Světové dny zdraví

Na říjen nepřipadá žádný ze světových dní zdraví vyhlašovaných WHO. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím to jsou Mezinárodní den starších, Světový den bez násilí, Světový den zraku, Světový den duševního zdraví, Světový den artritidy/revmatizmu, Světový den hospicové a paliativní péče, Světový den bílé hole, Světový den výživy (potravy), Mezinárodní den pro odstranění chudoby, Světový den boje proti osteoporóze, Den Or­ganizace spojených národů, Světový den psoriázy.

Světový den trombózy (World Thrombosis Day, WTD)

Patří k „novějším“ světovým dnům zdraví, poprvé si jej odborná a laická veřejnost připomněla 13. října 2014 (toho dne se narodil významný německý lékař Rudolf Ludwig Karl Virchow, 1821–1902). Jako první přesně popsal a pojmenoval řadu nemocí, vysvětlil mechanismus vzniku plicní tromboembolie. Dokumentoval, že krevní sraženiny mohou vzniknout z venózních trombů.

Posláním WTD je zvyšovat globální povědomí o riziku trombózy včetně jejich příčin, rizikových faktorů, příznaků, dále o prevenci založené na důkazech a léčbě. A konečně snížit počet úmrtí a disabilit způsobených tímto stavem. A tím přispět ke globálnímu cíli Svě­tového zdravotnického shromáždění, kterým je snížit předčasná úmrtí nepřenosných nemocí do roku 2025 o 25 %, i k naplňování akčního plánu WHO na roky 2013–2020.

Poslání WTD dále konkretizuje formulování pěti cílů.

Oficiální název WTD v anglickém jazyce – World Thrombosis Day a datum (13 OCTOBER) je ochrannou známkou, příslušné logo WTD tvoří „nekonečná smyčka“ v barvách červené a modré („O“ jsou téměř dokonalé kruhy napodobující bílé „sraženiny“). Název i logo vlastní Mezinárodní společnost pro trombózu a hemostázu (International Society on Thrombosis and Haemostasis, Inc., ISTH). ISTH je celosvětová nezisková organizace se 4 tisíci členů z 96 zemí. Pod tímto označením působí od roku 1969, předtím jako mezinárodní výbor (ICTH) od roku 1954. Ke kampani WTD se připojuje více než 850 organizací ve více než 80 zemích světa (počty jsou orientační, stále se zvyšují).

Poznámka: Mimo oficiální interpretaci loga – barvy červená (okysličená, arteriální, tepenná krev) a modrá (odkysličená, venózní, žilní krev) evokují řečiště, kde může trombóza vznikat jako arteriální trombóza – mozková mrtvice, apoplexie, iktus, koronární trombóza – akutní koronární syndrom (infarkt myokardu, angina pectoris), nebo jako žilní trombóza – hluboká žilní trombóza (DVT), plicní embolie (PE), venózní tromboembolie (VTE), což lze vyjádřit vztahem:

DVT + PE = VTE

První případ DVT byl popsán v roce 1271 v rukopisu, jehož autorem je Guillaume de Saint-Pathuse, nazvaném La vie et les miracles de Saint Louis. Dlouhé roky nebyla etiologie trombózy známa. V roce 1676 chirurg Richard Wiseman vyslovil předpoklad, že se na rozvoji DVT podílí hyperkoagulační stav. V roce 1800 profesor John Hull navrhl jako možnou příčinu trombózy zánět. Další krok k pochopení patofyziologie venózní trombózy učinili v druhé polovině 19. století autoři nové koncepce profesor Karel Rokytanský (1852) a Rudolf Virchow (1860). Na základě pozorování pitevních nálezů poporodních trombóz nezávisle na sobě představili trojici hlavních rizikových faktorů trombózy (poškození cévní stěny, zpomalení toku krve – stáze a hyperkoagulace). Za posledních 30 let bylo odhaleno množství protrombotických faktorů, které zvyšují dispozici pro rozvoj trombózy. Mnohé z nich jsou geneticky podmíněné s typickým vznikem idiopatických trombóz v mladém věku s familiárním výskytem, jiné jsou výsledkem aktivace hemostázy v přítomnosti známého protrombotického onemocnění.

Rizikové faktory vzniku VTE

VTE je život ohrožující stav, jemuž však lze předejít. Postihuje milióny lidí na celém světě: jedna ze čtyř osob ve světě umírá z důvodů souvisejících s krevními sraženinami (trombózou); každoročně je na celém světě zaznamenáno přibližně 10 miliónů případů VTE; hospitalizace je hlavním rizikovým faktorem úmrtí a vzniku disability souvisejících s VTE, jimž lze předejít; až 60 % všech případů VTE se objevuje v průběhu hospitalizace či po ní; jenom 25 % dospělých osob ví o tom, že hospitalizace je rizikovým faktorem pro vznik VTE.

Důležitá je znalost faktorů, které mohou zvyšovat riziko vzniku VTE a otevřeně a proaktivně o nich hovořit se zdravotnickými pracovníky. Tato rizika se člení na: značná, silná – k nim patří dlouhodobá hospitalizace, podrobení se chirurgickým zákrokům (zvl. kyčle, kolen a chirurgickým zákrokům v souvislosti s nádorovým onemocněním), dlouhodobá nehybnost (např. klid na lůžku, dlouhé cestování); mírná, střední – zde se řadí věk (nad 60 let), krevní sraženiny v osobní nebo rodinné anamnéze, nádorová onemocnění, chemoterapie, užívání léčivých přípravků na bázi estrogenů (např. perorální kontraceptiva nebo hormonální substituční terapie); další faktory – mezi nimi jsou uváděny obezita, těhotenství, období krátce po porodu, kouření, konzumace alkoholu.

Některá další fakta:

• Z globálního průzkumu (Global Work Life Movement Survey) vyplynulo:
• delší než 90minutové sezení zvyšuje riziko DVT, ať již v letadle, při dojíždění do práce vlakem nebo dokonce při sezení za pracovním stolem,
• povědomí o DVT je v různých zemích světa různé, je však znepokojivé, že 49 % lidí není o DVT informováno,
• čtyři lidé z deseti nevědí o fatálním riziku DVT a PE,
• V EU umírá na následky hluboké žilní trombózy a plicní embolie každý rok více lidí než na AIDS, karcinom prsu, karcinom prostaty a následky dopravních nehod dohromady, přesto jenom 13 % lidí považuje trombózu za více život ohrožující než ostatní stavy.
• 44 % lidí si vůbec neuvědomuje, že pravidelné cvičení jim může pomoci snížit riziko vzniku krevních sraženin.

Literatura u autora

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.