Časopis českého lékárnictva v r. 1948

Časopis českého lékárnictva (dále jen Časopis) měl v podtitulu vyznačeno, že je jednotným orgánem českého lékárnictva ČSR. Jeho nakladatelem a vydavatelem byl Ústřední svaz lékárníků, jehož předsedou byl pražský lékárník PhMr. Josef Šarvaš. Časopis byl zároveň též orgánem Čs. lékárnické společnosti, Lékárnických grémií a Výborů kondicinujících, tj. v lékárně zaměstnaných, lékárníků.

Vycházel dvakrát měsíčně a redigovalo jej pod vedením RNDr. PhMr. Jana Štěpána několik osobností. Obsah jednotlivých čísel byl podle zaměření článků a dílčích informací rozložen do dvaceti rubrik. Kromě samotného časopisu vyšlo v roce 1948 ještě dvanáct vědeckých příloh obsahujících celkem 54 vědeckých článků (např. metody zkoušení a stabilitní ­studie).

V neobyčejně důležitém roce 1948 zachytil Časopis mnoho událostí, které by neměly být zapomenuty. Protože jejich účastníci a pamětníci již většinou nežijí, pokusíme se připomenout zásadní skutečnosti pomocí zpráv v Časopise otištěných.

Nový lékopis a reforma studia

Z předchozího roku měla československá farmacie dva velké úkoly: zavést do praxe nový lékopis a prosadit reformu studia. První vydání československého lékopisu, jehož text z roku 1937 byl po válce jen revidován a doplněn, znamenalo velkou změnu proti rakouskému lékopisu z roku 1906. Bylo proto nutné zabezpečit řadu kurzů a cyklů přednášek. Časopis přinesl několik článků vysvětlujících a komentujících ustanovení nového lékopisu. Reforma studia se připravovala a prosazovala dlouhou dobu. Závěrečnou etapu shrnul ministr školství a osvěty profesor Dr. Jaroslav Stránský ve svém projevu v parlamentu. Osnovu zákona o prodloužení lékárnického studia schválila vláda 7. července 1948 a již 20. července schválila příslušný zákon poslanecká sněmovna.

Znárodnění a „očista“

Mezitím však došlo ke známým „únorovým událostem“. Za napjaté politické situace se 22. února sešel v Průmyslovém paláci v Praze sjezd závodních rad. Z něho vzešla rezoluce požadující mimo jiné znárodnění výroby a distribuce léčiv. Pod ­vlivem tohoto požadavku došlo na některých místech k vytváření národních správ i v soukromých lékárnách, což Ústřední rada odborů posléze zrušila a prohlásila za ukvapené. Zanedlouho však Časopis otiskl zprávu o tom, že v Bulharsku byla již část lékáren vyvlastněna. U nás zatím zůstalo jen při znárodnění určitých farmaceutických výrob (nad 50 zaměstnanců) a také velkodistribuce léčiv, což řešily zákony č. 114 a č. 118 /1948 Sb., oba z 28. dubna 1948 tak, že znárodněné objekty přiřadily k farmaceutickému průmyslu, znárodněnému již v říjnu 1945. Oba tyto zákony měly zpětnou platnost k 1. lednu 1948.

Následující den po sjezdu závodních rad, tj. 23. února, byl na poradě Národní fronty, sdružující politické strany a masové organizace, zvolen přípravný výbor pro ustavení Ústředního akčního výboru, který by měl provést „očistu“ politického života. Již 26. února začaly akční výbory provádět tuto očistu všech složek Národní fronty. Podle směrnic Ústřední rady odborů z 27. 2. 1948 byl také ustaven akční výbor v Ústředním svazu lékárníků (dále AVL), jenž již téhož dne převzal agendu všech lékárnických institucí a spolků sídlících v Lékárnickém domě, včetně grémií. Jeho hlavním úkolem bylo spolupracovat na přípravách ke znárodnění lékáren a převést zaměstnance lékáren z Ústředního svazu do Revolučního odborového hnutí. Jeho předsedou byl zvolen RNDr. PhMr. Miroslav Vrtiš a vedoucím tajemníkem ustanoven PhMr. Karel Khek. Členem AVL byl též jeden posluchač, a to Zdeněk Čekan.

