Příznivý efekt orálních probiotik na zdraví ústní dutiny

Souhrn

Zdravá ústní dutina je nedílnou součástí celkového zdraví a je významným faktorem při ovlivňování kvality života. Klíčovou roli při zahájení/progresi nejčastějších obtíží ústní dutiny, kterými jsou zubní kaz, zánět dásní, paradentóza a halitóza, hraje ústní mikrobiota. V posledních dvou dekádách probíhá v této oblasti intenzivní výzkum.

Mikroorganismy osídlující ústní dutinu tvoří složitá společenství, která jsou u zdravých osob v rovnováze a liší se mimo jiné v závislosti na místě v ústní dutině, věku a stravě. Mezi hojně zastoupené druhy patří rody Streptococcus (27 %), ­Veilonella (10 %), Lactobacillus (1 %) a Propionibacterium (2 %). Se zubním kazem jsou typicky spojené Streptococcus mutans a laktobacily, s paradentózou jsou spojovány především Porphyromonas gingivalis, Tannerella forsythia, Treponema denticola a ­Filifactor alocis. Halitóza z orálních příčin může být způsobena gramnegativními anaerobními bakteriemi (Fusobacterium ­nucleatum, ­Porphyromonas gingivalis, Prevotella intermedia, Treponema denticola, Centipeda periodontii, Solobacterium moorei, Eikenella corrodens, Tanerella forsythensis), které rozkládají proteiny a peptidy. Za výsledný zápach mohou především uvolněné aminokyseliny obsahující síru (cystein nebo metionin), přispívají také tryptofan, arginin a lysin. Tyto aminokyseliny jsou dále biotransformovány v těkavé sloučeniny síry jako je sirovodík, dimetylsulfid, dimetyldisulfid, dimetyltrisulfid a metylmerkaptan, který se také považuje za významného činitele spojovaného s onemocněními parodontu. Výše zmíněné aminokyseliny i řadu dalších aminokyselin fermentují anaerobní bakterie na organické kyseliny, např. kyselinu propionovou, máselnou nebo valerovou, opět sloučeniny s nežádoucím zápachem. Účinek dvoutýdenního používání žvýkaček s Lactobacillus reuteri byl testován např. v randomizované, dvojitě zaslepené, zkřížené, kontrolované studii s 25 mladými zdravými dobrovolníky. Organoleptické skóre bylo lepší v testované skupině oproti placebu, ale v množství naměřených těkavých sloučenin síry nebyl rozdíl. V jiné dvojitě zaslepené, zkřížené, randomizované, placebem kontrolované studii byl testován účinek 2týdenního používání žvýkaček s Lactobacillus salivarius 3xdenně, u účastníků studie došlo k významnému snížení organoleptického skóre a množství těkavých sloučenin síry a ke snížení počtu ubikvitárních bakterií a Fusobacterium nucleatum. Ve dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované 3měsíční klinické studii byla hodnocena účinnost lokálních probiotik jako doplněk léčby chronické parodontitidy a halitózy u systémově zdravých pacientů. Probiotika (L. salivarius a L. reuteri, 2x 10⁹ CFU) nebo placebo byly podávány subgingiválně a ve formě ústní vody. Klinické (plak, změna dásní, krvácení) a mikrobiologické parametry byly na konci studie významně sníženy v obou skupinách, ale v testované skupině došlo ke statisticky významnějšímu zlepšení. Prozánětlivé cytokiny jako je TNF-α a IL-1β hrají klíčovou roli u chorob parodontu a je prokázáno, že komenzální probiotika jako je L. bulgaricus, S. thermophiles a L. casei DN 114 001, v krevní kultuře zvyšují produkci prozánětlivých cytokinů. Na druhé straně různé studie ukázaly, že rod Lactobacillus (L. paracasei, L. plantarum, L. rhamnosus a L. salivarius) může inhibovat růst periodontálních patogenů jako jsou Porphyromonas gingivalis, Prevotella intermedia, Aggregatibacter actinomycetemcomitans a Tannerella forsythia. Pozitivní protizánětlivé účinky probiotických kmenů na onemocnění parodontu byly významně závislé na dávce a nezávislé na jejich životaschopnosti. Studie ukazují tři možnosti ochranných účinků L. reuteri při onemocněních parodontu: existence dvou silných bakteriocinů reuterinu a reutericyklinu, které inhibují růst široké škály patogenních bakterií, silná schopnost L. reuteri přilnout k hostitelským tkáním a soutěžit s patogeny a protizánětlivé účinky této bakterie jako imunomodulátoru. Vhodnost užívání probiotických pastilek s L. reuteri v situacích s nižší ústní hygienou pro udržení nebo zlepšení zdraví parodontu byla prokázána např. při 42denní randomizované, zaslepené, placebem kontrolované klinické studii s americkými vojenskými námořníky v době jejich nasazení.

Jako kariostatická probiotika jsou používány L. ­acidophilus, L. johnsonii, L. casei, L. rhamnosus, L. gasseri, L. reuteri B. bifi­dum, B. longum a B. infantis. Ve studiích bylo prokázáno, že konzumace kravského mléka obsahujícího L. rhamnosus a L. reuterii významně snižuje množství 2 hlavních kariogenních bakterií S. mutans a S. sobrinus. Naopak některé druhy laktobacilů jako např. L. salivarius na potkaním modelu vykazují kariogenní aktivitu. U Weisella cibaria, která byla dříve zařazená do rodu Lactobacillus, byla v in vitro a in vivo experimentech prokázána významná inhibice tvorby biofilmu S. mutans a schopnost produkovat pozoruhodné množství peroxidu vodíku.

Orální probiotika mohou mít různé výhody, jako jsou antimikrobiální účinek, silná vazebná kapacita, tvorba ochranných biovrstev, neutralizace kyselého pH, modulace oxidačně-redukčního potenciálu, posílení imunitního systému a redukce prozánětlivých cytokinů. Kombinace těchto vlastností může vést ke zlepšení poruch ústní dutiny a také k prevenci nebo zlepšení orální halitózy. Orální probiotika tedy mají obrovský terapeutický potenciál, ale aby se stala jedním z předních léků při léčbě orálních poruch, je třeba provést důkladnější výzkum. Důkazy z některých dosud provedených studií mohou být neprůkazné např. kvůli nestandardizovanému designu studie, malé velikosti studované populace či použití široké škály probiotik místo jediného kmenu. Také je nezbytné, aby byl každý bakteriální kmen komplexně posouzen z hlediska bezpečnosti.

Mgr. Věra Klimešová

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu