Světové dny zdraví - březen

V březnu si připomínáme z významných dnů ve zdravotnictví, resp. z mezinárodních či světových dní věnovaných problematice zdraví, hned několik dní. Například Mezinárodní den pro odstranění rasové diskriminace, Světový den ledvin, Světový den vody, Světový den boje proti tuberkulóze, Mezinárodní den sluchu a slyšení, Světový den Downova syndromu, Světový týden glaukomu, Evropský den mozku a některé další (např. Světový den spánku). K novějším se řadí:

Světový den vrozených (vývojových) vad (World Birth Defects Day, WBDD)

WHO definovala kongenitální anomálie nebo vrozené vady jako strukturní nebo funkční anomálie, včetně metabolických poruch, které jsou přítomny v době narození. Stejnou definici má také termín vrozená porucha, který se používá zaměnitelně. Tato definice zahrnuje strukturní malformace detekované antenatálně nebo ty, které se objevily po narození rutinními skríningovými testy, a dědičné enzymatické poruchy (deficit) detekované v pozdějším životě. V mezinárodní klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) jsou popisované stavy zahrnuty do kapitoly XVII. Vrozené vady‚ deformace a chromozomální abnormality.

Příčina vrozených vad může být environmentální (teratogeny), genetická, infekční nebo multifaktoriální. Nejčastěji je obtížné identifikovat přesnou příčinu specifického defektu, i když mnoha vrozeným vadám lze předejít.

V roce 2015 Regionální úřadovna WHO pro Jihovýchodní Asii společně s dalšími 11 organizacemi prohlásila den 3. března za první Světový den vrozených vad s cílem zvýšit povědomí o ­vrozených vadách, rozvíjet a realizovat programy primární prevence vrozených vad a rozvíjet péči o tyto pacienty.

Charta WBDD a také Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí USA (Department of Health and Human Services, HHS) ve svém letáku charakterizuje vrozené vady třemi C.

C (common) běžné:- každé 4 a půl minuty se v USA narodí dítě s vrozenou vadou- vrozené vady postihují v USA každý rok jedno z 33 narozených dětí, což představuje 120 000 dětí

C (costly) nákladné:- každoroční náklady na hospitalizaci amerických dětí s vrozenou vadou převyšují 2,6 mld. USD, přičemž toto číslo nezahrnuje náklady na ambulantní péči ani poplatky mnoha poskytovatelům zdravotní péče

C (critical), kritické:- vrozené vady jsou kritickými stavy, které mohou způsobit celoživotní problémy

Vrozené vady ovlivňují nás všechny. Jaké jsou možnosti prevence? Některé infekce prodělané před a v průběhu gravidity mohou zvýšit riziko vrozených vad a dalších zdravotních problémů. Při plánovaném těhotenství se doporučuje ženám nechat se očkovat (např. proti chřipce a černému kašli), dále se chránit před bodnutím hmyzem (používáním insekticidních repelentů), praktikovat správnou hygienu (umývání rukou mýdlem a vodou, neinfikovat svými ústy dětský hrníček, pítko, gumové šidítko), chránit se před sexuálně přenosnými infekcemi.

Situace v České republice

Vrozené vady postihují 3–5 % novorozených dětí. Evidence vrozených vad má v České republice dlouhou tradici, a to již od roku 1965, kdy ÚZIS vydal publikaci „Vrozené vady“. Její vydávání bylo ukončeno v roce 2003 („Vrozené vady 2002“) a současně změněna metodika sběru dat. Pokračuje evidování a zveřejňování zmíněných dat v publikaci „Vrozené vady u narozených v roce 2003“ do současnosti. Od roku 1965 se sledovalo vybraných 36 vrozených vad, v roce 1975 se výběr rozšířil na 60 a od 1. 1. 1994 se sledují všechny vrozené vady zařazené do XVII. kapitoly MKN u dětí do dokončeného 15. roku života a u mrtvě narozených dětí. V roce 1996 se začaly sledovat také vrozené vady prenatálně diagnostikované u plodů a v roce 1997 všechny vrozené vady (i mimo kapitolu XVII).

K 1. 1. 2002 byl MZd ČR zřízen Národní registr vrozených vad (NRVV), který je součástí Národního zdravotnického informačního systému. NRVV je celoplošným populačním registrem, který navazuje na informační systém Vrozené vady, provozovaný v ÚZIS.

S vrozenou vadou se podle údajů NRVV mezi lety 2010–2014 narodilo v průměru 1 dítě z 21 až 24 živě narozených. 

Lékárníci mohou vzdělávat

V rámci primární prevence vrozených vad se doporučuje jako prevence vzniku poruch uzávěru neurální trubice plánovaně užívat kyselinu listovou v perikoncepčním období. Pro ženy, které by mohly otěhotnět nebo těhotenství plánují, je doporučena suplementační dávka 0,4 mg kyseliny listové, a to po dobu nejméně jednoho měsíc před početím, přičemž zvýšený příjem kyseliny listové by měl být dodržován alespoň po dobu prvních tří měsíců těhotenství.

Vrozené srdeční vady jsou nejobvyklejšími vrozenými vadami. U obézních matek (BMI >30) je zvýšené riziko vzniku některých vad, včetně srdečních. Pokud mohou matky redukovat tělesnou hmotnost dodržováním zdravého životního stylu předtím, než otěhotní, mohou předejít vzniku těchto vad.

Fetální alkoholový syndrom a konzumace alkoholu v období těhotenství jsou zjevnou příčinou mentální retardace. Novorozenci jsou malí, s poruchami učení a chování a mohou trpět některými vývojovými vadami.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.