Portulaca oleracea L. – šrucha zelná (Portulacaceae – šruchovité)

Jednoletá sukulentní bylina, se stonkem většinou plazivým, výšky nejvýše 30 cm. Je rozšířena po celém světě, pouze původnost na americkém kontinentu je předmětem diskuzí. Vytváří dva poddru­hy: Portulaca oleracea subsp. oleracea – šrucha zelná pravá a Portulaca oleracea subsp. sativa – šrucha zelná setá.

Synonyma: Portulaca neglecta.

Obecný název: Lonika (sanskrit), portulák (čes.), Purslane (angl.).

Sbíraná část: folium, herba, semen.

Droga: Portulacae folium, Portulacae herba, Portulacae semen.

Obsahové látky: nasycené mastné kyseliny palmitová a stearová, z nenasycených omega-3 mastných kyselin hlavně kyselina α-linolenová (ALA C₁₈), dále kyselina eikosapentaenová (EPA C₂₀), přičemž EPA je ale považována za fyziologicky výhodnější, z dusí­ka­tých látek dopamin, dopa, adenosin, vyšší obsah noradrenalinu, indolové alkaloidy oleraceiny A–E a oleracimin, dále fialový betacyanin. V celé rostlině kyselina ferulová, citronová, jablečná a oxalová, vitaminy A, B, C (0,03 %), E (α-tokoferol) a provitamin β-karoten, běžné sacharidy glukóza, fruktóza, sacharóza a různé polysacharidy, z minerálů Mg a vysoký obsah Ca, blokujíci přítomnou kyselinu oxalovou. Flavonoidní aglykony kvercetin, kempferol a portulakanony A–D, steroly β-sitosterol a daukosterol, kumariny, třísloviny, glutathion, aminokyseliny a proteiny. Skupinovými testy prokázány kardenolidy a triterpenoidní saponiny.

Účinky a použití: v tradiční medicíně je nať využívána k přípravě sa­látů a polévek, aplikována ve formě nálevů k „čištění“ krve a zažívacího traktu, včetně antiparasitárních účinků a léčby úplavice i průjmů, dále zánětů průdušek a astmatu, k snížení krevního tlaku, i jako antiskorbutický prostředek, z listů obklady při hemoroidech i různých krvácivých stavech, včetně poporodních, při hadím uštk­nu­tí nebo bodnutí hmyzem, ze semen obklady na popáleniny a opařeniny. Pražená semena se užívají jako diuretika a antidysenterika.

Odborné studie. Protizánětlivé a analgetické účinky souvisí s alka­­­loidy, nenasycenými mastnými kyselinami a steroly. Izolovaný oleracimin inhibuje produkci NO, interleukinu 6 (IL-6) i tumor nekrotizujícího faktoru (TNF-α). Antioxidační působení a zhášení volných radikálů lze vysvětlit komplexem různorodých sloučenin: vitaminů A, C, E, vyšších nenasycených mastných kyselin, alkaloidů, karotenoidů, glutathionu, flavonoidů a dalších fenolových látek. Antioxidanty chrání nejen kardiovaskulární aparát před aterosklerózou, ale i další orgány, včetně jater, kůže, kloubních a svalových struktur před poškozením volnými radikály.

Při expe­rimentech snižovaly betacyaniny u myší projevy neurotoxicity vy­volané D-galaktózou. Došlo k významnému zlepšení paměti a omezení poruch učení. Vysvětlení účinku souvisí se zvýšením aktivity antioxidačních enzymů: katalázy (CAT), glutathionperoxidázy (Gpx), glutathionreduktázy (GR) a superoxiddismutáz (SOD). V porovnání s vitaminem C bylo zlepšení poznávacích schopností po podání betacyaninů výraznější. V testech lihový extrakt vykazoval účinky proti ulcerózní kolitidě. Extrakty z nati i čerstvě lisovaná šťáva upravovala glykemii u diabetu II. snížením rezistence tkání vůči účinku inzulínu. Extrakt v methanolu vykazoval antimikrobiální účinky proti G- druhům Escherichia coli, Neisseria gonorrhea a Pseudomonas aeruginosa, rovněž vůči G+ mikrobům: Bacillus subtilis, Staphylococcus aureus a Streptococcus faecalis, polysacharidy pektinového typu omezovaly penetraci viru Herpes simplex. Ve vodě rozpustná polysacharidní frakce inhibovala in vitro růst rakovinných buněčných linií HeLa (nádor děložního hrdla) a HepG2 (karcinom jater), flavonoidní portulakanon B omezuje růst linií SGC-7901 (lidský karcinom žaludku). Toxicita drogy není dosud dořešena, jedná se o obsah oxalátů a srdečních glykosidů.

Dávkování: 1 lžíce čerstvě nakrájené nati jako součást salátu.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem. Nevhodná pro pacienty trpícími ledvinnými kameny (oxaláty) a při nachlazení.

Interakce: nejsou známy.

Hlavní zdroje: AISLP; botanika.wendys.cz, Chemical Book, ­Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989; Drugs.com; European Medicines Agency; Google Scholar; Hagers ­Handbuch der Drogen und Arzneistoffe; Jellin, J. M. et al.: ­Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002; Liber Herbarum Minor; Medline; Plants for a future; ­PubChem Compound; Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: ZooFari (Wikipedia), vzorce: autor