Školní výlet do jarní Jihlavy

Souhrn

Tentokrát to otočím a začnu závěrem. Konference ­nemoc­ničních lékárníků Jarní Jihlava 2021 se velmi vydařila. A to tak, že na jejím konci burácel hotel Gustav Mahler bouřlivým potleskem a mnozí měli v očích jiskřičky ště stí až dojetí. „Moc se mi tady líbilo,“ shrnula doktorka Heislerová z Hradce Králové. „Po dlouhé době to bylo milé osobní setkání, na které jsme se všichni strašně těšili. Já se těšila jako malé dítě na školní výlet…“

Už poněkolikáté přemýšlím, jak na stránkách časopisu neběžně představit odbornou farmaceutickou konferenci, a to se dvojím handicapem. Zaprvé, jak známo, nejsem farmaceut. Zadruhé ani sebevýznamnější konferenci nelze v časopise popsat celou, slovo od slova, slide od slidu, úsměv od úsměvu. Tentokrát ale přišel spásný nápad, začít odzadu, protože konec dobrý, všechno dobré. Jak tak Jihlavy končívají, skončila i Jarní Jihlava 2021 v sobotu krátce před vynikajícím obědem. Díky pověstné kuchyni a promyšlené dramaturgii, která na závěr zařadila přednášku doktora Radkina Honzáka, vydrželi do soboty prakticky všichni účastníci. O potlesku jsem se už zmiňoval. Ten ocenil i hlavní organizátory akce. Mgr. Michal Hojný (IKEM) poděkoval úplně všem, kromě těch, co si připravili aktivní sdělení, i pořádající firmě a osobně lidem, kteří se o všechny po dva dni tak pěkně starali. Protože další z hlavních organizátorů tradiční akce doktor Petr Horák (FN Motol) už neměl komu děkovat, ocenil osobní kontakt se všemi. „Bylo moc hezké zase vidět tváře. Za poslední rok a půl jsem absolvoval tolik virtuálních konferencí a meetingů, že už mě to opravdu nebavilo.“

Přednáška psychiatra Radkina Honzáka, to snad nebyla ani přednáška a už vůbec ne „prezentace“, to byl osobnostní koncert. Jeho název zněl Farmaka v psychosomatice. Jednotlivé skladby lze pojmenovat jako Mikrobiom aneb 1014 mikroutů, Jestřabina lékařská (metformin) a její vliv na dojení, Vliv pandemie COVID na mezilidské vztahy, Účinek čtení žalmů na zvládání stresu a další a další, jejichž kompletní vyjmenování naráží na handicap č. 2 (viz výše).

Před Radkinem Honzákem vystoupil doktor Pavel Kurfürst ze zlínské nemocnice a představil Zkušenosti z logistiky očkovacích látek praktickým lékařům. Pavel Kurfurst je z těch lidí, kteří s naprosto vážnou tváří říkají smutné věci takovým způsobem, že auditorium pláče smíchy. Koneckonců informace, které uváděl, snesou bezesporu kritérium „Kdyby to nebylo k smíchu, bylo by to k pláči.“ Dozvěděli jsme se, že vedení resortu i státu spoléhá v poprázdninovém očkování především na praktické lékaře, ale ti, minimálně podle průzkumu ze Zlínského kraje, o očkování ztrácejí rapidně zájem a na podzim se očkovat prakticky nechystají. Přesto díky velkému osobní nasazení zaměstnanců Nemocnice Tomáše Bati se podařilo ve zlínském kraji rozšířit vakcíny mezi praktické lékaře přímo nadprůměrně (přes 20% ze všech vakcín ve ZK, proti 5–12 % v jiných krajích).

„U nás jsem v tom zapojen já, vrchní FA, sanitářka, účetní a okrajově i další laboranti a magistři. Dopravu pro PL zajišťuje šikovný kluk z provozu a rozvoz mu zabere celý den, najede zhruba 200 km. Zvládáme to v podstatě bez problémů, ale je to založeno na tom, že to chceme zajistit.“ A protože na finanční ohodnocení této činnosti se centrálně zapomnělo, pozitivně se v tomto směru angažuje Krajský úřad ZK.

