Cílená léčba karcinomu s průlomovým účinkem

Každodenní boj o čas. To je úděl pacientek s metastatickým karcinomem prsu. Tedy s nejpokročilejším stadiem rakoviny. V současné době je v České republice zhruba 3 400 žen s touto krutou diagnózou. Jejich průměrná doba přežití je kolem čtyř let. Pro pacientky i pro lékaře je proto klíčové co nejvíce oddálit další postup nemoci, a tím prodloužit ženám život. Až tisícovce pacientek by mohla pomoci cílená léčba s průlomovým účinkem.

Upozorňuje na to pacientská organizace Onko Unie, která se věnuje potřebám metastatických žen. Ve své kampani „Nejsem na odpis!“ již druhým rokem informuje o problémech souvisejících s péčí o tyto pacientky včetně přístupu k moderní léčbě.

Odbornou garantkou kampaně je docentka MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která říká: „Pro pacientky s hormonálně závislým nádorem je základem léčby hormonální terapie, díky které můžeme mít nemoc dlouhodobě pod kontrolou. V případě vzdálených metastáz se ale onkolog často obává pomalého nástupu účinku této léčby a volí raději chemoterapii. Ta však pro organizmus nemocné představuje mnohem větší zátěž a více nežádoucích účinků. Dnes přichází nové možnosti v podobě cílené léčby. Tato léčba je dobře snášená, je pro pacientku bezpečnější, a přitom má vysokou protinádorovou účinnost.“

Cílená léčba je určena pro metastatické pacientky s hormonálně závislým nádorem, to znamená, že jeho růst závisí na přísunu ženských hormonů. Tento typ nádoru má zhruba šedesát procent žen s metastatickou rakovinou prsu. Nová léčba jim může až dvoj­násobně prodloužit dobu do dalšího postupu nemoci. „Jde o cílenou léčbu blokující enzymy CDK 4/6, které způsobují růst nádoru. Podle výsledků klinických studií může tato léčba v průměru zásadně oddálit další postup nemoci a prodloužit přežití nemocných, a to při velmi dobré kvalitě života, což je pro pacientky nesmírně důležité,“ vysvětluje docentka Tesařová. Za objev enzymů CDK 4/6 (cyklin dependentní kinázy), které jsou zodpovědné za růst nádorových buněk, získala trojice vědců ze Spojených států amerických a Velké Británie v roce 2001 Nobelovu cenu.

Nová cílená léčba pro hormonálně závislé pacientky už je v řadě evropských zemí hrazena ze zdravotního pojištění a na celém světě jí bylo léčeno více než padesát tisíc pacientek, v České republice zatím tato nová léčba není hrazena ze zdravotního pojištění a v současné době probíhá řízení o stanovení ceny a úhrady.

Ředitelka pacientské organizace Onko Unie, Petra Adámková, k tomu říká: „Pacientky se u nás k moderním lékům obvykle dostávají o dost později než v jiných zemích Evropské unie. Bohužel někdy se potřeba moderní léčby pro ženy v nevyléčitelném stadiu nemoci dokonce zpochybňuje. To pro ně ale může být osudné. A protože samy pacientky často nemají dostatek informací, je naší rolí informovat je, hájit jejich zájmy a pomoci jim zajistit přístup k nejlepší možné terapii.“

Jako největší překážka rychlé a plné dostupnosti moderní léčby se zdá být její finanční náročnost. Faktem však je, že tato léčba se soustřeďuje do onkologických center, která na ni dostávají předem určenou limitovanou částku. Podle analýzy společnosti Oaks Con­sul­ting v roce 2015 zaplatily zdravotní pojišťovny za moderní léky v onkologických centrech necelých 6 miliard korun, což jsou přibližně 2,2 procenta financí z veřejného rozpočtu zdravotnictví.

Jedním z řešení je zajistit, aby úspory získané soustavným snižováním cen starších léků byly použity na hrazení moderních léčiv. Jen za loňský rok tak díky úsporám na starších lécích získaly zdravotní pojišťovny prostředky ve výši 4 miliard korun.

(mhw)