Je udivující, s jakou rychlostí vznikal a pracoval AVL, složený převážně ze samozvaných aktivistů, neboť již 26. února (sic!) přišli předseda a tajemník do kanceláře Hlavního grémia lékárníků pro Čechy a výhrůžkami donutili starostu grémia PhMr. Zdenka Kocka (1899–1994) k předání agendy tohoto grémia a k odstoupení z funkce starosty. Je třeba připomenout, že Dr. Vrtiš byl do té doby místostarostou tohoto grémia a PhMr. Khek byl předsedou lékárnické komise při sekci zdravotnických pracovníků KSČ. Jako tajemník AVL vyzval PhMr. Khek další komunisty ke spolupráci. O navazujících činnostech akčních výborů v Brně, Olomouci, Opavě a v Bratislavě informuje oběžník AVL, kde jsou uvedeny též jejich úkoly (např. provedení očisty, dozor a styk s úřady). V březnu a dubnu se AVL se sešel jedenáctkrát.

Výše uvedené události zveřejnil Časopis jen zkratkovitě, neboť jeho vydávání se vlivem politických událostí zpozdilo. Pro páté číslo Časopisu napsal Dr. Vrtiš úvodní článek, nazvaný „Vývoj jde doleva“, jímž chtěl připravit lékárnickou veřejnost na budoucí změny. V následujícím čísle rozvedl jeho myšlenky komentář, podepsaný značkou „Šn“. Z poúnorových personálních změn ve farmacii je třeba ještě připomenout výměnu výboru Spolku českých farmaceutů v březnu a rozpuštění lékopisné komise v dubnu. Další velkou událostí, které se Časopis věnoval, bylo šestisté výročí založení Karlovy univerzity. Důležité byly též komentáře k novému lékopisu (články profesorů PhMr. Oldřicha Tomíčka, RNDr. Arnošta Okáče a dalších pracovníků). V druhém pololetí byla věnována velká pozornost třetímu pracovnímu lékárnickému sjezdu v Karlově Studánce, který se konal 24. až 27. 9. pod heslem „Povinnosti a práva farmaceutů ke společnosti“. Sjezd zahájil profesor RNDr. PhMr. Vladimír Morávek. Většina sjezdových přednášek byla průběžně otiskována v Časopise a kromě toho byly v roce 1949 vydány v samostatné brožuře. Přednášky byly rozděleny do tří cyklů: farmaceutické discipliny, úkoly farmacie v nové společnosti a farmaceutická praxe. Převažovaly přednášky ryze odborné, pojednávající o léčivech od jejich výroby a distribuce až po kontrolu kvality. ­Ideologickou náplň měly zejména projevy představitelů AVL. O postavení a úkolech lékárnického písemnictví hovořil vedoucí redaktor Časopisu Dr. Štěpán. Na závěr sjezdu byla vydána rezoluce, která zdůraznila dva směry dalšího ­vývoje: začít s přípravou nového lékopisu a v souvislosti s rozšířením studia ­vybudovat na univerzitách nové ústavy.

Návštěva Polska

Bezprostředně po tomto sjezdu navštívila jedenáctičlenná delegace čs. farmaceutů Wroclaw, kde se konala výstava o znovunabytých územích, které Polsko po 2. světové válce získalo náhradou za území, jež připadla Sovětskému svazu. V delegaci byli zástupci našich vysokých škol a AVL. V průběhu dvou dnů se její členové seznámili s farmaceutickým oddělením místní univerzity a informovali polské hostitele o stavu české farmacie.

Je třeba též připomenout odborné články. Kromě výše zmíněné Vědecké přílohy vyšly v roce 1948 v Časopise další tři desítky odborných článků. V jejich náplni převažovala syntetická organická léčiva a látky rostlinného původu. Nejvíce publikací měl RNDr. PhMr. Zdeněk Blažek, jenž se v průběhu tohoto roku habilitoval. V posledním čísle Časopisu uveřejnil Dr. Štěpán rozsáhlých přehled novějších léčivých látek.

V následujícím roce byla opět změněna redakční rada Časopisu. AVL pokračoval v činnosti, ale zpráv o ní bylo zveřejněno málo. Přibyly však zprávy o plnění pětiletky a o socialistické soutěži lékáren.

Tento stručný přehled naznačuje, jaké byly počátky složitého vývoje naší farmacie i celé společnosti po druhé světové válce.

RNDr. Pavel DRÁBEK