Sobotní dopoledne zahájil prezident ČLnK Aleš Krebs a  Michal Hojný. Pan prezident si posteskl, že otevírat druhý den konfe­rence časně ráno (v 9 hodin) po pátečním společenském večeru je nadlidský, téměř hrdinský úkol. Některé prezentované detaily z Dohodovacího řízení na rok 2022 ovšem vyžadovali k pochopení rovněž nadlidské úsilí. A hlavně toleranci. Pro rok 2022 se opět dále otevírají nůžky mezi financováním farmaceutické péče a ostatní zdravotnické péče. Zatímco v ostatních segmentech příjmy rapidně rostly, náklady veřejného zdravotního pojištění na léky vydávané na recept klesly v roce 2020 proti roku 2019 na 99,3 %. Graf indexu vývoje nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v období 2012–2020 je ještě smutnější. Zatímco celkové náklady na zdravotní péči zaznamenaly od roku 2012 růst 275 %, u receptových léků činí pouhé 104 %. Po započtení inflace a dalších faktorů byl vyhodnocen pokles příjmů lékárnického segmentu mezi roky 2005–2020 o 11 %. Vzhledem k těmto a dalším údajům působí bizarně to, že při dohodovacím řízení se ještě licitovalo o ceně 17 Kč za SIV, některé vážně míněné návrhy byly i 16,70. Ačkoliv čísla hovoří jasně a SIV by po inflaci a pro zachování prosté nuly, měl být 25 Kč, jak navrhovali poskytovatelé. Opět by se hodilo použít pořekadlo „Kdyby to nebylo k smíchu, bylo by to k pláči“, zde ovšem v prosté úpravě „Je to k pláči.“ Hodně to vypovídá o vztahu pojišťoven a ministerstva k lékárníkům a farmaceutické péči obecně. (Kompletní výsledky letošního dohodovacího řízení jsou dostupné jinde, ale pro úplnost uvádím i zde. Siv 17 Kč bez limitace, ale s podmínkou, že dojde ke zvýšení platby za státní pojištěnce o 200 Kč. Zbytek proti roku 2021 bez změny, Fond na podporu jedinečných lékáren 48 miliónů korun, digitalizace listinných receptů 12 Kč a Fond pro pohotovostní lékárny 24/7 ve výši 10 miliónů.)

A protože hodiny v této reportáži jdou pozpátku, ocitáme se po sobotním ránu v pátek večer na společenském večeru. Asi všichni dospělí čtenáři poznali v životě společenské večery na mnoho způsobů. Tento byl spíš klidnější, střízlivější, prodchnutý nenápadnou radostí, že můžete s kolegy jen tak posedět, pojíst grilované dobroty, rozumně popíjet a klábosit. A to vše bez zákazů a omezení, nebo nedejpánbu virtuálně. Pokud by se to smělo, určitě by většina tancovala na diskotékové hity snaživého dýdžeje. Bylo vidět že farmaceuté jsou lidé pokorní a často se i na školním výletě umí spokojit s málem, když je kvalitní.

Do pátečního společenského večera jsme vpluli rovnou z Pyrenejí, odkud se s účastníky spojil oblíbený komorový právník Jaroslav Maršík. Ten si letos splnil životní sen a podnikl s rodinou přechod Pyrenejí od Atlantiku až ke Středozemnímu moři. Něco málo o tom píše i ve svém pravidelném sloupku na straně pět tohoto čísla a myslím, že se všichni těšíme, že se k této cestě vrátí ještě podrobněji v číslech příštích.

Jak byly Pyreneje pro nás sedící v sále hotelu Mahler příjemně odpočinkové, tak blok před nimi, který vedli advokát Libor Štajer a prokurista Apatyka servisu Jan Šípek, byl velmi pracovní a vyvolal mnoho dotazů. Základním tématem se staly „Novinky v regulaci zdravotnických prostředků a novela zákona 48“, včetně představení nových změn propagace ZP a změn v systému stanovení úhrad LP. Ke slávě přednášejících i organizátorů konference budiž řečeno, že se reagovalo i na změny, které byly schváleny ve třetím čtení sněmovnou ve stejný den, kdy se konference konala. To samozřejmě způsobilo živou diskuzi, jejíž zobrazení, stejně jako celého tohoto tematického bloku, přesahuje možnosti textu, který čtete. Mluvilo se i o omezení spotřebitelských soutěží, což mě inspiruje k otázce pro čtenáře: Víte, co je to UDI a z jakých dvou částí se skládá?

Na pozornost náročný, ale velmi kvalitní a užitečný blok. Stejně jako předcházející vystoupení ředitele odboru úhrad zdravotní péče VZP ing. Jiřího Mrázka byl tento odpolední cyklus v programu označen jako Nemocnice v postcovidové době. Zástupce největší pojišťovny se snažil na číslech dokázat, jak vzrostly náklady na celkovou zdravotní péči, v diskuzi pak vystoupila řada nemocničních lékárníků a chvílemi oponoval i ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Nemocniční farmaceuty samozřejmě zajímalo především to, kde v těchto vysokých nákladech jsou jejich rozpočty a jak to, že oni nějaký zvýšený nárůst nepociťují. Zaujala i tabulka, ve které byla představena postupně snižovaná výše úhrady za PCR testy, z 1 674 Kč v roce 2020 na 614 Kč od 1. července 2021.

