Účinek bezinek, jeřabin a rybízu

Plody černého bezu (Sambucus nigra, čeleď Adoxaceae), černého jeřábu neboli temnoplodce (Aronia melanocarpa, čeleď Rosaceae) a černého rybízu (Ribes nigrum, čeleď Grossulariaceae) jsou bohatým zdrojem různých polyfenolů s klinicky prokázanou biologickou dostupností. Při denním příjmu 160 g bobulí byl celkový příjem polyfenolů 837 mg/den a v porovnání s kontrolní skupinou byl v plazmě prokázán signifikantní nárůst kvercetinu, kys. p-kumarové, kys. 3-hydroxyfenyloctové, kys. kávové, kys. protokatechové, kys. vanilové, kys. homovanilové stejně jako jejich zvýšená exkrece močí. V jiném experimentu s různými ovocnými koncentráty byly koncentráty z bezinek, jeřabin a rybízu kvůli nejsilnějšímu antioxidačnímu účinku vyhodnoceny jako vhodné ingredience pro tzv. funkční džusy.

Plody bezu obsahují anthokyany – glyko­sidy cyanidinu, hlavními jsou cyanidin-3--xyloglukosid, cyanidin-3-glukosid, cyanidin-3-rutinosid (sambubiosid) a glykosidy s cukrem acetylovaným p-kumarovou kyselinou aj., v bezinkách bylo izolováno 12 látek. Další obsahové látky jsou flavonoidy (hlavně rutin), organické kyseliny, pektin, silice, cukry, vitaminy. V semenech je kyanogenní glykosid sambunigrin (3 mg HCN/100 g plodů). Množství potenciálně škodlivých kyanogenních glykosidů se ovšem snižuje během zpracování. Experimenty s buněčnými kulturami dvou různých kmenů viru chřipky (H5N1 typ viru lidské chřipky A a virus lidské chřipky B) potvrdily schopnost bezinkového extraktu inhibovat množení virů.

Účinky těchto flavonoidů jsou srovnatelné se známými léky proti chřipce jako je oseltamivir a amantadin. Bezinkový extrakt vykazuje v raném stadiu infekce také inhibiční účinek na patogenní kuřecí virus infekční bronchitidy (IBV). V závislosti na použité dávce extrakt snížil titry IBV o několik řádů. Elektronová mikroskopie virionů, které byly vystaveny působení bezinkového extraktu, ukázala poškozené obaly a přítomnost membránových vezikul, tedy schopnost extraktu rozsáhle poškodit membránu viru, čímž se virus stal neinfekčním. Nezanedbatelný je také význam imunomodulačních polysacharidů, které ovlivňují aktivitu komplementu a jsou schopné stimulovat makrofágy, stejně jako antioxidační aktivita anthokyanů, flavonoidů a fenolických kyselin. Zmírnění symptomů chřipky prokázala pilotní randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie se standardizovaným bezinkovým extraktem ve formě pomalu rozpustných pastilek. Během chřipkové sezóny 64 pacientů s 3 nebo více chřipkovými příznaky po dobu kratší než 24 hodin dostalo 4 dávky bezinkového extraktu (175 mg/dávka) nebo placebo denně po dobu 2 dní. Ve skupině užívající bezinkový extrakt se 9 pacientů do 48 hodin zbavilo všech příznaků, 19 pacientům se ulevilo a zůstal jim pouze jeden nebo dva mírné příznaky, zbývající 4 pacienti také vykazovali zlepšení, i když v menší míře. Oproti tomu ve skupině s placebem se zcela ulevilo pouze 1 pa­cientovi a jenom 5 jich vykazovalo zlepšení v 1 nebo 2 příznacích. V randomizované, dvojitě zaslepené, pla­cebem kontrolované klinické zkoušce s 312 leteckými cestujícími ekonomické třídy z Austrálie do zámořských destinací, měla podle výsledků dotazníků skupina užívající standardizovaný bezinkový extrakt oproti placebové skupině významně snížené trvání a závažnost nachlazení. Bě­hem žádné z výše uvedených klinických studií nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. Vzhledem k nedostatku kli­nických údajů není užívání bezinek do­poručováno v období těhotenství a kojení.

Mezi hlavní anthokyany černých jeřabin patří cyanidin-3-galactosid, cyanidin-3--arabinosid, cyanidin-3-glukosid a cyanidin-3-xylosid, dále obsahují flavonoidy – epicatechin, delfinidin, petunidin, pelargonidin, peonidin, malvidin. Černé jeřabiny mají in vitro prokázanou účinnost proti různým podtypům chřipkových virů, včetně oseltamivir-rezistentního kmene. Při in vivo pokusu kys. ellagová a myricetin z jeřabin ochránily myši před úhynem na chřipkovou infekci. In vitro experiment s LPS stimulovanými lidskými monocyty poukázal na skutečnost, že imunomodulační účinek jeřabin není spojen s obsahem anthokyanů, ale s jinými bioaktivními sloučeninami. V současné době neexistují v literatuře žádné údaje o nežádoucích a toxických účincích ­Aronie melanocarpa.

Více než 97 % z celkového množství anthokyanů v černém rybízu tvoří delfinidin-3-glukosid, delfinidin-3-rutinosid, cyanidin-3-glukosid a cyanidin-3-ruti­no­sid. Černý rybíz má vysoký obsah vitaminu C a obsahuje flavonoidy kvercetin, myricetin, kempferol. Testem inhibice adsorpce viru byl prokázán účinek extraktu rybízu proti 4 kmenům viru chřipky: viru lidské chřipky B, pandemické chřipce 2009–2010 (IFV-AH1pdm), Hongkongské chřipce (IFV-AH3), oseltamivir fosfát rezistentní ruské chřipce (IFV-AH1tamr). Méně než 1% extrakt rybízu inhiboval o více než 50 % replikaci respiračního syncyciálního viru (RSV), viru chřipky A a B, herpes simplex viru (HSV-1), 10% extrakt inhiboval o více než 95 % adsorpci těchto virů na buněčný povrch, adsorpci adenovirů na povrch buněk inhiboval o 73 %. Jiný preklinický experiment prokázal schopnost extraktu zabránit uvolnění virů chřipky A a B z infikovaných buněk. Dosud nebyly zaznamenány žádné toxické, karcinogenní, teratogenní ani vedlejší nežádoucí účinky černého rybízu.

Zdroj: www.fytoinstitute.eu

Mgr. Věra KLIMEŠOVÁ

Laboratoře aplikovaného výzkumua vývoje společnosti Fytopharma