PharmDr. Aleš NOVOSÁD, předseda, Mladí lékárníci

Před několika lety, kdy ještě neplatila současná platná novelo ZoL, jsem mnohokrát slyšel o systému na Slovensku. Často jsem poslouchal podrobnosti z úst nejvyšších představitelů velkolepých organizací světa farmacie o slovenském systému, a že u nás se jedná jen o reexporty firem napojených na distribuci a u nás nemáme páky na to, abychom exportované léky k pacientům dostali. Občas i skleničky praskaly, když jsme tyto informace slyšeli, ale dnes, když ministerstvo s návrhem přišlo, se ozývá jen kritika.

Nejsem zastáncem tohoto systému. Myslím si, že systém, který zde máme, je v současné chvíli dostačující, jen ho zodpovědné instituce nevymáhají. Slovenský emergenční systém aplikovaný u nás přinese jen administrativní zátěž pro lékárny. Lékárníci by si již měli uvědomit, že není v pořádku kopírovat recepty, pokud potřebuji lék pro pacienta bez doplatku, apod. Dokud ovšem budeme tyto systémy přijímat, bude si s námi systém dělat to, co potřebuje.

PharmDr. Petr HORÁK, vedoucí lékárník Nemocniční lékárna FN Motol

Obecně vzato každá smysluplná snaha o snížení počtu výpadků léčiv na trhu je dobrá. Obávám se, že množství nejrůznějších výpadků bude časem narůstat i kvůli jiným problémům než je reexport považovaný za jednu z hlavních příčin. Uvidíme, co s trhem provede brexit nebo protipadělková směrnice.

Přiznám se, že o podrobnostech chystané úpravy nevím tolik, abych si ji už teď troufl hodnotit. Je ale jasné, že i když půjde vše dobře, postihne jen část problému. Je cílena jen na léčiva preskribovaná na recepty, ale s výpadky se samozřejmě potýkáme i v nemocnicích při výdeji na žádanky.