K těmto problémům se nám posléze vyjádřil i motolský Petr Horák.

„Stojí před námi nové výzvy, které ani nesouvisí s covidem, například otázka implementace nařízení o zdravotnických prostředcích. Velmi důležitá je pro nás otázka nákladů na zdravotnickou péči, jak to bude dál s úhradou centrových léčiv, protože to je u nás zdaleka nejvíc rostoucí segment, ze kterého ale upřímně řečeno nikdo nic nemá. A začíná to být natolik dramatické, že já jsem vždycky atestanty u zkoušek trápil, když jsem se jich ptal, co je největší náklad v hospodaření každé nemocnice, a vždycky správná odpověď byla personál, a teď už to tak asi nebude, ani v tak velké nemocnici jako jsme my.“

Další blok vystoupení na Jarní Jihlavě 2021 se jmenoval Co nám ukázal Covid? Šlo o střípky z covidového života nemocničních lékáren, co se povedlo, co méně a co vůbec. Někdy ovšem nešlo o střípky, ale spíš o střepy, které hrozily pořezáním. Příběhy regeneronu, bamlanivimabu, remdesiviru, přesahy do politiky, sledování nežádoucích účinků vakcín, možnosti zapojení lékáren do multidisciplinárních projektů, hodnocení léčby monoklonálními protilátkami proti nemoci Covid-19 a další témata doktorek Kornélie Chrapkové (IKEM), Marcely Heislerové (FN Hradec Králové), Ivany Varády (IKEM), Veroniky Piňosové (FN Olomouc), doktorů Petra Horáka (FN Motol) a Martina Šimíčka (FNUSA Brno).

Po posledním roce života na této planetě už asi nikoho nepře­kvapí nejrůznější formy dálkového propojení přednášejících s posluchači. Tak jako se přihlásil doktor Maršík z pyrenejské pustiny, tak se o pátečním poledni spojili účastníci konference s Ing. Renatou Golasíkovou, vedoucí oddělení ERP SÚKL. Ta se ve svém příspěvku zaměřila na tři tematické okruhy: stav ePoukazu a jeho připravenost ke spuštění do praxe, přeshraniční preskripce (víceméně informace, které si můžete přečíst v tomto vydání ČČL v rozhovoru s ředitelkou Storovou) a zhodnocení Lékového záznamu pacienta po roce od spuštění. U posledně jmenovaného asi málokoho nepřekvapí velký rozdíl mezi využíváním LZ lékárníky proti lékařům, samozřejmě ve prospěch farmaceutů. Diskuse s Renatou Golasíkovou se kromě dvou tradičních jihlavských moderátorů Michala Hojného a Petra Horáka účastnil i Jan Šípek, prokurista Apatyka servisu s. r. o.

A blížíme se do finále, tedy k začátku konference. Pod progra­movým označením Volné sdělení SNL ČFS se skrývala nejen diskuze o koncepci oboru (vedl doktor Kamil Hrubý z Ostravy) a Představení mobilní aplikace Logistika léků (magistr Robert Běhal, FN Olomouc) ale došlo i na osobnější sdělení, poděkování a předání vepřové kýty. Petr Horák totiž zdárně ukončil čtyřletý prezidentský mandát v Evropské asociaci nemocničních lékárníků (EAHP), což by si jistě zasloužilo i víc než potlesk a kýtu. Jeho zvolení v roce 2017 bylo velkým úspěchem českých nemocničních farmaceutů a potvrzením vysoké evropské úrovně tohoto oboru u nás.

Tak a jsme u zahájení Jarní Jihlavy 2021, které se v hotelu Gustav Mahler tradičně konalo v 11 hodin. Nicméně každý hvězdný koncert musí mít svého předskokana, tak v Jihlavě tentokrát vše začalo „prekonferencí“. Magistři Michal Hojný a Robert Běhal uspořádali Presympozium pro příznivce i odpůrce systému flexibilního tendrování léčiv (SFTL).

Během letošní Jarní Jihlavy se odehrála ještě spousta jiných věcí. Jistě ale chápete, že ne o všem se dá veřejně psát. Na to, abyste je sami zažili, musíte příště přijet osobně. Věřte, že to nebude ztracený čas. A já skončím, jak jsem začal. Konference nemocničních lékárníků Jarní Jihlava 2021 se velmi vydařila. A to tak, že na jejím konci burácel hotel Gustav Mahler bouřlivým potleskem a mnozí měli v očích jiskřičky ště stí až dojetí.