Nové nebo méně známé léčivé rostliny

Talinum paniculatum (Jacq.) Gertn. – talinum latnaté, (Portulacaceae – šruchovité)

Asi 50 cm vysoká bylina, původem z tropů Jižní a Střední Ameriky. Dnes rozšířena také v tropech Asie i Afriky. V přírodě patří mezi trvalky. U nás ji lze pěstovat jako pokojovou rostlinu nebo letničku.

Synonyma: Claytonia patens (L.) Kuntze, Portulaca patens L.

Obecný název: Ginseng Java (angl.), Talinum (tag.), Tu ren shen (čín.).

Sbíraná část: folium, radix.

Droga: Talini folium, T. radix.

Obsahové látky: v nati i kořeni nasycené alifatické sloučeniny s dlouhými řetězci, tj. uhlovodíky dotriakontan, tritriakontan (CH₃(CH₂)₃₁CH₃), pentatriakontan, kyselina heneikosanová, alkoholy 1-hexakosanol, 1-oktakosanol, 1-triakontanol, jejich ­estery s kyselinou octovou a nonakosyl nonakosanoát, dále močovina, steroly β-sitosterol, kampesterol a stigmasterol, ­steroidní saponin daukosterol (syn. 3-O-β-D-glukosyl-β-sitosterol, eleutherosid A), triterpenoidní kyselina 3-O-acetylaleuritolová, chinolizidinové alkaloidy javaberin A a B, flavonoidy, třísloviny obou typů, slizy, kyselina listová, β-karoten aj. Z minerálů draslík a železo.

Účinky a použití: v oblastech výskytu je nať využívána k přípravě salátů a polévek, v tradiční medicíně jihovýchodní Asie je talinum považováno za náhražku ženšenu. Kořen je aplikován při kašli a zánětu plic, horečce, průjmu a menstruačních potížích, nať i kořen při diabetu 2. typu, zánětech kůže a GIT, jako diuretikum, při otocích různého původu, artritidě, též jako vitalizér a afrodiziakum. Odborné studie byly zaměřeny na sledování účinku extraktů při menopauze, rakovině, poškození nervů a proti mikrobům. U samic potkanů byla prokázána aktivita ­extraktů z listů a kořenů vazbou na estrogenní receptory, v porovnání s 17β-estradiolem. Poznatek lze využit při ochraně reprodukčních orgánů během menopauzy a výhledově jako možné kontraceptivum, pro časné abortivní účinky sterolů. Antiedematozní a antinociceptivní účinky hexanových a ethylacetátových extraktů z kořene byly v případě experimentálních edémů vyvolaných na potkaní tlapce formaldehydem silnější, než u indometacinu. Alkaloid javaberin A inhibuje produkci TNF-alpha i oxidu dusnatého a je využíván k léčbě diabetu 2. typu. Při testech s izolovaným daukosterolem bylo zjištěno, že inhibuje proliferaci buněčných linií lidské rakoviny prsu MCF-7 a rakoviny žaludku MGC803, BGC823 a AGS i myšího hepatomu H22. Daukosterol indukuje vznik intracelulárních kyslíkových radikálů (ROS) a aktivuje tak autofagii (degradace buněčných struktur a využití produktů pro následné fungování buňky), ale nikoliv apoptózu. Inhibitory jsou zhášeče volných radikálů, např. N-acetyl-L-cystein (NAC). Neurologické studie byly zaměřeny na nervové kmenové buňky, jejichž regenerační schopnosti jsou většinou omezené. Daukosterol podporuje jejich proliferaci expresí růstového faktoru IGF1 (insulin-like growth factor 1) a může být použit při léčbě ischemického poškození. Extrakt z kořene vykazoval synergismus s účinky tetracyklinu, erythromycinu a streptomycinu proti druhu Staphylococcus aureus. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) lihovodného extraktu z listů dosahovala v případě Staphylococcus aureus 500 μg/ml, u Serratia marcescens 250 μg/ml, ale vůči druhům Mycobacterium tuberculosis a Mycobacterium bovis byl extrakt neúčinný. MIC hexanového extraktu činila v případě druhu Escherichia coli 31,2 μg/ml. Rostlina je dobrým zdrojem draslíku a železa.

Dávkování: 2x denně na lačno odvar z 15 g usušeného kořene.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem.

Interakce: nejsou známy.

Hlavní zdroje: AISLP, botanika. Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor, Medline, Plants for a future, PubChem Compound, Toxnet.

PharmDr. Miloš POTUŽÁK

Obrázek: Andrews, H. C. 1797 (Wikipedia), vzorce: autor