Z lékárnického kongresu slovenských lékárníků: Liberalizace náklady na léky nesnižuje

Devatenáctý lékárnický kongres konaný 20. října 2018 v Žilině jednal pod heslem„Budoucnost nezávislých lékáren na Slovensku: společně to zvládneme“. Také tentokrát se za účasti pracovníků v lékárenství, kteří zaplnili sál téměř do posledního místa, řešily aktuální problémy slovenského lékárenství, a jak by mohli potvrdit rovněž účastníci z České republiky, se slovenskými kolegy máme hodně stejných problémů.

Pořadatelé kongresu (UNIPHARMA – 1. slovenská lékárenská akciová společnost, virtuální seskupení Plus lékáren, Regionální lékárnická komora Trenčín a Žilina a Reckitt Benckiser – generální reklamní partner) připravili bohatý a náročný program, z řady přednášek vybíráme nejzajímavější myšlenky.

Kongres se uskutečnil pod záštitou ministryně zdravotnictví SR doc. MUDr. Andrey Kalavské, Ph.D., která se jednání z důvodu pracovního zaneprázdnění nemohla zúčastnit, zdatně ji však ­zastoupil generální ředitel Sekce farmacie a lékové politiky MUDr. Peter Musil. Auditorium s potěšením vyslechlo, že lékárnu vnímá jako pilíř zdravotnického systému.

Předseda Výboru pro zdravotnictví MUDr. Štefan Zelník, Ph.D., hovořil rovněž o nezastupitelnosti lékárníka v systému poskytování zdravotní péče. Vzpomněl, že se ve spolupráci se Slovenskou lékárnickou komorou už na přelomu 80. a 90. let připravoval systém pro stabilizaci lékáren, po volbách do zastupitelských orgánů lékárníci slyšeli slib, že lékárny budou vlastnit lékárníci, ale rozhodnutím Evropského soudu nastala situace, kterou všichni známe. V současnosti je na Slovensku tolik lékáren, kolik jich je v Česku. Pro zajištění vysoké odbornosti a bezpečné léčby pacientů je nutné legislativní opatření.

V odborné části programu vystoupila jako první MSc. Pharm. Kristiina Sepp, viceprezidentka PGEU. V přednášce „Kritické cesty – úloha lékárníků v Evropě dnes a zítra“ mj. upozornila na skutečnost, že v Evropě nejsou veřejné lékárny považovány za součást základní zdravotní péče, což značně ovlivňuje vývoj této specializace a vede k závažné krizi profese. Lékárenské sektory jednotlivých zemí EU však začaly spolupracovat intenzivněji než dříve, vznikly profesionální standardy pro lékárníky a další pracovníky lékáren, jsou snahy zvýšit hodnotu profese lékárníka. Stále se ukazuje nutnost hledat způsoby spolupráce s odborníky z dalších zdravotnických odvětví. Stoupá počet lékáren v EU, poskytujících různé doplňkové služby, např. měření krevního tlaku, hladiny cukru, zhodnocení/revize užívání léků, vakcinace a další. Lékárny jsou pro pacienta nejdostupnějším zdravotnickou službou s dostatečnými a komplexními kompetencemi, bohužel samy většinu těchto kompetencí nevyužívají. V nejbližších letech se role lékárníka zvýší, protože v roce 2030 bude v celé Evropě chybět zhruba milion pracovníků zdravotnické péče.

O opětovném ohrožení nezávislých lékáren hovořil RNDr. Tomislav Jurik, CSc., předseda představenstva spo­lečnosti UNIPHARMA. Hned v úvodu zaujal stručným konstatováním, že na Slovensku roste HDP, klesá nezaměstnanost, rostou mzdy státním úředníkům i učitelům, důchodci a studenti budou jezdit vlakem zadarmo, lékárníkům a distributorům však stát ubírá. Lékárny na Slovensku potřebují dobrou legislativu a dobré ekonomické podmínky. Ve většině států v EU je částečná regulace, v Česku a na Slovensku naopak naprostá liberalizace. Podle publikace Veřejné lékárny v Evropě (Poučení z deregulace – případové studie), vydané v roce 2006 ve Vídni, liberalizace náklady na léky nesnižuje.

Ekonomické podmínky pro lékárny se zhoršily. V počtu lékáren patří Slovensko na nejvyšší příčky pomyslného evropského žebříčku, podle dat z roku 2017 je třetina z nich ve ztrátě, 54 procent lékáren má úvěry, 46 procent je bez úvěru – ty jsou většinou součástí profitabilních sítí (v té souvislosti informoval dr. Jurik novináře na tiskové konferenci: „Stále slyšíme, že si všichni váží lékárníků, že hlavní je, aby z lékárny odcházel spokojený pacient a v lékárně pracoval spokojený lékárník, ale pravda je jiná, mnohé lékárny mají obrovské existenční potíže.“).

