Přeshraniční péče a eRecepty v EU

Souhrn

Evropská směrnice (2011/24/EU) už před deseti lety řešila uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. 
V té souvislosti samozřejmě došlo k úpravě uznávání lékařských předpisů vystavených v jiném členském státě EU a celá řada českých lékárníků se už v praxi setkala s receptem vystaveným v zahraničí. Jak to ale v přeshraniční péči vypadá o několik let později a po zavedení eRceptů? Na to jsme se zeptali ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové.

Jakým způsobem je realizován výdej léčivých přípravků při poskytování přeshraniční péče v éře eReceptů?

V současné době dochází v mnoha členských státech EU k elektronizaci zdravotnictví (eHealth), mimo jiné i v oblasti elektro­nické preskripce. V souladu se zněním Směrnice 2011/24/EU bylo proto nutné začít řešit i tuto problematiku zavedením služby ePreskripce/eDispenzace. Síla elektronizace procesů ve zdravotnictví se projevila obzvlášť v době pandemie.

Hlavním cílem je poskytnout pacientovi možnost, aby si léky předepsané prostřednictvím elektronického receptu mohl vyzvednout i v zahraničí. Předávání údajů z elektronického receptu a zpětná vazba o výdeji e receptů bude umožnovat předepsání v jednom členském státě EU a výdej léku v jiném členském státě. Pacient v zahraničí navštíví lékárnu, kde bude lékárníkovi prostřednictvím národního kontaktního místa zpřístupněn obsah elektronického receptu a lékárník léky vydá. Informace o výdeji odejde zpět do země vystavení e receptu, a pokud to národní systém v dané zemi bude umožňovat, bude následně předepisující lékař o výdeji léčiv zpětně informován.

Kdo je jejím koordinátorem, kolik to bude stát a kdo to zaplatí?

Partnery projektu na přeshraniční výměnu e receptů a informací o vydaných lécích jsou Kraj Vysočina (hlavní partner) a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Celkové náklady činí 710 169 EUR. Tato částka je však ze 75 % hrazena prostřednictvím dotace CEF TELECOM.

Koordinátorem zavedení přeshraničních služeb eHealth v České republice je Kraj Vysočina. V průběhu projektu se vybudovalo ­Národní kontaktní místo (brána) pro eHealth v naší zemi, které Českou republiku zapojilo do celoevropské výměny zdravotnických dat pro již vzniklou službu „pacientský souhrn“ a nyní i pro službu ePreskripce/eDispenzace. Komunikace národního kontaktního místa probíhá zabezpečenými kanály prostřednictvím mezinárodně uznávaných elektronických identit a v souladu s GDPR.

Co dobrého přinese českým pacientům?

Větší komfort! Jakmile bude tato funkcionalita dostupná, bude moci český pacient navštívit lékárnu v jiné zemi EU a požádat o vydání elektronického receptu. Následně předloží lékárníkovi v zahraničí doklad totožnosti a identifikátor eReceptu. Na základě dokladu totožnosti lékárník vybere ve své aplikaci cílový stát, do kterého se bude následně na daný eRecept dotazovat (v tomto případě Českou republiku), a odešle ID dokladu totožnosti a identifikátor eReceptu pacienta. V případě, že všechny údaje budou validní, eRecept bude vydatelný a pokud úspěšně proběhnou všechny kontroly pro umožnění výdeje, bude následně lékárníkovi zobrazen obsah českého eReceptu (1–2 položky). 
Pak už lékárník jen vybere položku, nebo položky a může lék vydat. Jakmile lékárník v zahraničí dokončí výdej českému pa­cientovi, odešle se záznam o vydání eReceptu do České ­republiky a lékárník bude mít možnost celý eRecept uzavřít. 
Záznam o výdeji v zahraniční lékárně se uloží v systému eRecept do CÚER a informace o výdeji bude následně dostupná přede­pisujícímu lékaři i v lékovém záznamu pacienta.

Jak se změní možnosti cizinců vyzvednout si lék u nás?

Vše bude samozřejmě velmi podobné. Cizinec navštíví lékárnu v ČR a předloží osobní doklad totožnosti a (volitelně) identifi­kátor elektronického receptu. Každý stát má možnost určit, co bude stěžejní údaj kromě identifikačního dokladu osoby, na základě kterého bude možné pacientovi jeho léky vydat. Některé členské státy EU mají podmínky pro přeshraniční výdej nastaveny stejně jako ČR, to znamená, že na základě dokladu totožnosti a identifikátoru eReceptu bude možné pacientovi léky vydat. Příkladem takové země je Portugalsko. Některé státy mají ovšem požadavky rozdílné, uskutečnění výdeje je možné například pouze na základě dokladu totožnosti nebo je naopak k vydání léků nutné zadání více údajů. Země vystavující eRecept má vždy právo určit a nadefinovat, co musí zahraniční lékárník požadovat, aby vůbec mohl být realizován výdej jejího eReceptu v cizí zemi. Následně v rámci nastaveného scénáře lékárník vybere domovskou zemi pacienta (dle předloženého identifikačního dokladu) a vyplní identifikační údaje požadované formulářem daného rozhraní. Poté bude odeslán požadavek na ověření pacienta do domovské země pacienta, následně lékárník provede kontrolu identity pacienta podle údajů, které se mu vrátí jako odpověď na zaslaný požadavek. Pokud se všechny požadované údaje shodují, pacientovi bude možné vydat jeho předepsané léky. Jakmile lékárník provede výdej léků, stejně jako v prvním scénáři odešle do původního státu údaje o výdeji a eRecept může uzavřít.

Myslíte, že nová funkce ovlivní i hospodaření příhraničních lékáren?

To není z pohledu SÚKL možné předvídat.

Jak do celého projektu zasáhla pandemie a kdy bude systém spuštěn do běžného provozu?

Pandemie covid-19 bohužel v roce 2020 způsobila poměrně velké problémy s harmonogramem všech zúčastněných zemí. I když byla Česká republika původně zařazena do třetí vlny projektu, došlo nakonec kvůli neustálým posunům v naplánovaných milnících ke sloučení třetí a čtvrté vlny a počet států směřujících k auditu a produkčnímu provozu se tedy znásobil.

Aktuálně jsme v situaci, kdy čekáme na oficiální vyhodnocení velkého auditního testování. Pokud bude hodnocení příznivé, začneme se připravovat na audit, který je nutnou podmínkou pro vstup do produkce a je plánován na podzim roku 2021. Po splnění všech podmínek auditu, důkladném vyhodnocení a zpracování všech formálních výstupů ze strany Evropské Unie je reálné, že na jaře 2022 bude přeshraniční ePreskripce/eDispenzace plně fungovat ve všech zapojených státech.

(red)