Mezinárodní spolupráce při rozvoji klinické farmacie

V sobotu 22. dubna 2017 se konala na Farmaceutické fakultě ve Vratislavi celopolská konference pod názvem Farmaceuta na oddziale szpitalnym – korzysci i wyzwania (Farmaceut na nemocničním oddělení – přínosy a výzvy), jejímž cílem bylo podpořit rozvoj klinické farmacie v Polsku a s pomocí zahraničních vyzvaných přednášejících diskutovat zkušenosti se vzděláváním a mezinárodním rozvojem oboru klinická farmacie.

Konference se zúčastnily delegace akademických pracovníků z dalších univerzit Polska, především z Poznaně, Krakova, Katovic, Varšavy a jiných měst, zástupci Polské farmaceutické společnosti a více než 400 polských klinických a dalších farmaceutů a akademiků. Konference si získala zájem celopolských medií a krátké rozhovory a relace z této odborné události byly vysílány na různých stanicích polské televize.

Konferenci o klinické farmacii zahájili prof. Anna Wiela-Hojeńska z Univerzity ve Vratislavi, prof. dr hab. Edmund Grześkowiak, národní konzultant v klinické farmacii, a prof. dr hab. Bogusław Okopień, národní konzultant v klinické farmakologii. Z vyzvaných řečníků byli ke sdílení zkušeností přizváni přednášející zejména ze zemí střední a východní Evropy, a to ze Slovinska Mgr farm. Janez Toni z Univerzitní kliniky nastaveplicních onemocnění a alergií v nemocnici v Golniku (ve své přednášce shrnul dlouhodobé poznatky s praktikováním klinické farmacie), z České republiky PharmDr. Daniela Fialová, Ph.D., vedou c í UCKF (Univerzitní vzdělávací centrum klinické farmacie) se sdělením o modelech klinické farmacie v USA a Evropě a zkušenostech s těmito modely při rozvoji klinické farmacie, a dále z Německa Mgr farm. Klaus Meier, prezident Evropské společnosti pro onkologickou farmacii (ESOP), který podtrhl význam rozvoje farmaceutických specializací včetně klinické farmacie, ale i potřebu prvních (základních) znalostí z KF např. pro onkologické farmaceuty k obecné podpoře racionálního užití léků. Následovala polská sdělení s překladem do angličtiny, věnovaná ekonomickému přínosu klinické farmacie od prof. dr hab. Elżbiety Nowakowské, sdělení o úskalích interdisciplinární spolupráce lékařů a klinických farmaceutů od Mgr farm. Magdaleny Cerbin- Koczorowske a o spolupráci lékařů a klinických farmacetů v péči o geriatrické pacienty od prof. dr hab. Katarzyny Wieczorowske-Tobis, přednostky Paliativní kliniky v Poznani. V odpolední části se všichni představitelé zúčastnili dvouhodinové panelové diskuse se zástupci regionálních nemocnic, univerzit a odborných společností o významu klinické farmacie, podstatné úloze klinických farmacetů, významu kvalitního vzdělávání a praktikování v oboru a dalším směřování rozvoje klinické farmacie v Polsku.

Z příspěvku prezentovaném za Českou republiku ocenili organizátoři také závěrečné informace o novém nastavení pregraduálního vzdělávání na FaF UK, tedy o zahájení pregraduální specializační větve KF. Tento vzdělávací model umožňuje (spolu s další praxí a navazující postgraduální specializací) růst skutečných odboníků v klinické farmacii podle zahraničních zkušeností. Složitých intervencí v individualizaci lékových režimů jsou kliničtí farmaceuti samostatně a odpovědně schopni až po dostatečné délce klinické praxe, vyžadující kvalitní vzdělávání a odborný růst. Současné nastavení vzdělávacího modelu v klinické farmacii na FaF UK zhodnotili polští kolegové jako důležité jak pro rozvoj specializace v KF, tak pro výcvik v základech klinické farmacie (KF I.) pro všechny farmaceuty, z nichž většina se po skončení pregraduálního vzdělávání bude věnovat poskytování kvalifikované lékárenské/farmaceutické péče. Kolegové uvítali také snahu podpořit rozvoj oboru klinická farmacie ve střední a východní Evropě výzkumou spoluprací akademických pracovišť v projektu EU COST Action IS1402 (01/2015–12/2018) a budoucí spoluprací v projektu EUROAGEISM (2017–2022).

V panelové diskusi byly i modely prosazující praktikování klinických farmaceutů v ambulantní sféře, hospicových zařízeních, v agenturách domácí péče, zařízeních sociální péče atd. U seniorů a dalších rizikových skupin pacientů je úloha klinických farmaceutů v individualizaci lékových režimů významná a musí být podpořena kvalitním, specificky zaměřeným vzděláváním. V tomto vzdělávání se angažuje a dále bude angažovat i UCKF.