CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ…

Liška, M.: Nejčastější lékové alergie dětí

Pediatrie pro praxi č. 2/2017

Mezi nejčastější imunopatogenetické mechanismy přecitlivělosti na léky patří reakce zprostředkované specifickými IgE protilátkami nebo specifickými T-lymfocyty (lékové alergie). Některé reakce však nemají imunologický podklad (nealergické DHR-Drug Hypersensitivity Reaction). DHR patří mezi typ B NÚL, což jsou dle WHO na dávce nezávislé, nepředvídatelné, škodlivé a nezamýšlené odpovědi organismu na běžnou dávku léčiva. DHR mohou postihovat až 7 % populace. Klinicky se projevují jednak tzv. časné reakce (za 1 až 6 hodin po podání) a dále pozdní DHR zprostředkované většinou antigen specifickými T-lymfocyty. Nejčastějšími původci DHR jsou antibiotika, hlavně betalaktamy. Způsobují kopřivku, akutní exantémy až anafylaxi. Zkřížená reakce na peniciliny a cefalosporiny je možná, ale ne nutná. Diagnostikovat se dá pomocí kožních testů. Po ostatních ATB jsou DHR vzácnější (např. kontaktní dermatitida po neomycinu, fotosenzitivita po tetracyklinech). Z chemoterapeutik bývají DHR po cotrimoxazolu a chinolonech. Druhé místo v častosti představují léčiva používaná při celkové anestezii (periferní myorelaxancia, tiopental, propofol, BZD, koloidní náhražky plazmy). Dále jsou to DHR na nesteroidní antiflogistika (kožní reakce na ibuprofen je častější u atopiků), na cytostatika (od kožních reakcí po anafylaxi), na kontrastní látky, vakcíny a lokální anestetika (častěji u dospělých).

Musil, D.: Cilostazol v léčbě ischemické choroby dolních končetin

Klinická farmakologie a farmacie č. 1/2017

Cilostazol je vazodilatans s protidestičkovými a antimetabolickými účinky. Je inhibitorem fosfodiesterázy III a zpomaluje biodegradaci cyklických nukleotidů (cAMP a cGMP). Stabilizuje tím membránu krevních destiček a má primární i sekundární antiagregační efekt. Ischemie dolních končetin (ICHDK) se klinicky projevuje bolestmi nohou, křečemi a svalovou únavou asi u 10 až 35 % osob s aterosklerózou tepen, ostatní jsou bez příznaků. Před zastavením při chůzi si pacient snaží ulevit a tím pokulhává (intermitentní klaudikace). Cilostazol je v této indikaci dle doporučení lékem první volby. Druhou možností je naftidrofuryl. Primárními cíli léčby u pacientů s kritickou ICHDK jsou: úleva od bolesti, oddálení amputace končetiny, prevence kardiovaskulárních onemocnění. Základem nefarmakologické léčby je endovaskulární či chirurgická revaskularizace. Farmakologicky se léčí symptomy – bolest paracetamolem či NSAID. Cilostazol významně prodlužuje klaudikační interval. Zatím nejsou data ani o snížení mortality při léčbě cilostazolem ani o ovlivnění výskytu kardiovaskulárních či cerebrovaskulárních příhod. Z nežádoucích účinků cilostazolu se nejčastěji objevují bolesti hlavy, palpitace, průjem, perimaleolární otoky, závrati.

Stránku připravil

PharmDr. Pavel GRODZA, panacea@iol.cz