Historici a přátelé historie v Trenčíně poprvé na společném kongresu

Opravdu nelituji, že jsme na dva dny (19. a 20. října 2018) vyrazili za slovenskými přáteli na Trenčianský hrad. Symbolicky pár dnů před oslavami stého výročí republiky. Vyjeli jsme z moravské mlhy a na hranicích v Brumově se najednou rozsvítilo sluníčko a zářilo s pauzami po oba dny. Trenčín je krajské město s 55 tisíci obyvatel, s mnoha školami (Univerzita Alexandera Dubčeka) a mnoha památkami, jimž vévodí nad městem se tyčící rozsáhlý hrad. V jeho dělové baště se sešlo na třicet historiků a příznivců historie farmacie. Nosným tématem nebyla jen historie farmacie, ale i sté výročí Československa.

Účastníky srdečně přivítal RNDr. Anton Bartunek, předseda Sekce dějin farmacie Slovenské farmaceutické společnosti a učitel na košické farmaceutické fakultě. Setkání označil jako 1. kongres slovenských a českých historiků farmacie, zároveň šlo o 65. sympozium Sekce dějin České farmaceutické společnosti.

Během dvoudenního kongresu zazněla řada zajímavých sdělení. První pronesl prof. Peter Švorc z prešovké univerzity. Svým sdělením se snažil zodpovědět otázku, zda Československá republika vznikla opravdu 28. října. Sled událostí kolem tohoto data byl hektický v Čechách i na Slovensku a ukazuje se, že uvedené datum představuje jen drobný kamínek v mozaice zajímavých okolností té doby. Mgr. Ladislava Valášková, předsedkyně sesterské české sekce dějin farmacie ČFS, přednesla pak pohled na české lékárenství v dobách první republiky a směr, jakým se vydalo. Podobný pohled na lékárenství v meziválečném období na Slovensku objasnil pak náš milý hostitel, už zmiňovaný doktor Bartunek z Prešova. Poslední přednáškou bylo vzpomínání RNDr. Jiřího Dlouhého na jeho dávné působení na Slovensku, kterým odstartoval svou dlouhou profesní dráhu lemovanou mnoha úspěchy doma i v zahraničí. S obdivuhodnou elegancí, osobním šarmem a záviděníhodnou pamětí zaujal posluchače tak, že ani nedutali. Tímto byl zakončen páteční odborný program, účastníci si pak prohlédli výstavu poštovních známek se zdravotnickou tematikou. V krásné hradní restauraci Fatima pak proběhly zákulisní diskuze při společném posezení.

Sobotní program zahrnoval deset přednášek. PharmDr. Martina Lisá představila významnou osobnost pražského lékárníka Emila Šedivého, předsedy farmaceutické společnosti a zakladatele české farmaceutické historiografie. Medaili E. Šedivého uděluje významným osobnostem českého lékárenství Česká farmaceutická společnost. Kolegyně vzpomněla v přednášce i velký význam nedávno zesnulého RNDr. Pavla Drábka, dlouholetého vědce v oblasti historie farmacie u nás i v zahraničí. Docent PharmDr. Juraj Sýkora z Bratislavy pak podal dokonalý přehled vzniku a historie postgraduálního vzdělávání farmaceutů na Slovensku. Historik Mgr. Jakub Zigo si připravil zajímavé sdělení o historické lékárně Zlatý orol na hradě Červený Kameň nedaleko Bratislavy. V diskuzi posluchači litovali, že lékárna není přístupná veřejnosti, protože vlastní řadu vzácných předmětů. PharmDr. Jan Babica z Kuksu monitoroval ve své přednášce historii racionalizace a normalizace lékárenských činností v čase. PhDr. Richard Senček z Poštovního muzea v Banské Bystrici pak podal obraz slovenského farmaceutického průmyslu po vzniku ČSR. Mgr. Martina Borovičková z Kuksu představila další významnou osobnost české farmacie prof. Eduarda Skarnitzla, tentokrát jako zakladatele Ústřední komise pro sběr léčivých rostlin. Skarnitzlovu cenu uděluje rovněž Česká farmaceutická společnost významným představitelům farmaceutických věd. PhDr. Angelika Šrámková popsala životní pouť slovenského lékárníka Gustáva Vody, který zakládal Svaz slovenských lékárníků i jeho časopis. Mgr. Ladislav Svatoš z Kuksu se výborně zhostil své přednášky bilancující století dějin farmacie z českého pohledu a rovněž seznámil posluchače s přednáškou nepřítomného doc. Dohnala z FaF UK o historii vzniku vojenské farmacie za první republiky.

Přáním všech účastníků bylo, aby první společný kongres měl pokračování. Úkolu se zhostí česká strana – krásný sál Václava Ruska v prostorách Českého farmaceutického muzea v Kuksu bude určitě důstojným prostředím. Kongresu jen chyběla lepší účast přátel historie. Možná to bylo vzdáleností, možná malou publicitou. Ale třeba je to i současnou dobou, která na poučení z minulosti nemá kdy. Mnohdy jen s údivem sledujeme, co se kolem nás děje, a s nejistotou zíráme do budoucnosti. Když se však ohlédneme do historie, vidíme, že všechno už tu bylo.

Věříme, že příští rok vás přijede na ­setkání s historií více.

Pavel GRODZA