Vyšlo v časopise: Čas. čes. lék., 90, 2018, č. 3, s. 19
Postgraduální medicína č. 6/2017, Fokus – Všeobecné praktické lékařství
BHP je termín označující nezhoubné zvětšení předstojné žlázy. Nárůstem objemu laloků prostaty dochází ke kompresi močové trubice, a tím vzniká překážka odtoku moči. Poruchy odtoku se řadí k tzv. LUTS (lower urinary tract symptoms). Negativně dopadá na kvalitu života. Incidence a prevalence BHP výrazně narůstá s věkem. V poslední době se objevily nové možnosti konzervativní i chirurgické léčby. Nástup obtíží při BHP je plíživý. Z nefarmakologických intervencí je to hlavně úprava životního stylu spojená s úpravou pitného (omezení alkoholických a kofeinových nápojů) a dietního režimu, možná jsou i různá rehabilitační cvičení s dechovým cvičením, kompresí penisu či perinea sloužící k oddálení mikce. Důležité je i omezit obstipaci.
Z farmakologických intervencí je to použití alfablokátorů jako léků první volby (alfuzosin, doxazosin, silodosin, tamsulosin a terazosin). Jejich nežádoucími účinky jsou hypotenze, poruchy ejakulace a peroperační floppy iris syndrome (syndrom vlající duhovky), neovlivňují velikost prostaty, tlumí jen symptomy. Inhibitory 5-alfa-reduktázy tlumí přeměnu testosteronu na aktivní DHT. Při dlouhodobém podávání dochází k mírnému zmenšení prostaty (po 6 měsících o 20–30 %). Jejich účinek nastupuje velmi pomalu. Používají se finasterid a dutasterid nebo i jeho fixní kombinace s tamsulosinem. Další skupinou jsou antimuskarinika. S výhodou se používá fixní kombinace solifenacinu s tamsulosinem. Používají se i léčiva ze skupiny inhibitorů fosfodiesterázy 5. Primárně se užívají u erektilní dysfunkce, ale jediným schváleným rovněž k léčbě LUTS je tadalafil. Snižuje tonus hladké svaloviny detruzoru a prostaty. Další skupinou jsou beta3--sympatomimetika, která stimulují adrenergní receptory, a tím příznivě ovlivňují jímací obtíže. Jediným zástupcem je mirabegron. Řada volně prodejných rostlinných přípravků se dá užít jen doplňkově. Žádná doporučení Evropské urologické společnosti neobsahují tyto přípravky. Chirurgické metody zahrnují tři typy intervencí: endoskopickou, miniinvazivní a otevřené operace.
Postgraduální medicína č. 1/2018
Glaukom je skupina očních chorob charakterizovaných poškozením zrakového nervu v důsledku zvýšeného nitroočního tlaku. Na této chronické neuropatii optiku se však mohou podílet i další faktory: rodinná zátěž, věk, rasa, centrální tloušťka rohovky, myopie, zvažuje se i role diabetu. Glaukom je třetí nejčastější příčinou slepoty a trpí jim odhadem 60 milionů lidí. Z diagnostických možností jsou to zejména tonometrie, elektrofyziologické testy, gonioskopie, ultrazvuková biomikroskopie, měření perfuze atd. Léčba glaukomu se dělí na konzervativní (farmakoterapie) a chirurgickou. Farmaka se dělí na dvě skupiny: 1. léčiva snižující tvorbu nitrooční tekutiny, 2. léčiva zvyšující snadnost odtoku nitrooční tekutiny. Farmakologicky se jedná o skupiny sympatomimetik, cholinergik, inhibitory karboanhydrázy, analoga prostaglandinů, fixní kombinace a hyperosmotika. Prakticky všechna se používají ve formě očních kapek. Klinicky se zkouší i nová léčiva, např. inhibitory ROCK (viz Molekula měsíce 1/2018 netarsudil mesylát), agonisté receptoru adenosinu A2a, nonprostanoidní agonista recetoru EP2. Renesanci prožívají i oční implantáty, kroužky do spojivkového vaku (Bimatoprost Ring), intrakamerální přípravky s postupným uvolňováním léčiva.
Stránku připravil: PharmDr. Pavel GRODZA, panacea@iol.cz
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
