Náš knižní tip

Lékárník z Osvětimi

Brněnské vydavatelství BizBooks vydalo v loňském roce pozoruhodnou knihu z oblasti literatury faktu Lékárník z Osvětimi (Nevyřčený příběh Victora Capesia). Americká autorka Patricia Posnerová v ní popisuje dlouho utajovaný příběh hlavního lékárníka největšího nacistického tábora smrti. Krok za krokem odkrývá Capesiovo kruté jednání a následný útěk před spravedlností, popisuje jeho nalezení a obvinění po dvaceti letech od skončení války.

Jakkoliv je v moderní historii považováno povolání lékárníka za hluboce vážené, právě na příběhu Victora Capesia se uka­zuje, jak válečné události mohou odkrývat různé charaktery, od těch nejstatečnějších až po ty nejopovrženíhodnější. Patřil k nim i hlavní „hrdina“ příběhu, zprvu úctyhodný rumunský rodák a farmaceut, před 2. světovou válkou oblíbený obchodní zástupce koncernů IG Farben a Bayer a později se nechal zlákat vidinou bohatství ve službách nacistické Třetí říše jako hlavní lékárník „továrny na smrt“ v Osvětimi. V předmluvě k této knize uvádí rabín Abraham Cooper, spoluzakladatel Centra Simona Wiesenthala: …tento muž stál později vedle osvětimského „Anděla smrti“ Josefa Mengeleho a některé z těch, které znal z mírové doby včetně mladých židovských dvojčat, posílal na okamžitou smrt v plynových komorách. Pečoval také o nacistické zásoby Cyklonu B a dodával přípravky, které pak lékaři používali při strašlivých a smrtících experimentech na těhotných ženách nebo dětech. Tento muž hledal u mrtvol zavražděných židů zlaté zuby a poháněn svou lačností, vláčel těžké kufry se zlatem získané od tisíců obětí.

Stejně jako Capesiovo konání v Osvětimi je důležitou součástí knihy Patricie Posnerové také rekonstrukce hromadného procesu s nacistickými zločinci před západoněmeckým soudem v šedesátých letech. Mezi obžalovanými byl vedle Capesia hlavní pobočník velitele Osvětimi, ale také lékaři, zubaři, dokonce i někteří kápové. (…) Capesius – tento lhář, zloděj a olupovač mrtvol – neustále odmítal svou vinu, nechtěl přijmout zodpovědnost za své činy ani se omluvit židům, které zavraždil. Považoval se za oběť, za slušného člověka, který jen plnil rozkazy, za malé kolečko v celém soukolí, které by nemělo být vězněno.

Pozoruhodný je závěr Capesiova životního příběhu. Poté, co si v lednu roku 1968 odpykal necelé tři roky devítiletého trestu, jej německý Nejvyšší soud propustil na svobodu. Po propuštění se obje­vil na veřejnosti v doprovodu své rodiny na koncertu klasické hudby. Když přicházel do sálu, obecenstvo spontánně propuklo v nadšený aplaus. Podle mnohých lidí, mezi nimiž byli nejspíš i bývalí nacističtí soudci, kteří ho propustili, si Ca­pesius zasloužil sympatie a podporu. Koneckonců, pro ně to byl slušný Němec, který jen plnil rozkazy, napsal Abraham Cooper. Victor Capesius tak prožil klidné stáří ve svém domě v Göppingenu, kde zemřel přirozenou smrtí v březnu roku 1985.

Spisovatelka Patricia Posnerová, jež řadu let sbírala podkladový materiál ke knize o dr. Josefu Mengelem, zprvu neměla nejmenší tušení o Capesiově existenci. O tom, že v Osvětimi pracoval jako hlavní lékárník a přítel dr. Mengeleho Victor Capesius, jí řekl až Mengeleho syn Rolf. Během dalších let při práci na svých knihách, (…) jsem doufala, že se jednou dostanu i k psaní o Capesiovi. Toto moje přání stále sílilo a zejména poté, když jsem se dozvěděla, že o tom, jakou roli hrál v Osvětimi a v největších německých farmaceutických firmách, se skoro nic neví, že všechno překryly zločiny známějších nacistů. Postupně jsem shromažďovala informace a uvědomila jsem si, že je to příběh o zvrácené medicíně a hamižnosti. Těch pár slov Rolfa Mengeleho, která pronesl před jednatřiceti lety, se stalo semínkem, které teď přineslo plody. Následuje pozoruhodné, zneklidňující a někdy až k zuřivosti dohánějící vyprávění o osvětimském lékárníkovi, napsala o své knize její autorka. Vzrušující čtení doplňují i četné fotografie.

Dodejme jen, že i v dnešních relativně klidných časech má kniha co říci o lámání charakterů (nejen) v těžkých dobách…

(rw)