Sliby politiků, například že veřejným lékárnám se základním sortimentem léků plně nebo částečně hrazených na základě ­veřejného zdravotního pojištění se zisk z lékárenské marže nesníží, splněny nebyly.

Nastolil rovněž téma pohotovostních služeb, které jsou lékárny nuceny poskytovat bez náhrad, uvedl příklad malé venkovské lékárny, která tuto službu musí vykonávat, přestože od novely zákona č. 362/2011 si tam během pohotovosti žádný pacient lék nevyzvedl.

Mgr. Aleš Nedopil, předseda nezávislého spolku Vaši lékárníci CZ, v úvodu řekl, že přišel čas na to, aby se všichni lékárníci dohodli a začali znovu táhnout za jeden provaz a prosazovat to, co nazýváme profesní politikou. Nejednotnost se jim prozatím pokaždé vymstila. Připomněl, že už za první republiky se lékárníci s ministerstvem na ničem nedohodli a dokonce tenkrát stávkovali. Znovu zdůraznil, že v Česku a na Slovensku je tradiční lékárenství dlouhodobě likvidováno, přestože lékárník je důležitým článkem celého zdravotnického systému. „Zásluhou“ různých sociálních inženýrů se někteří lékárníci stali hokynáři. Posléze seznámil přítomné s mediálními aktivitami sdružení Vaši lékárníci CZ, jehož cílem je upozornit na to, že v Česku dochází k dehonestaci profese lékárníka jako zdravotníka, že snaha léčit pacienty a pomáhat hendikepovaným se objevuje až na druhém místě za komerčními zájmy různých kapitálových skupin. V tomto směru, jak řekl, se podařilo oslovit českou veřejnost, pro názornost pak představil audiospoty a videospoty vytvořené pro kampaně na podporu lékáren. Mezi účastníky lékárnického kongresu měly kladnou odezvu a diskutovalo se o nich i o přestávce jednání.

„Lékárníkům se nelíbí, že je tolik lékáren, pacienti naopak oceňují, že je mají tak blízko,“ řekl mj. Martin Smatana, ředitel Institutu zdravotní politiky. K degresivní marži, diskutované v předchozích příspěvcích, připustil, že jde o akutní téma a že se v současné době hledají řešení, která budou podrobena diskusi.

Europoslankyně MUDr. Anna Záborská mj. vyslovila myšlenku schopnosti individuální práce s pacientem, což může ovlivnit, jestli lékárna přežije. Stejně jako na loňském kongresu zdůraznila, že zejména při narůstajícím počtu starých lidí je nezbytné zkombinovat odbornost, inovativní technologická řešení a prostý lidský přístup k pacientovi.

PharmDr. Michal Krejsta, MBA, výkonný tajemník AVEL SK, AVEL ČR, nabídl v rozsáhlé prezentaci přímo smršť grafů s daty pro podporu svého doporučení „Jak úspěšně konkurovat jako nezávislá lékárna aneb odbornost a péče jako klíč k úspěchu!“ Kromě jiného poskytl rady, jak se může lékárna odlišit od konkurence: Místo kopírování se nechat inspirovat, ale nakonec jít vlastní cestou, nebudovat značku lékárny, ale prodávat sami sebe, svou tvář, jméno a tradici. „Nepřemýšlejte globálně, čiňte se lokálně.“

Ing. Jan Rohrbacher, MBA, executive director, Alliance Health­care s.r.o., seznámil s trendy na českém farmaceutickém trhu, připomněl, že tradiční obchodní modely se změnily, a přiblížil postavení nezávislých lékáren. Uvedl, že aby nezávislý lékárník v oboru přežil, měl by se zapojit do projektu virtuálních seskupení, průběžně se vzdělávat, podle možností optimalizovat stav v lékárně, což se vztahuje k personálnímu obsazení, optimalizaci nákladů, využívání slevových akcí apod. Hovořil rovněž o doplňkových službách v lékárně, jako měření cévního věku, cholesterolu a dalších. Důležité je využívat pro své cíle také sociálních sítí.

Ing. Jozef Fiebig, výkonný ředitel, NRSYS, s. r. o., se zaměřil na konkurenceschopnost nezávislých lékáren v roce 2019. V té souvislosti zdůraznil, že aby lékárny přežily příští rok, bude nezbytné zvládnout legislativní a tržní změny na Slovensku – FMD, změny e-zdraví a fiskálních pokladen. „Lékárna je nejvíce se měnící systém na Slovensku. Nezávislé lékárny padají a jejich šance udržet se je malá. Jediná šance je přidat se k virtuálním sítím nebo propagovat odbornost lékárny. Otázkou přežití je pochopení segmentace sortimentu.

Jaroslava HOŘANSKÁ

(autorka děkuje za spolupráci redakci časopisu Lekárnik)

Fotografie: Mgr. Ing. Denisa Ižová