Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 90, 2018, č. 3, s. 6-7
Komora nedisponuje informacemi o platových poměrech lékárníků na různých pracovních pozicích, o jejich závislosti na délce praxe nebo typu lékárny. Těžko tedy mohu posuzovat mzdové rozdíly nebo zodpovědět dotaz ohledně možné platové „diskriminace“. Ze srovnání dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky však vyplývá, že jsme citelně podhodnoceni vůči lékařům a neobvyklým je i vyšší průměrný příjem ve státních lékárnách oproti soukromé sféře. Slíbené navýšení a principiální změna v odměňování za naši odbornou činnost by se ale měla promítnout i do lepšího finančního ohodnocení lékárníků.
Na tuto otázku si skutečně nedovolím kvalifikovaně odpovědět, protože přirozeně neznám tyto zvyklosti v lékárnách. Nesledoval jsem nikdy platy svých kolegů a kolegyň, i když jsem v jedné své životní etapě možnost sledovat je (a ovlivňovat) měl. Byl jsem ale svázán platovými tabulkami, ve kterých byly platy jednoznačně dány platovou třídou a platovým stupněm, a platový řád UK prakticky neumožňoval se tomuto schématu vyhnout. Navíc jsme na fakultě zavedli predikovatelný a transparentní systém odměňování za vědecké výsledky, samozřejmě platný pro muže i ženy absolutně stejnou měrou. Osobně jsem přesvědčen, že rozlišovat výši mezd (a všech jejích složek) podle toho, zda se jedná o muže či ženu, je špatné a nemorální. Mzda musí spravedlivě vyjadřovat míru zapojení pracovníka do plnění povinností svázaných s jeho funkcí, ale také jeho iniciativu, možnosti a ochotu reagovat na okamžité výkyvy v potřebách pracoviště.
Vůbec netuším. Nikdy jsem lékárníka nezaměstnávala, ale i kdyby, platila bych ho podle výkonu (v práci), ne podle pohlaví. Já osobně jsem nikdy tak nepřemýšlela a ani jsem se nikdy jako žena (slečna, dívka) necítila diskriminovaná. To by si mohl někdo zkusit...!
Diskriminaci pociťuju jako občan a OSVČ, to ano. Postupně přicházíme o všechny svobody, které jsme si vybojovali. Zakazují nám kdeco a přikazují stále další a další povinnosti, podobá se to „pakárně“ na vojně. Ale je to bez ohledu na skutečnost, jestli jde o ženu nebo o muže.
Za práci na stejné pozici, se stejnou mírou odpovědnosti (a u lidí se srovnatelnými zkušenostmi a výsledky) obecně nejsou rozdíly v odměňování na základě pohlaví obhajitelné. Údaje o mzdách lékárnic a lékárníků však nemám, tudíž si netroufám hodnotit jmenovitě situaci v lékárenství.
Výrazně feminizován je i sektor farmaceutického průmyslu. Počty top manažerek a generálních ředitelek máme srovnatelné s počty jejich mužských protějšků. Jsem rád, že tento důležitý obor nabízí ženám velké možnosti profesní realizace a je z hlediska genderové rovnosti výrazně vepředu.
Nemyslím si, že by ženy v našem oboru tvořily diskriminovanou většinu. Nemám proto ale žádná tvrdá data z jiných pracovišť či segmentů než je naše nemocniční lékárna. V ní je, stejně jako ve všech státních nemocničních lékárnách, konstrukce celkem pevně daná a je stejná u žen i mužů. Pokud nějaká platová nerovnost vznikne, je to spíše dáno tím, že některé kolegyně nechtějí třeba sloužit pohotovostní služby z důvodu péče o malé děti a nemají proto příjem za přesčasy. To je ale obvykle jev trvající přechodnou dobu a jde čistě o rozhodnutí dané kolegyně nebo rozhodnutí společné v rámci její rodiny. Další obecnější faktor může být třeba pozdější získání vedoucího místa opět z důvodu rodičovských dovolených nebo péče o rodinu. Tyto důvody jsou ale spíše obecně společenské než vázané na naše povolání. V každém případě podle mě platí, že plat se má odvíjet od toho, jak kvalitně který farmaceut pracuje, a od ničeho jiného.
Ne, nejsou, a ani to není možné. V praxi se setkávám spíše s tím, že kolegyně jsou stále častěji vystaveny dilematu, jak rozdělit starost o rodinu a zajištění příjmu. To znamená nastavení osobních priorit.
Nesetkal jsem se tedy s případem, kdy by kolegyně lékárnice byly nějak diskriminovány menší mzdou ve srovnání se svým mužským protějškem.
Jestli jsou nebo nejsou lékárnice hůře placeny než jejich mužští kolegové, není věc osobního názoru, ale statistických dat, která nemám k dispozici.
Můj názor je, že o odměňování by v každém oboru měl rozhodovat hlavně přínos jedince pro organizaci.
Přesné platové poměry v lékárnách neznám, ale myslím si a doufám, že lékárnice diskriminovány nejsou. Doufám proto, že nevidím jediný důvod, proč by tomu tak mělo být.
Rozhodně si to nemyslím. Obor je feminizován, ale možnosti všech kolegů i kolegyň jsou stejné. Všichni jsme vystudovali farmaceutickou fakultu, která nám dala stejné vzdělání, a jak s ním naložíme, záleží už jen na nás samotných.
Za dobu deseti let, co se ve farmacii pohybuji, jsem diskriminaci z tohoto pohledu nezažil. Mám desítky kolegyň na různých pozicích v různých farmaceutických funkcích, a ani od nich jsem nikdy nezaznamenal náznaky uvedené problematiky. Naopak, podívejme se do několika státních institucí, jako jsou odbor farmacie MZd, SÚKL, IPVZ a další – všechny mají v čele ženy, které tyto instituce vedou kvalitně a spolehlivě a v lecčems předčily i své mužské předchůdce.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
