Ze života právníka v Komoře – díl třicátý třetí , karanténní

Zásah! Téměř po dvou letech kličkování mezi vzduchem poletujícími kapénkami, po tisících kontaminovaných doteků a po úplné vakcinaci včetně buřtu, pardon, boosteru, v poslední den úvodního měsíce nového roku, přišla řada i na mne. Vyšel mi pozitivní test. PCR. V pátém dni karantény, do které mne uvrhl epidemiologicky významný kontakt. I lehké příznaky se dostavily. Stal jsem se součástí omikronové vlny a vlastně jsem za to rád. Má trofejní covidová sbírka se završila nucenou izolací, díky níž jsem se mohl v klidu ohlédnout za událostmi nabitým lednem.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK

V prvních týdnech se veřejným prostorem valila sílící vlna odporu proti povinnému očkování. I na Komoru přicházely výzvy od členů a členek vyzývající k odporu. Mluvil jsem s kolegyní, která byla smířená s tím, že přestane pracovat jako lékárnice. Dostával jsem otázky, jak se bude vymáhat povinné očkování na pracovištích, a zjistil, že potřebné informace se nedají nikde dohledat. Samotného mne překvapilo, k jakým závěrům jsem při přípravě článku na web Komory dospěl. Zaměstnavatelé by nemohli neočkované zaměstnance nechat od 1. 3. pracovat, a nakonec by s nimi museli skončit pracovní poměr. Vedle toho se schylovalo i k výkladu, podle něhož se na kontraindikované povinnost očkování nevztahuje, ale jako neočkovaní by stejně nemohli vykonávat svou práci zdravotníků. Blížící se bouři sociálních nepokojů nakonec ze dne na den ukončilo rozhodnutí Vlády povinné očkování zrušit. Následovala rychlá novelizace vyhlášky, která se ještě do konce měsíce ocitla ve Sbírce zákonů.

S covidem souviselo i trvalé sledování mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví o testování zaměstnanců a jejich karanténě po pozitivním testu. Vedle všeobecného opatření pro všechny zaměstnance bylo vydáno i speciální opatření dopadající na poskytovatele zdravotních služeb a obsahující úpravu tzv. pracovní karantény, se kterou to nebylo tak jednoduché, jak jsme se těšili, protože byla na žádost a povolit jí musela hygienická stanice.

Modrá je dobrá, jen je jí na světě o něco méně. Ubylo modrých pruhů na opiátových receptech. Nahradil je nepoetický příznak „Vysoce návyková látka“ v elektronickém receptu, který z kraje roku nebyl v lékárenských informačních systémech vždy snadno dohledatelný, ale to se brzy spravilo. Proužky vedené z levého dolního do pravého horního rohu zcela nezmizely, protože lékaři mohou papírový recept výjimečně předepsat. Kombinace dvojice elektronického nebo listinného opiátového receptu s dvojicí elektronické nebo listinné opiátové knihy vyvolala řadu pochybností . Předně chvíli trvalo, než si všichni uvědomili, že zákon ani vyhláška o evidenci návykových látek neukládá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, aby vybudoval systém elektronické evidence návykových látek. Předpisy pouze stanoví náležitosti a podmínky jejího vedení. Praktická realizace je ponechána na lékárnách, respektive na dodavatelích lékárenských informačních systémů. Ti předpokládají, že ji spustí ve druhém čtvrtletí . Do té doby je třeba se vypořádat s evidencí výdejů na elektronický recept v papírové opiátové knize. A protože eRecept je elektronický, nedá se na něj napsat pořadové číslo dokladu, které je třeba uvést do knihy. Proto se nakonec jako schůdné řešení ukázal tisk opisu eReceptu, jeho očíslování a uchování obdobně jako listinného receptu. Lékárny, které se pro elektronickou evidenci po jejím spuštění rozhodnou, si budou muset vypracovat a uchovávat organizační a technické zabezpečení vedení elektronické evidence v pí semné podobě. Komora je dohodnuta s dodavateli SW, že společně pro lékárny připraví vzorovou dokumentaci.

Výdej léčivých přípravků s návykovými látkami se s přelomem roku dočkal jedné významné změny. Znění zákona nově umožňuje postupný výdej několika předepsaných balení přípravku, pokud k němu dojde v době platnosti receptu. To potvrdil i SÚKL s tím, že postupný výdej nelze provádět pouze v případech listinných receptů s modrým pruhem, protože není možné k nim vystavit výpis po částečném výdeji.

Jiným „velkým“ tématem se stalo správné přiřazení sazeb DPH u zdravotnických prostředků po novele zákona o veřejném zdravotním pojištění účinné od Nového roku. Volba mezi 15% a 21% sazbou se stala nejobtížnější hlavně u náplastí . Spolupráce s daňovou poradkyní, články na webu Komory a zpětné reakce výrobců a distributorů zdravotnických prostředků přispěly ke zjednodušení zařazení konkrétních výrobků pod správnou sazbu daně.

Ministerstvo životního prostředí na otázky Komory týkající se evidence a hlášení odpadů z nepoužitelných léčivých přípravků zareagovalo vydáním metodického pokynu, díky němuž víme, že limit 600 kg pro podání ročního hlášení platí už od roku 2021 a že se do tohoto limitu nepočítají léčivé přípravky od pacientů; pod podmínkou, že lékárna, resp. její provozovatel odevzdal všechna čtyři čtvrtletní hlášení krajskému úřadu právě o přípravcích odevzdaných pacienty.

Nezastavil se ani vnitrokomorový život. Představenstvo se sešlo hned 4. ledna a o tři týdny později mu v tom, pokolikáté už, zabránila další vlna epidemie. Znovu přišla na pořad rozhodnutí prezidenta, jimiž bylo zrušeno jednání představenstva a vydána osvědčení. Městský soud v Praze podruhé odmítl žalobu členů Komory, která byla podána před volebním sjezdem delegátů v roce 2019 a která napadá platnost voleb na zvláštních Ze života právníka v Komoře... volebních shromážděních. Z mnoha věcí k řešení svou kuriozitou vyčnívala opakovaná výzva jisté rakouské společnosti k úhradě částky šesti tisíc korun za použití fotografie, k níž má mít autorská práva klient této společnosti , v článku publikovaném na webu Komory v roce 2010. Fantazie moderních vyděračů nezná mezí. Zatím jsme ponechali bez reakce.

Tolik hlavní střípky, či spíše střepy, z hutné lednové mozaiky. Jste-li zvídaví a postrádáte patřičnou hloubku, doporučuji prohlédnout příspěvky na internetových stránkách Komory, kam jsme se snažili všechno podrobně popsat. Budeme v tom pokračovat i v únoru.